vv auto
Reklama

Z Berouna na kole i pěšky hned do tří světových stran

26. říjen 2020, 07:31

Beroun - Vydat se prozkoumat královské město Beroun i další místa spjatá s českou historií v okolí města můžete pomocí cyklostezky a naučné stezky s názvem „Po stopách českých králů“. Stezka spojuje Beroun s významnými i zajímavými turistickými cíli v jeho okolí. Vyrazit tak můžete na západ do Nižboru, na jih ke královským hradům Točník a Žebrák, nebo na východ přes Karlštejn do Dobřichovic. Pokud nechcete jet stejnou trasou tam i zpět, pro návrat můžete využít vlak, nebo si trasy prodloužit a navštívit tak historická i přitažlivá místa v okolí stezky. Budeme-li počítat stezku v jednom směru, pak nabízí celkem 47 km krásné přírody, dechberoucích výhledů a pozoruhodných míst. V budoucnu se snad dočkáme i dovyznačení poslední severní větve z Berouna do Loděnice. Pojďme ale postupně a projděme si jednu světovou stranu po druhé.

Na západ za kelty i sklářským uměním

První stezka vede z nádraží rovně na Husovo náměstí. Historické centrum Berouna v průběhu roku rozezvučí melodická hudba a zaplní stánky při různých slavnostech. Mezi ty nejslavnější patří dvakrát do roka konané hrnčířské trhy připomínající dávnou slávu zdejší keramiky. Pokud se však do města vydáte v jiných dnech, pak doporučujeme navštívit Muzeum Českého krasu, Geopark Barrandien. Můžete také vystoupat na Plzeňskou bránu, z jejíhož ochozu se vám otevře výhled na celé historické centrum města, které bývalo opevněno hradbami. Stezka pokračuje z náměstí vpravo, kde se podjetím Pražské brány ocitnete u řeky Berounky a vydáte se proti jejímu proudu. V Hýskově je příhodná možnost ke koupání v řece díky jezu, na jeho druhé straně najdete stánek s místní vyhlášenou zmrzlinou. Chcete-li se přesvědčit o její kvalitě, není nic snazšího než překročit řeku pomocí nového mostu, který byl pod jezem vybudovaný. O pár set metrů dál od Hýskova se nachází významná archeologická oblast – Stradonice nad nimiž se na kopci nacházelo největší a také nejbohatší keltské oppidum. O jeho významu, historii i objevech archeologů se dozvíte v zámku Nižbor, který se tyčí na skále nad řekou. Kromě něj v Nižboru stojí za návštěvu sklárna Rückl, která se proslavila výrobou sošky křišťálového Českého lva. Historie sklářské rodiny sahá až do poloviny 19. století, která téměř o 60 let později v Nižboru vybudovala sklářskou huť. Naproti sklárně se nachází železniční zastávka, odkud se můžete vrátit zpět do Berouna. Právě jste ujeli zhruba 8 km nenáročným terénem, který můžete absolvovat i pěšky, neboť stezka vede mimo silnice (kromě úseku Stradonice–Nižbor). Než sednete na vlak můžete se posílit v hospůdce vedle nádraží, která se jmenuje Zastávka a svého věhlasu dosáhla originálním interiérem, výbornou gastronomií i slavným majitelem. Tím již je několik let Tomáš Hanák a pokud budete mít štěstí, pak vám vychlazené pivo přinese známý český herec.

Ti zdatnější si mohou rovinatou cestu do Nižboru prodloužit až ke královskému hradu Křivoklát, který je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších českých hradů. Máte na výběr hned ze dvou cest. Cyklostezka KO 8 stoupá kolem nižborského zámku a dovede vás až k majestátnímu hradu, který se tyčí nad Rakovnickým potokem. Cesta však vede po místní silnici. Druhá trasa se na tu předchozí napojuje v lesích nad Roztoky u Křivoklátu. Cyklostezka 0050 vede přes Žloukovice lesními cestami. Po cestě minete novogotický zámeček Leontýn, kde dnes sídlí ústav sociální péče, nebo Muzeum motocyklů v křivoklátské sokolovně.

