Stavex
Reklama

Před 115 lety se narodil farář Josef Toufar, mučený a zabitý komunisty

11. červenec 2017, 08:32

Číhošť - 14. července, před 115 lety, se narodil Josef Toufar, hlavní aktér, ale především oběť dodnes nevysvětlené události, pro kterou se vžilo označení Číhošťský zázrak.
Jako Čí

hošťský zázrak se označuje samovolný pohyb dřevěného křížku v číhošťském kostele koncem roku 1949. Během svaté mše se při kázání kněze Josefa Toufara za jeho zády několikrát pohnul půlmetrový kříž na hlavním oltáři kostela Nanebevzetí Panny Marie. Vše vidělo více než dvacet farníků.

Farář Toufar se o události dozvěděl až druhý den ráno od místního kováře. Nevěnoval tomu  pozornost, ale o událost se začala zajímat katolická církev a především do kostela začali chodit lidé ze širokého okolí. Pohyb křížku se totiž zopakoval při další mši. A tehdy se rozhodla Státní bezpečnost, že tuto událost využije jako záminku pro proticírkevní represe. Římskokatolická církev totiž představovala překážku v plánované kolektivizaci vesnic a bylo třeba ji oslabit.

Páter Toufar byl obviněn ze zinscenování zázraku a následně byl uvězněn ve Valdicích. Kněze se komunisté pokoušeli zlomit a vynutit jeho přiznání, že v případě pohybu kříže šlo o předem připravenou hru. Ovšem přiznání z něho nedostali ani po měsíci soustavného bití. Celý měsíc probíhalo „přesvědčování“ dopoledním bitím, poté se šli vyšetřovatelé najíst, zakouřit si, odpočinout a bití pokračovalo odpoledne a až do večera. Ve valdické temnici byl farář uvázaný nahý, někdy ho řezalo až pět lidí najednou. Kněz byl mučen elektrickým proudem a dlouhotrvající žízní. Z otevřené břišní dutiny mu vytékala tekutina, přesto mučení pokračovalo. Vidina zvýšených prémií za splněný úkol byla obrovská. A sadismus také. Josef Toufar nakonec krutému zacházení podlehl 25. února 1950. Příbuzným byla jeho smrt oznámena až po čtyřech letech.

Dva dny před smrtí byl Toufar ve zbědovaném stavu dopraven do Číhoště, aby se účastnil natáčení propagandistického filmu (odkaz na film viz https://www.youtube.com/watch?v=msGdYUMZiNA). Mělo být ukázáno, že farář kříž rozpohyboval pomocí drátkového zařízení, které do kostela ve skutečnosti nainstalovala Státní bezpečnost. Při vstupu na kazatelnu byl zmučený Toufar podpírán, nebyl schopen zadaný úkol splnit. V podstatě umíral. Ve filmu byl proto použit jen jeden záběr na kazatelně, na ostatních záběrech vystupoval najatý herec. Snímek se krátce vysílal v kinech, ale jeho účinek byl přesně opačný, neboť byl tak špatně natočený, že přesvědčil o zinscenování tohoto případu i ty, kteří tomu původně nevěřili. Dva dny na to Josef Toufar zemřel. Byl pohřben v hromadném hrobě v Praze. V červenci 2015 byly jeho ostatky nalezeny a převezeny do Číhoště.

Vedoucí vyšetřovatelů, kteří Toufara umučili k smrti, byl potrestán stranickou důtkou, ale nikoli za smrt vězně, ale za neúspěch, za nesplnění úkolu. V roce 1998 byl odsouzen k pěti letům odnětí svobody nepodmíněně, ale v následném roce odvolací soud změnil trest na dva roky. Do vězení nastoupil až v roce 2002, po roce byl podmíněně propuštěn.

A jaký je závěr a poučení z této tragické události? Pohyb křížku se nepodařilo vysvětlit dodnes. Žádný z mechanismů, který Státní bezpečnost sestavila, buď nemohl fungovat, nebo by musel být na holém oltáři jasně viditelný. A přitom bylo více než dvacet svědků pohybu krucifixu a opakovaně. Byl to skutečně zázrak? Nebo snad davová sugesce? Nebo nějaké technické řešení, o kterém nevíme? Jedno ale víme jistě. Nesmíme dopustit návrat takových společenských zřízení, která nerespektují lidská práva, svobodu, život. Jsme k tomu zavázáni odkazem lidí, jakým byl páter Josef Toufar.

