Velký Osek - Třetí ročník akce "Grafiti nejen pro děti" se uskutečnila ve Velkém Oseku v sobotu 28. září. "Pokusíme se Vám ukázat, že pouliční umění nejsou ty čmáranice na sedačkách ve vlaku a posprejovaný sousedovy vrata siluetou draka s dlouhym nosem!" slibovali organizátoři.
Dopadlo to neopakovatelně, díky sponzorům, díky všem, co pomohli tento kolos rozhýbat do šílený rychlosti. Na sokolovně vzniklo epické dílo (přijďte se mrknout) a také nový Legál ve Velkém Oseku.
Třetí ročník dostaveníčka pouličních umělců v Obec Velký Osek. Tato akce razí myšlenku, že umění do ulic patří a vzalo si za hlavní cíl přivádět malé sprejery na světlou stranu tohoto někdy nepochopeného, ale krásného, umění. Jako motivace slouží murály a graffiti, které po naší obci vznikají právě díky této akci. Letošním ročníkem se povedlo vybudovat hned několik pilířů, které by měly pomoct děckám realizovat se jinde než na nové zdi školky.
Jojo můžou stříkat na tu starou zeď pod školkou. Obec orazítkovala žádost na první „legál“ ve Velkém Oseku a tak projekt dostal nové grády.
Ráno začalo skluzem, kdy se v rovnici studentská čtvrthodinka + umělci potřebují čas na tvorbu = trochu posunulo zahájení. Oproti klasickým akcím, které musejí šlapat na minuty, jsme ale dnes zvolili trochu víc chill tempo celé akce. Po uvítání a stručné mapce programu si úvodní přednášku vzal Jirka Dosy Doss.
Začátek pojal jako správný pamětník, kdy zavzpomínal na předešlé ročníky. Díky dílům, které zde vznikli od ProroK, Jirka Dosy Doss a Olivera Hellera mohl probrat různé styly, dokonce letos mohli účastníci i zažít všechny fáze tvorby od prvních pomocných čar, až po finální stínování těchto děl.
„Zde se do toho musím vložit, momentálně si vyměňujeme lehce rozhořčené maily s metrologickým úřadem. Tvrdí, že 10. My že mají muraly v některých místech rozměr až 11 stojících dětí na sobě.“ přidává poznámku jednatelka Sokola.
Dossy pokračoval ve svém putování za velkooseckým uměním až pod místní školku, kde už čekal na předání pomyslné štafety – v tomto případě spreje - Genetic Form & UPS Crew. Workshop – tady se to drží, tady to stříká, úspěšně absolvovalo 99% účastníků jeden má naštěstí jen zelený melír).
Kdo jiný by měl křtít první místní legál než průkopník, který razí novodobou myšlenku Město=Galerie. Kromě lokálních megaděl a širokého úsměvu má tenhle sympaťák i široký repertoár majstrštíků po světě. Proto když přišel s myšlenkou, že věnuje první velkoosecký legál místnímu rodákovi, který měl v tomto oboru našlápnuto na velké věci, ale bohužel se jich nedožil, všichni jsme byli pro. Adam Sawer byl opravdu velky výtvarný talent – tahle plocha je na jeho počest a památku.
Poté co prošly děti osvětou, základním výcvikem a praktickou zkouškou jsme se přesunuli do Sokolovny, kde na zahradě čekali lokální stánkaři a výrobci zajímavých věcí,
U Fingrborďáka Ondřej Macal bylo neustále narváno, děti až tak nezajímalo, že tenhle týpek lepí sám několikavrstvé fingrboardy vlastnoručně se mazlí s pidiželeznýma trekama z dovozu a montuje je s kolečkama z kaučuku indonéských indiánů. Daleko zajímavější bylo, že udělal tohle s prstama a letělo to takle a pak tam na to těma prstama zas skočil a sjel tu trubku. No naštěstí přivezl celej skejtpark, aby si prťata mohli zajezdit.
Sádlova Palírna zas chrlila jednu sokolskou píšťalku za druhou (neskutečně skvělý nápad spojit hordu dětí a nekonečnou produkci píšťalek). Kromě 3D tisku přivezl i ukázku vypalování laserem do dřeva – kde se všichni dozvěděli o nových technologiích a celkově atmosféru pozvedl vůní pálícího se dřeva, což byl krásný bonus.
Barbora Bokšteflová zase předvedla, že rukama se dají ooravdu dělat krásné věci a to její obří lapače snů. Jeden si můžete prohlédnout ve hlavním vstupu, kde si naši stálí pavouci můžou hlavy ukroutit a nechápou jak takhle složité vzory dokáže s „jen dvěma rukama“ vyplodit.