Za královskými hrady na jih

Druhá větev stezky vede od berounského nádraží vlevo a má délku 19 km. Projedete oblastí továren, které vznikaly ještě za Rakouska-Uherska nebo v období 1. republiky. Většina z nich se nachází na území Králova Dvora v části zvané Karlova Huť, která byla založena jako hutnická vesnice. Výroba železa se zde datuje od poloviny 14. století. Nejčastěji se zpracovávala ruda z nedaleké Krušné hory u Nového Jáchymova, na jejímž vrcholu najdete novou rozhlednu Máminka. Její návštěvu můžeme jen doporučit, neboť nabízí jedinečnou příležitost prohlédnout si Křivoklátsko z ptačí perspektivy a v jarním období se jedná o doslova provoněný konvalinkový háj. Zdejší manufaktura stála za rozvojem měst i vsí v okolí. Železárny, cementárny, textilka – industriální kolosy, v jejichž nejbližším okolí byly stavěny správní budovy i vily bohatých továrníků. Několik z nich se dochovalo dodnes a staly se tak němými svědky rozkvětu i úpadku zdejšího průmyslu. Milovníci architektury ocení jejich dodnes dochovanou prvorepublikovou podobu. Za Královým Dvorem minete Zdice, kde byste neměli vynechat zastávku u muzea Výtopna. Srdce všech milovníků starých vozů zde zaplesají. V prostorách bývalého železničního depa naleznete nejen staré lokomotivy a vagóny, ale i nákladní a hasičské Tatry a Škodovky. Starší návštěvníci jistě zavzpomínají na své cesty u autobusů Avia – Ikarus či Karosa ŠM 11. Za Zdicemi již na vás čekají dva královské hrady, dva nerozdělitelní bratři – mladší Točník a starší Žebrák. Druhý jmenovaný byl založen již ve 13. století a dodnes se dochovalo pouze několik stěn, část paláce a strážná věž, na kterou se dá vystoupat. Po požáru na konci 15. století, kdy byl Žebrák téměř zničen, nechal král Václav IV. vystavět na sousedním kopci modernější a honosnější hrad Točník. Roku 1400 byla na Točníku uschována část královského pokladu, kterou o několik let později odvezl jeho bratr Zikmund Lucemburský. Chcete-li s kolem vystoupat až k hradní bráně Točníku, věnujte cestě zvýšenou pozornost. Nezapomínejte, že se jedná o středověkou cestu, kdy jen myšlenka na bicykl byla kacířská.

Pokud nemáte historie dost a nohy vás ještě nebolí, můžete si výlet prodloužit až na zámek Zbiroh, do jehož historie zasáhl Alfons Mucha i státní armáda, která ze zámku vybudovala svoji základnu, stačí se držet cyklostezky 0005. Nebo se můžete vydat po cyklostezce 303 do Hořovic, kde naleznete barokní „nový“ zámek se sluneční bránou, zajímavými interiéry i zámeckým parkem a renesanční „starý“ zámek, ve kterém je dnes galerie a infocentrum.

Podél proudu do Dobřichovic i na Karlštejn

Poslední větev vede od Pražské brány v centru Berouna vpravo po směru toku Berounky. Jelikož v úseku V Kozle (u Barrandovy jeskyně) – Srbsko je uzavírka z důvodů padajících kamenů, doporučujeme vydat se od nádraží po cyklostezce 8245, zvané stezka sv. Ludmily přes Tetín do Srbska, kde se opět napojíte na stezku Po stopách českých králů. (Z Berouna jsou to zhruba 3 km do Tetína, doporučujeme jako krásnou letní procházku, ze Srbska se lze vrátit vlakem – 4,5 km). Tetín byl v minulosti významným místem. Dle pověstí se stal sídlem sestry Libuše, po které nese obec své jméno, také je místem posledního odpočinku sv. Ludmily a dnes zde nalezneme řadu významných kostelů, pozůstatky hradu vybudovaného Václavem II. i muzeum s archeologickými nálezy ze zdejší lokality. Ze Srbska pokračuje stezka opět podél řeky až do spodní části obce Karlštejn. Pokud máte čas, můžete vyšlápnout kopec a vydat se na prohlídku hradu. Karlštejn patří mezi nejznámější hrady u nás. Byl postaven českým králem Karlem IV. na ochranu korunovačních klenotů i královského pokladu. Současnou podobu získal hrad přestavbou v puristickém duchu, kterou vedl architekt Josef Mocker. Z Karlštejna stezka pokračuje přes Hlásnou Třebáň, Zadní Třebáň, Řevnice, Lety až do Dobřichovic. U dobřichovického nádraží se můžete rozhodnout, zda přesedláte na vlak a pojede do Berouna, či do Prahy, nebo jestli se po cyklostezce 3 vydáte do Prahy na svém věrném kole. Při cestě z Berouna do Dobřichovic jste totiž urazili krásných 20 km.

