Pátek, 19. duben 2024

Foto, video: V Čáslavi se od neděle těší z rozsvícené adventní výzdoby

Foto Vladimír Havlíček

29. listopad 2015, 20:07

Čáslav - Na náměstí Jana Žižky z Trocnova v neděli 29. listopadu proběhlo slavnostní rozsvícení vánočního stromu, již tradičně byl ozdoben živý smrk. Vánoční strom v letošním roce zdobily nové prvky, to se týká také výzdoby celého náměstí. V doprovodném programu vystoupila skupina Ventus. Nechyběl ani stánkový prodej tradičního vánočního zboží, občerstvení zajišťovaly „občerstvovací“ stánky. Především pro děti byl velkou atrakcí živý betlém, umístěný již tradičně v parku u sochy Jana Žižky. U Mariánského sloupu celý den probíhaly adventní trhy. Přes nepřízeň počasí se mnoho Čáslavanů přišlo podívat na vánoční strom a osvětlenou lipovou alej na centrálním náměstí.

Pro naši identitu je důležité zachovávat zvyky, které vycházejí z křesťanství, tedy náboženství formujícího se dva tisíce let. A právě na křesťanství je založená naše evropská civilizace, která ustála různé totalitní režimy a ustojí i agresi islamistů. O to se ale musíme snažit, především obranou našich hodnot. A v rozporu s tím je dobrovolné ustupování od těchto hodnot v rámci různě nazývaných korektností. Dnes jsme svědky toho, jak v rámci těchto korektností, či ze strachu v mnohých městech ustupují od vánočních stromků, kdy do známých českých lázní je zakázáno vodit psy pro nevidomé, je to totiž „nečisté zvíře“. V některých školách dokonce zakázali vystavovat vánoční betlémy.

A jak se proti tomuto bránit? Nepřistupovat na tyto absurdnosti, nebát se. Právě strach, to je cíl všech těch atentátů z poslední doby. Jak to nemá vypadat, předvedli organizátoři v Praze, kde Ivanu Zemanovou, manželku prezidenta republiky požádali, aby rozsvítila vánoční strom. Nabídli jí totiž neprůstřelnou vestu, kterou samozřejmě odmítla. A to je ono. Až se budeme bát, až svůj denní život budeme přizpůsobovat islamistům, pak se může říci, ano, vyhráli! Zároveň ale musíme rozlišovat mezi islamismem, tedy radikálním islámem coby politickou ideologií a islámem, jako náboženstvím. Braňme naše hodnoty, ale nepřistupme na jednoduchá řešení založená na kolektivní vině. S tím máme v Česku bohužel bohatou zkušenost. Ano, pomáhejme skutečným válečným uprchlíkům, kterým jde o život, ale chraňme naši euroatlantickou civilizaci před radikálním islámem. A v Čáslavi, potažmo v České republice se to daří!

Připomeňme si historii vánočních stromů, dříve nazývaných Stromů republiky, protože tuto poměrně mladou tradici založil čáslavský rodák, autor Lišky Bystroušky, Rudolf Těsnohlídek. Český překladatel, prozaik, básník a žurnalista Rudolf Těsnohlídek se narodil 7. června 1882 v Čáslavi, kde měl jeho otec malé hospodářství. Zároveň však vykonával i funkci místního rasa, čili pohodného (chytal a utrácel toulavé psy), což u jeho syna vedlo kvůli mnoha posměškům ke značné plachosti a pocitům marnosti. Rodný dům se nacházel mezi dnešní Těsnohlídkovou ulicí a Podměstským rybníkem, dnes je tam park. Poprvé byl strom na jeho popud rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském Náměstí svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Těsnohlídka k tomu pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem na procházce v lese našli opuštěné malé děvčátko, které bylo téměř zmrzlé a které odnesli na četnickou stanici. Již po čtyřech dnech byla vypátrána matka nalezence, svobodná služka z Netína. Holčička jménem Liduška se jí narodila již před sedmnácti měsíci. Otcem byl ruský zajatec. Svobodná matka musela odejít za obživou z domu do služby, ale s malým dítětem práci obtížně hledala. Proto se rozhodla k tomuto zoufalému činu. U soudu tvrdila, že dítě v lese odložila až v okamžiku, kdy slyšela přicházet nějaké lidi a poté záchranu dítěte sledovala z úkrytu. Ani po odpykání trestu neprojevila o dítě zájem. Holčičky se ujala rodina Polákových z Brna. Matku Lidušky, která dítě opustila, čekalo pět let těžkého žaláře. Příběh naštěstí dopadl dobře, Liduška se později provdala za středoškolského profesora a odstěhovala se do Prahy, kde zemřela v roce 1997. Místo v lese, kde byla nalezena, navštívila až po padesáti letech. Těsnohlídek se od této příhody začal podle severského vzoru zasazovat o vztyčování vánočního stromu, u kterého by se vybíralo pro opuštěné děti. Z podnětu Rudolfa Těsnohlídka a na základě nálezu tohoto odloženého dítěte, byla vytvořena tradice vánočních Stromů republiky, k podpoře opuštěných a potřebných dětí jako každoroční charitativní akce.

Text, foto, video Vladimír Havlíček