Po obídku se dětem pustil souhrn pohádek, které mají nenápadně naučný podtext FAMU dětem. Starší účastníci si mohli dát v klidu kafe. Odpoledne rozjeli kluci z KODEK - KOlínský DEskoherní Klub turnaj, který podpořilo ALBI Česká republika. Soutěžilo se ve hře Katan. Kromě toho byli od rána v Club Velkooseckých Gentlemanů CVOG, kde si připravili deskohernu se hrami které jste nejspíš ani nevěděli že existují – výběr byl opravdu obrovský. Souběžně probíhal workshop Nevzdávej to když nenakreslíš koně, který si vzala pod křídla Péťa ze ZUŠ Nehvizdy. Na hale předala pár tipů a triků, které si rovnou mohli účastníci vyzkoušet.
Na hale jste si také mohli prohlédnout výstavu prací od ZUŠ Nehvizdy a Odborná střední škola podnikání a mediální tvorby Kolín.
Jelikož jsme nechtěli na Proroka a Dossyho tlačit, zvolili jsme verzi odložení „odhalování“ velkolepých děl na až pak.
Vyhlášení vítězů Albi soutěže proběhlo bez větších konfliktů, Jelikož jsme sportovně založení, přesně stopovaný čas byl jednoduchým ukazatelem na první tři místa ve třech kategoriích.
Na zahradě se mezi tím připravil Revival Hany Hegerové, kde jste krom operní pěvkyně mohli vyslechnout skvělou klavírní virtuosku Doubravku a precizního bubeníka Kubu Němce.
První mural dokončili studenti z OSŠP, zvolili nakonec jiný návrh než bylo původně domluveno, ale dotáhli ho do zdárného konce a vyzkoušeli si, že to není až taková pohodička jak to vypadá.
Libor Hašpl rozjel na hale svojí astrofoto přednášku o cestě do Ameriky za zatměním slunce. Jak ho známe, je to starý přetahovač a když se rozpovídá, jeho přednášku hltají posluchači každým slovem, takže tentokrát přetáhl jen o hodinku... Skvěle se doplňoval s velkoplošnou projekcí fotografií na podiu.
Na jednom z dvojce hlavních muralů pracoval Dossy Doss a zamakal na celkové gendrové vyrovnanosti svým portrétem ženy a sokola. Hlavní motiv ztvárnil Prorok, který po nesnadném třídenním boji, kdy na plošinu vylezl v 5 ráno a povedlo se nám ho večer vyšťouchat koštětem kolem osmé aby vůbec něco snědl, zvítězil. Ani déšť, zima, ani neustálé dotazy kolemjdoucích ho nedokázali rozhodit od toho, aby toto ikonické dílo dotáhl.
Ke slavnostnímu předání epických děl došlo sice mimo program, déle, v komornějším počtu, ale o to to bylo emotivnější. Rozkrytí návrhu – vizualně je sice dost jednoznačný, ale bylo třeba doplnit: "Toto umělecké dílo nám má připomínat, že za každým velkým výsledkem je spousta lidí, kteří nejsou na první dobrou vidět. Udělat něco nezištně pro ostatní: proto na muralu úderníci nemají obličeje, přesně proto jsme sokolovnu rekonstruovali, ne pro pomníček a vavříny, ale pro to aby naše děti měly kam chodit, sportovat a bavit se.“ Shrnuje myšlenku starosta Sokola Velký Osek.
Na jeho slova navazuje překvapení, které si připravila dávná sokolka a sokol s kytarou. Po odehrání písně, kterou sama složila, po „hysterickém“ pláči některých účastníků se z davu ozvalo: "Náš Sokol má novou hymnu!“ A tak se stalo. 12tého je objednané studio a po čase si ji budete moci poslechnout i Vy, kteří jste nevydrželi nebo jste na akci nebyli.
Závěrečná děkovačka patří v první řadě jako vždy všem dobrovolníkům a skvělým sokolům, kteří akci vytvořili, kteří kolem ní lítali celý den, kteří jí připravovali dlouhé měsíce.
Velké poděkováním také patří všem sponzorům a partnerům akce, bez kterých by nevznikla!
TJ Velký Osek, foto archiv TJ Sokol Velký Osek
Chcete si užít něco, co vás naprosto pohltí a vyčistí hlavu? Pai…
Košice - Přiznejme si, sehnat pěkný vánoční stromek, za slušné p…
Blahobyt je stav, který si lidé stále více uvědomují a snaží se …
Dobrý den, pane Vrbo. Můžete nám na úvod představit váš produkt …
Kolín - Tohle si nenechte ujít! Ve Starých lázních se můžete těš…