tz
AVE_CZ
Reklama
Z Berouna na kole i pěšky hned do tří světových stran

Z Berouna na kole i pěšky hned do tří světových stran

26. říjen 2020

Beroun - Vydat se prozkoumat královské město Beroun i další místa spjatá s českou historií v okolí města můžete pomocí cyklostezky a naučné stezky s názvem „Po stopách českých králů“. Stezka spojuje Beroun s významnými i zajímavými turistickými cíli v jeho okolí. Vyrazit tak můžete na západ do Nižboru, na jih ke královským hradům Točník a Žebrák, nebo na východ přes Karlštejn do Dobřichovic. Pokud nechcete jet stejnou trasou tam i zpět, pro návrat můžete využít vlak, nebo si trasy prodloužit a navštívit tak historická i přitažlivá místa v okolí stezky. Budeme-li počítat stezku v jednom směru, pak nabízí celkem 47 km krásné přírody, dechberoucích výhledů a pozoruhodných míst. V budoucnu se snad dočkáme i dovyznačení poslední severní větve z Berouna do Loděnice. Pojďme ale postupně a projděme si jednu světovou stranu po druhé.

Na západ za kelty i sklářským uměním

První stezka vede z nádraží rovně na Husovo náměstí. Historické centrum Berouna v průběhu roku rozezvučí melodická hudba a zaplní stánky při různých slavnostech. Mezi ty nejslavnější patří dvakrát do roka konané hrnčířské trhy připomínající dávnou slávu zdejší keramiky. Pokud se však do města vydáte v jiných dnech, pak doporučujeme navštívit Muzeum Českého krasu, Geopark Barrandien. Můžete také vystoupat na Plzeňskou bránu, z jejíhož ochozu se vám otevře výhled na celé historické centrum města, které bývalo opevněno hradbami. Stezka pokračuje z náměstí vpravo, kde se podjetím Pražské brány ocitnete u řeky Berounky a vydáte se proti jejímu proudu. V Hýskově je příhodná možnost ke koupání v řece díky jezu, na jeho druhé straně najdete stánek s místní vyhlášenou zmrzlinou. Chcete-li se přesvědčit o její kvalitě, není nic snazšího než překročit řeku pomocí nového mostu, který byl pod jezem vybudovaný. O pár set metrů dál od Hýskova se nachází významná archeologická oblast – Stradonice nad nimiž se na kopci nacházelo největší a také nejbohatší keltské oppidum. O jeho významu, historii i objevech archeologů se dozvíte v zámku Nižbor, který se tyčí na skále nad řekou. Kromě něj v Nižboru stojí za návštěvu sklárna Rückl, která se proslavila výrobou sošky křišťálového Českého lva. Historie sklářské rodiny sahá až do poloviny 19. století, která téměř o 60 let později v Nižboru vybudovala sklářskou huť. Naproti sklárně se nachází železniční zastávka, odkud se můžete vrátit zpět do Berouna. Právě jste ujeli zhruba 8 km nenáročným terénem, který můžete absolvovat i pěšky, neboť stezka vede mimo silnice (kromě úseku Stradonice–Nižbor). Než sednete na vlak můžete se posílit v hospůdce vedle nádraží, která se jmenuje Zastávka a svého věhlasu dosáhla originálním interiérem, výbornou gastronomií i slavným majitelem. Tím již je několik let Tomáš Hanák a pokud budete mít štěstí, pak vám vychlazené pivo přinese známý český herec.

Ti zdatnější si mohou rovinatou cestu do Nižboru prodloužit až ke královskému hradu Křivoklát, který je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších českých hradů. Máte na výběr hned ze dvou cest. Cyklostezka KO 8 stoupá kolem nižborského zámku a dovede vás až k majestátnímu hradu, který se tyčí nad Rakovnickým potokem. Cesta však vede po místní silnici. Druhá trasa se na tu předchozí napojuje v lesích nad Roztoky u Křivoklátu. Cyklostezka 0050 vede přes Žloukovice lesními cestami. Po cestě minete novogotický zámeček Leontýn, kde dnes sídlí ústav sociální péče, nebo Muzeum motocyklů v křivoklátské sokolovně.

