Kutnohorsko - Na první den v říjnu připadá Mezinárodní den seniorů. Těch, kteří nás vychovali, kteří nás učili, předávali nám své životní zkušenosti a my jim léta naslouchali. Řadě z nich už dnes není do zpěvu. Nemají sílu nás provázet, a naopak často potřebují sami oporu svých kroků u nás mladších.

Věk české populace roste. Podle projekce Českého statistického úřadu budou na počátku čtyřicátých let tohoto století představovat senioři zhruba čtvrtinu české populace a jejich počet bude i nadále narůstat. Víme, že systém sociálních služeb by se měl s touto situací měnit, ale i kdyby došlo k výrazné proměně, dokážeme zabránit prohlubující se samotě u seniorů?

Na Kutnohorsku, v Čáslavi i jejím okolí působí řadu let Dobrovolnické centrum Oblastní charity Kutná Hora, které se věnuje především oblasti seniorů v nemocnicích a zařízeních sociální péče. Tato organizace vysílá k seniorům především dobrovolníky společníky, jejichž přítomnost ocení pacienti v nemocnici a klienti v domovech pro seniory nejvíce. Dobrovolník v nemocnici je většinou společníkem u lůžka, který si se seniorem povídá, předčítá nebo jen naslouchá. Někdy i posedět mlčky pacientům pomáhá. V domovech pro seniory mohou dobrovolníci s aktivnějšími klienty chodit i na procházky po zahradě, asistovat u společenských akcí v zařízení, při skupinových aktivitách seniorů nebo doprovázet na výlety zařízení.

Samota, která často na seniory padá, zhoršuje jejich zdravotní stav, chuť do života a s tím i vlastní sebeúctu. Snahou naší společnosti by mělo být, aby stáří bylo důstojné, člověk na sklonku života stále cítil důležitost na tomto světě, porozumění od těch, kteří ještě neví, co bolesti v úctyhodném věku znamenají, a aby se i ležící senior dokázal nadále probouzet s chutí do života.

Personál, který obstarává základní potřeby v domovech seniorů nebo v léčebnách dlouhodobě nemocných, nemá přes své povinnosti čas na to, aby se s nimi zastavil a naslouchal jim. Rodina je často vytížena nebo žije daleko a osamocení pacienti koukají celé dny na televizi nebo do holých zdí. Dobrovolníci jsou vlna života, která dokáže rozezpívat nemocniční pokoj, rozpohybovat unavené ruce a rozesmát i zarputilé obličeje.

Nejen 1. října, ale i během celého roku, bychom měli myslet na ty, kteří se o nás v dětství starali. Odpouštět jim drobnosti nesloužící paměti a s úsměvem přikyvovat na historku z mládí, kterou jste slyšeli již nespočetněkrát. Pochopit, že se potřebují o někoho při chůzi opřít a pochopit i to, že se někteří opřít nechtějí, protože to zvládnou ještě sami. Pokud v blízkosti nemáte nikoho, komu byste mohli věnovat svůj čas a dopřát uznání jeho životní cestě, můžete navštívit Dobrovolnické centrum v Kutné Hoře. Rádi vám poradí, na které dveře ve vašem okolí zaťukat, abyste vykouzlili úsměv na tváři plné vrásek.

Daniela Stýblová
Koordinátorka dobrovolnického centra
https://kh.charita.cz/dobrovolnictvi/