hezky napsané, ale trošku odtažité. V našem každodenním prostoru se nesetkáváme ani s bezpilotními bombardéry, ani MMF. S kým se ale můžeme dost často setkávat jsou právě ti fašizující blbečkové, co o sobě prohlašují, že oni jsou demokraté.
Kdokoli by měl názor jiný (zcela v souladu s demokracií), či ho dokonce nahlas vyjádřil - byť by to byla stokrát pravda, je skutečně označen za "komouše", jak tu někdo psal.
A proto se lidi bojí mluvit o určitých věcech možná i více než tenkrát před Listopadem a to já považuji za tragédii této společnosti.

Zajímavá dikuse. Svět se však mění a rychlost této změny narůstá. Proto jsou dnes zcela odlišná bojiště (a to realná viz bombradování bezpilotními letadly vypadající pravděpodobně někde v řídícím centru v Americe nebo i ve zprávách spíše jako nový díl nějaké počítačové hry), jsou zcela jiné zbraně (zbraněmi dnes nejsou jen moderní „hračky“ na zabíjení ale především instituce typu MMF, ECB a mnoho dalších) a nejvíce jsou jiní bojovníci. Faktickými "bojovníky" dnes nejsou politici nesoucí byť jakoukoliv ideu, ale lobisté, politici ve službách korporací, "sponzoři" politických stran a prezidentů, mocní úředníci v mocných úřadech (u nás třeba ministerstva, v Evropě např. EK) a mnoho dalších. To jsou ti, kteří mají a využívají svoji moc ale nejsou (moc) vidět. Slovy Judi Dench se „vynořují ze stínů“.

V tomto ohledu jsou stará nebezpečí i diskuse z nich vyvěrající již dlouho přežitá, pánové neuražte se ale staromódní... Bohaté národy, korporace a jedinci nechtějí (na svém území) žádné války. Kdo by kupoval zbytečné věci a tvořil tak zisky těchto jedinců a korporací, kdo by platil daně a nenažrané politiky, kdo by donekonečna řešil procento HDP nebo DPH jedním či oním směrem. Nová nebezpečí jsou jiná. Jsou to ty stíny…

Trochu omyl. V textu je jasně uvedeno kdo tím primitivem tady v Čechách v 1938 byl. Nebo neznalost historie?Samozřejmě tím nebyla myšlena tehdejší vládní garnitura ale extremističtí agresívní blbečkové, kteří stojí mimo a bojí se jich překvapivě nakonec i oficiální moc.
A těmito ukřičenými šmejdy to začíná. V týhle zemi to už pár let začínám taky pozorovat, i když ještě ne tak, jako tehdy za Čapka, ale kdo ví, za pár let..?
A proto se tady většina slušných bojí, a radši si jen myslí své a nechce nic riskovat...