Čáslav - Novoroční ohňostroj byl v Čáslavi odpálen ve čtvrtek 1. 1. 2026 na náměstí Jana Žižky z Trocnova. Stalo se novodobou tradicí, že Čáslavští slaví příchod Nového roku až v podvečer 1. ledna, aby si rozzářené nebe užily rodiny společně s dětmi. Radnice letos již podruhé vsadila na takzvaný tichý ohňostroj, který je šetrnější nejen k fauně, ale i k životnímu prostředí celkově.
Čáslavští na ohňostroj reagovali potleskem napříč náměstím. Ocenili tak show, která již druhým rokem potvrdila, že takzvaný tichý ohňostroj může být ohleduplnější k přírodě a zvířatům a přesto velkolepý. Je to kompromis mezi těmi, kteří požadují ohňostroj klasický a občany požadujícími jeho úplné zrušení. Čáslavští opakovaně ukázali cestu i dalším městům v regionu.
Tichý ohňostroj je pyrotechnika s podstatně nižší hlučností při explozi, která je v některých případech snížena až o 90 %, ale světelný efekt zůstává totožný. Tato varianta se v západní Evropě používá stále častěji pod názvem „barokní ohňostroj“. Jedná se o méně hlučné přízemní světelné efekty. Jsou používány gejzírové řady, různé druhy japonských sluncí, stříbrný déšť a bengálské ohně, samozřejmě za zvuku rozumně hlasité hudby. Je to kompromis, který potěší milovníky tradičního ohňostroje a zároveň tolik nezatíží svými dopady přírodu.
A jaká je historie ohňostroje? Ohňostroje nejsou záležitostí novodobou, ale mají za sebou možná až nečekaně dlouhou historii. Poprvé se objevily ve starověké Číně. Předchůdcem toho dnešního byl pražený bambus vydávající velký hluk, který sloužil k zahánění zlých duchů. Vznik ohňostroje, jak ho známe dnes, je spojován s datem vzniku střelného prachu. Mimo čínské území však informace o střelném prachu a ohňostrojích pronikaly velmi pomalu. Znalost výroby střelného prachu přišla z Orientu nejprve do Byzance a teprve ve 13. století do Evropy.
První zmínka o výrobě střelného prachu v Čechách je již z roku 1432. Hlavní surovinou byl sanytr, čili dusičnan draselný, starším názvem ledek draselný, smíchaný se sírou. V Čechách se pořádaly ohňostroje již za vlády Rudolfa II. Habsburského. Král, známý též jako „vladař alchymista“, shromáždil u svého dvora mnoho alchymistů i vědců a ti prováděli různé chemické pokusy a také sestavovali ohňostroje.
Video: https://www.youtube.com/watch?v=19v9QdxEhkg
Čáslav - Opět po roce se v Čáslavi uskuteční "Rybářský ples". Ry…
Golčův Jeníkov - 14. Městský ples se bude konat v sobotu 7. břez…
Proteinové doplňky stravy patří mezi nejpoužívanější výživové pr…
Každý z nás má doma ten jeden šuplík. Šuplík plný plastových pro…
Kutná Hora - DDM Kutná Hora nabízí od druhého pololetí nové krou…
Čáslav - Novoroční ohňostroj byl v Čáslavi odpálen ve čtvrtek 1. 1. 2026 na náměstí Jana Žižky z Trocnova. Stalo se novodobou tradicí, že Čáslavští slaví příchod Nového roku až v podvečer 1. ledna, aby si rozzářené nebe užily rodiny společně s dětmi. Radnice letos již podruhé vsadila na takzvaný tichý ohňostroj, který je šetrnější nejen k fauně, ale i k životnímu prostředí celkově.
Čáslavští na ohňostroj reagovali potleskem napříč náměstím. Ocenili tak show, která již druhým rokem potvrdila, že takzvaný tichý ohňostroj může být ohleduplnější k přírodě a zvířatům a přesto velkolepý. Je to kompromis mezi těmi, kteří požadují ohňostroj klasický a občany požadujícími jeho úplné zrušení. Čáslavští opakovaně ukázali cestu i dalším městům v regionu.
Tichý ohňostroj je pyrotechnika s podstatně nižší hlučností při explozi, která je v některých případech snížena až o 90 %, ale světelný efekt zůstává totožný. Tato varianta se v západní Evropě používá stále častěji pod názvem „barokní ohňostroj“. Jedná se o méně hlučné přízemní světelné efekty. Jsou používány gejzírové řady, různé druhy japonských sluncí, stříbrný déšť a bengálské ohně, samozřejmě za zvuku rozumně hlasité hudby. Je to kompromis, který potěší milovníky tradičního ohňostroje a zároveň tolik nezatíží svými dopady přírodu.
A jaká je historie ohňostroje? Ohňostroje nejsou záležitostí novodobou, ale mají za sebou možná až nečekaně dlouhou historii. Poprvé se objevily ve starověké Číně. Předchůdcem toho dnešního byl pražený bambus vydávající velký hluk, který sloužil k zahánění zlých duchů. Vznik ohňostroje, jak ho známe dnes, je spojován s datem vzniku střelného prachu. Mimo čínské území však informace o střelném prachu a ohňostrojích pronikaly velmi pomalu. Znalost výroby střelného prachu přišla z Orientu nejprve do Byzance a teprve ve 13. století do Evropy.
První zmínka o výrobě střelného prachu v Čechách je již z roku 1432. Hlavní surovinou byl sanytr, čili dusičnan draselný, starším názvem ledek draselný, smíchaný se sírou. V Čechách se pořádaly ohňostroje již za vlády Rudolfa II. Habsburského. Král, známý též jako „vladař alchymista“, shromáždil u svého dvora mnoho alchymistů i vědců a ti prováděli různé chemické pokusy a také sestavovali ohňostroje.