Pozn. autora článku: „Když projíždím obcí Číhošť, jde mi doslova mráz po zádech. Josef Toufar nebyl totiž jediným postiženým v souvislosti s číhošťskými událostmi. Například Josef Peške, který vyfotografoval kříž a oltář, byl odsouzen ke 13 letům vězení. A mnoho číhošťských sedláků bylo vystěhováno z obce, jejich děti nemohly studovat, všichni se stali občany druhé kategorie.“

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Galerie
Předchozí Následující
vv auto
Reklama
GASK
Reklama
Před 115 lety se narodil farář Josef Toufar, mučený a zabitý komunisty

Před 115 lety se narodil farář Josef Toufar, mučený a zabitý komunisty

11. červenec 2017

Číhošť - 14. července, před 115 lety, se narodil Josef Toufar, hlavní aktér, ale především oběť dodnes nevysvětlené události, pro kterou se vžilo označení Číhošťský zázrak.
Jako Čí

hošťský zázrak se označuje samovolný pohyb dřevěného křížku v číhošťském kostele koncem roku 1949. Během svaté mše se při kázání kněze Josefa Toufara za jeho zády několikrát pohnul půlmetrový kříž na hlavním oltáři kostela Nanebevzetí Panny Marie. Vše vidělo více než dvacet farníků.

Farář Toufar se o události dozvěděl až druhý den ráno od místního kováře. Nevěnoval tomu  pozornost, ale o událost se začala zajímat katolická církev a především do kostela začali chodit lidé ze širokého okolí. Pohyb křížku se totiž zopakoval při další mši. A tehdy se rozhodla Státní bezpečnost, že tuto událost využije jako záminku pro proticírkevní represe. Římskokatolická církev totiž představovala překážku v plánované kolektivizaci vesnic a bylo třeba ji oslabit.

Páter Toufar byl obviněn ze zinscenování zázraku a následně byl uvězněn ve Valdicích. Kněze se komunisté pokoušeli zlomit a vynutit jeho přiznání, že v případě pohybu kříže šlo o předem připravenou hru. Ovšem přiznání z něho nedostali ani po měsíci soustavného bití. Celý měsíc probíhalo „přesvědčování“ dopoledním bitím, poté se šli vyšetřovatelé najíst, zakouřit si, odpočinout a bití pokračovalo odpoledne a až do večera. Ve valdické temnici byl farář uvázaný nahý, někdy ho řezalo až pět lidí najednou. Kněz byl mučen elektrickým proudem a dlouhotrvající žízní. Z otevřené břišní dutiny mu vytékala tekutina, přesto mučení pokračovalo. Vidina zvýšených prémií za splněný úkol byla obrovská. A sadismus také. Josef Toufar nakonec krutému zacházení podlehl 25. února 1950. Příbuzným byla jeho smrt oznámena až po čtyřech letech.

Dva dny před smrtí byl Toufar ve zbědovaném stavu dopraven do Číhoště, aby se účastnil natáčení propagandistického filmu (odkaz na film viz https://www.youtube.com/watch?v=msGdYUMZiNA). Mělo být ukázáno, že farář kříž rozpohyboval pomocí drátkového zařízení, které do kostela ve skutečnosti nainstalovala Státní bezpečnost. Při vstupu na kazatelnu byl zmučený Toufar podpírán, nebyl schopen zadaný úkol splnit. V podstatě umíral. Ve filmu byl proto použit jen jeden záběr na kazatelně, na ostatních záběrech vystupoval najatý herec. Snímek se krátce vysílal v kinech, ale jeho účinek byl přesně opačný, neboť byl tak špatně natočený, že přesvědčil o zinscenování tohoto případu i ty, kteří tomu původně nevěřili. Dva dny na to Josef Toufar zemřel. Byl pohřben v hromadném hrobě v Praze. V červenci 2015 byly jeho ostatky nalezeny a převezeny do Číhoště.

Vedoucí vyšetřovatelů, kteří Toufara umučili k smrti, byl potrestán stranickou důtkou, ale nikoli za smrt vězně, ale za neúspěch, za nesplnění úkolu. V roce 1998 byl odsouzen k pěti letům odnětí svobody nepodmíněně, ale v následném roce odvolací soud změnil trest na dva roky. Do vězení nastoupil až v roce 2002, po roce byl podmíněně propuštěn.

A jaký je závěr a poučení z této tragické události? Pohyb křížku se nepodařilo vysvětlit dodnes. Žádný z mechanismů, který Státní bezpečnost sestavila, buď nemohl fungovat, nebo by musel být na holém oltáři jasně viditelný. A přitom bylo více než dvacet svědků pohybu krucifixu a opakovaně. Byl to skutečně zázrak? Nebo snad davová sugesce? Nebo nějaké technické řešení, o kterém nevíme? Jedno ale víme jistě. Nesmíme dopustit návrat takových společenských zřízení, která nerespektují lidská práva, svobodu, život. Jsme k tomu zavázáni odkazem lidí, jakým byl páter Josef Toufar.

Pozn. autora článku: „Když projíždím obcí Číhošť, jde mi doslova mráz po zádech. Josef Toufar nebyl totiž jediným postiženým v souvislosti s číhošťskými událostmi. Například Josef Peške, který vyfotografoval kříž a oltář, byl odsouzen ke 13 letům vězení. A mnoho číhošťských sedláků bylo vystěhováno z obce, jejich děti nemohly studovat, všichni se stali občany druhé kategorie.“

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Prohlédnout galerii