Za královskými hrady na jih

Druhá větev stezky vede od berounského nádraží vlevo a má délku 19 km. Projedete oblastí továren, které vznikaly ještě za Rakouska-Uherska nebo v období 1. republiky. Většina z nich se nachází na území Králova Dvora v části zvané Karlova Huť, která byla založena jako hutnická vesnice. Výroba železa se zde datuje od poloviny 14. století. Nejčastěji se zpracovávala ruda z nedaleké Krušné hory u Nového Jáchymova, na jejímž vrcholu najdete novou rozhlednu Máminka. Její návštěvu můžeme jen doporučit, neboť nabízí jedinečnou příležitost prohlédnout si Křivoklátsko z ptačí perspektivy a v jarním období se jedná o doslova provoněný konvalinkový háj. Zdejší manufaktura stála za rozvojem měst i vsí v okolí. Železárny, cementárny, textilka – industriální kolosy, v jejichž nejbližším okolí byly stavěny správní budovy i vily bohatých továrníků. Několik z nich se dochovalo dodnes a staly se tak němými svědky rozkvětu i úpadku zdejšího průmyslu. Milovníci architektury ocení jejich dodnes dochovanou prvorepublikovou podobu. Za Královým Dvorem minete Zdice, kde byste neměli vynechat zastávku u muzea Výtopna. Srdce všech milovníků starých vozů zde zaplesají. V prostorách bývalého železničního depa naleznete nejen staré lokomotivy a vagóny, ale i nákladní a hasičské Tatry a Škodovky. Starší návštěvníci jistě zavzpomínají na své cesty u autobusů Avia – Ikarus či Karosa ŠM 11. Za Zdicemi již na vás čekají dva královské hrady, dva nerozdělitelní bratři – mladší Točník a starší Žebrák. Druhý jmenovaný byl založen již ve 13. století a dodnes se dochovalo pouze několik stěn, část paláce a strážná věž, na kterou se dá vystoupat. Po požáru na konci 15. století, kdy byl Žebrák téměř zničen, nechal král Václav IV. vystavět na sousedním kopci modernější a honosnější hrad Točník. Roku 1400 byla na Točníku uschována část královského pokladu, kterou o několik let později odvezl jeho bratr Zikmund Lucemburský. Chcete-li s kolem vystoupat až k hradní bráně Točníku, věnujte cestě zvýšenou pozornost. Nezapomínejte, že se jedná o středověkou cestu, kdy jen myšlenka na bicykl byla kacířská.

Pokud nemáte historie dost a nohy vás ještě nebolí, můžete si výlet prodloužit až na zámek Zbiroh, do jehož historie zasáhl Alfons Mucha i státní armáda, která ze zámku vybudovala svoji základnu, stačí se držet cyklostezky 0005. Nebo se můžete vydat po cyklostezce 303 do Hořovic, kde naleznete barokní „nový“ zámek se sluneční bránou, zajímavými interiéry i zámeckým parkem a renesanční „starý“ zámek, ve kterém je dnes galerie a infocentrum.

Podél proudu do Dobřichovic i na Karlštejn

Poslední větev vede od Pražské brány v centru Berouna vpravo po směru toku Berounky. Jelikož v úseku V Kozle (u Barrandovy jeskyně) – Srbsko je uzavírka z důvodů padajících kamenů, doporučujeme vydat se od nádraží po cyklostezce 8245, zvané stezka sv. Ludmily přes Tetín do Srbska, kde se opět napojíte na stezku Po stopách českých králů. (Z Berouna jsou to zhruba 3 km do Tetína, doporučujeme jako krásnou letní procházku, ze Srbska se lze vrátit vlakem – 4,5 km). Tetín byl v minulosti významným místem. Dle pověstí se stal sídlem sestry Libuše, po které nese obec své jméno, také je místem posledního odpočinku sv. Ludmily a dnes zde nalezneme řadu významných kostelů, pozůstatky hradu vybudovaného Václavem II. i muzeum s archeologickými nálezy ze zdejší lokality. Ze Srbska pokračuje stezka opět podél řeky až do spodní části obce Karlštejn. Pokud máte čas, můžete vyšlápnout kopec a vydat se na prohlídku hradu. Karlštejn patří mezi nejznámější hrady u nás. Byl postaven českým králem Karlem IV. na ochranu korunovačních klenotů i královského pokladu. Současnou podobu získal hrad přestavbou v puristickém duchu, kterou vedl architekt Josef Mocker. Z Karlštejna stezka pokračuje přes Hlásnou Třebáň, Zadní Třebáň, Řevnice, Lety až do Dobřichovic. U dobřichovického nádraží se můžete rozhodnout, zda přesedláte na vlak a pojede do Berouna, či do Prahy, nebo jestli se po cyklostezce 3 vydáte do Prahy na svém věrném kole. Při cestě z Berouna do Dobřichovic jste totiž urazili krásných 20 km.

tz