Podlažice - Chcete vidět místo, kde byla počátkem 13. století sepsána největší rukopisná kniha světa Codex gigas, přezdívaná Ďáblova bible? Kniha o rozměrech 90 x 50 centimetrů, váze 75 kilogramů, nazývaná osmý div světa, na jejíž výrobu byla použita kůže ze 160 oslů? Tak to musíte navštívit Podlažice u města Chrast na Chrudimsku!

Nejvýraznější dominantou obce je barokní kostel sv. Markéty, postavený na místě zaniklého benediktinského kláštera, který založil kolem roku 1159 vladyka Vrbata. A právě ve zdech kláštera, zničeného husity roku 1421, byla sepsána největší rukopisná kniha světa Codex gigas, nazývaná také Liber pergrandis, Gigas librorum, a nebo prostě Ďáblova bible.

Kniha, v které bylo sepsáno veškeré vědění tehdejšího světa, vznikla v Podlažicích kolem roku 1229 a upřímně řečeno, o jejím autorovi či důvodu sepsání se nedochovaly žádné doklady. Vlastně dochovaly, tedy alespoň podle pověsti, která se traduje od vniku codexu. Podle ní byl hříšný mnich Heřman z místního kláštera odsouzen k zazdění zaživa. Chtěl se ale zachránit a proto nabídl opatovi, že přes noc napíše knihu, jakou svět ještě neviděl. Po půlnoci už věděl, že slib nemůže splnit, povolal temné síly a zaprodal duši ďáblu. Ten dílo do rána dokončil, ovšem výměnou za jeho duši. Pekelník se pak zvěčnil na jednom z listů, aby bylo jasné, kdo je autorem. Podle jiné verze mnich nakreslil do knihy podobiznu ďábla jako výraz vděčnosti.

Mnich si tedy zachránil život, po smrti ovšem skončil v pekle. Podle jiné legendy to s mnichem dopadlo dobře. Pronásledovaly ho výčitky, prchal z místa na místo a nakonec poklekl k soše Panny Marie a prosil ji za spásu své hříšné duše. Ta ho vyslyšela a seslala anděly, aby u vládce pekel vymohly úpis zpět. To se jim povedlo a listinu přinesli v okamžiku mnichovy smrti. Jeho duše tak byla spasena a skončila v nebi.

Codex se stal po mnohých peripetiích, včetně záchrany před požárem, součástí sbírek císaře Rudolfa II. Knihu z Pražského hradu ukořistili na konci třicetileté války Švédové. Dodnes je uložena v Královské knihovně v Stockholmu. Přestože se jí nepodařilo získat zpět do České republiky, byla v roce 2007 zapůjčena, díky aktivitě Petra Pitharta, pro jednorázovou výstavu v pražském Klementinu.

Podlažice skrývají ještě další záhadu. Během archeologických vykopávek bylo nalezeno mnoho kosterních pozůstatků také žen. Kde se tam vzaly, když benediktini pobyt žen v klášteře nepovolovali, přímo zakazovali? Nebo tam byly pohřbeny později? Je snad pravdivá pověst o Bratrstvu tmy, které mělo uctívat ďábla, a během černých mší obětovali nevinné oběti? Další záhadou je skutečnost, proč téměř půlmetrová postava ďábla nevadila ve středověku svaté inkvizici. Velký ďábel není v knize jediný, uvnitř jsou další, ale již malé obrázky pekelníků. Záhadologové se dohadují, proč zrovna tyto stránky jsou tmavší, než ostatní. Není divu, že místní záhady lákají filmaře, připomeňme film režiséra Jiřího Stracha Ďáblova lest.

Kniha s vyobrazeným ďáblem dodnes nedává spát historikům ani lovcům senzací. My si můžeme alespoň prohlédnout repliku knihy, která putuje po našich muzeích. Vazbu unikátní kopie Ďáblovy kroniky zhotovilo knihařství Jiří Fogl a Pavlína Rambová ze Žamberka podle digitálních podkladů poskytnutých švédskou knihovnou. A také si můžeme zajet do Podlažic, kde jsou archeologové překvapováni stále novými nálezy, a kde možná řádil sám „ďábel“!

Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=qpSvoH_Rikshttps://www.youtube.com/watch?v=xGRsiapZPWk