Kouřim - Skrývá „Lechův kámen„ u Kouřimi poklad? Tak o tom se může každý z nás sám přesvědčit. Ale pouze o štědrovečerní půlnoci. Podle pověsti totiž stačí o této noci kámen na jediné nadechnutí třikrát po sobě obskákat po jedné noze, kámen se otevře a vydá ukryté poklady!

Lechův kámen je významným krajinným prvkem. Je to rulová skála vysoká asi 3 metry s obvodem 30 metrů. V historických pramenech se nazývá „Velký kámen“ nebo také „Kámen veliký“ a je považován za předkřesťanské obětiště a místo, v jehož blízkosti měly být ve středověku upalovány osoby podezřelé z čarodějnictví.

Při archeologických vykopávkách se u kamene našly kromě hrobů také základy zvláštní stavby. Ta byla sice jen asi pět metrů široká, ale dlouhá neuvěřitelných devadesát metrů! Scházeli se v ní snad bojovníci z družiny místního vládce? A nebo se jednalo o místo, kde se v předkřesťanských dobách provozovaly nějaké náboženské obřady?

A kde se vlastně u Kouřimi vzal Čechův bratr Lech? Když se Čechův lid usadil pod Řípem, po několika letech začalo být lidem „těsno“. Lech a jeho věrní, podle kronikáře Václava Hájka z Libočan, vyrazili dál na východ. Čech při loučení naléhal na bratra, aby mu z místa, kde se usadí, dal znamení ohněm a kouřem. Lech tak učinil, v těchto místech se usadil se svou družinou, vystavěl zde pevný srub, jejž opevnil trojím valem a od těch dob se toto místo  nazývá Kouřim. Lech a jeho lidé se ale u Kouřimi dlouho „neohřáli“. Po Čechově smrti opustili toto místo, odešli na severovýchod, kde založili další města. Zemi pojmenovali Lechy, či Lachy a její obyvatelé Laši jsou předkové dnešních Poláků.

Dalimil ve své nejstarší české rýmované kronice píše o jiné verzi názvu města Kouřim. Tvrdí, že když tu sídlili ve 12. století Děpoltici, Přemysl Otakar I. místo oblehl, a na obránce nechal volati: „Vykouřím tě, hrad ti zbořím!“ Obojí posléze učinil.
Lechův kámen je odpradávna předmětem zájmu nejrůznějších záhadologů či ezoteriků. Jistě k tomu přispívá také skutečnost, že kámen leží pár set metrů od průsečíku 15. poledníku východní délky a 50. rovnoběžky severní šířky, který je označován jako astronomický střed Evropy. Je to jakýsi referenční bod, ke kterému se udávají časy východu a západu Slunce, Měsíce a dalších nebeských těles. A mimochodem, od kamene se otevírá působivý pohled na panorama města Kouřimi!