Kutná Hora – Z jednání zastupitelstva města Kutné Hory 18. prosince 2025 zazněla ostrá, ale věcná debata o developerských projektech, které v posledních letech vyvolávají silné emoce mezi obyvateli i politiky. Kritika mířila především na rozsah plánované výstavby v lokalitě Nových mlýnů, ale také na další projekty v Malíně či v areálu bývalé továrny Strakošárna. Zastupitelé i zástupci veřejnosti se shodovali, že současný tlak developerů staví město před zásadní rozhodnutí o budoucí podobě Kutné Hory.

V rámci bodu dotazů a připomínek občanů vystoupil zástupce petičního výboru Nové mlýny Igor Rosenkranc. Ten shrnul výhrady občanů ke třem podle něj „kontroverzním developerským projektům“ ve městě. „Všechny tyto projekty mají dvě společné věci. Vzbudily širokou vlnu negativních reakcí a je zřejmé, že se investoři snaží na daném pozemku postavit maximální možný počet bytů,“ uvedl a ve svém projevu naznačil možné obcházení státní správy a také možnou korupci.

Největší část vystoupení věnoval projektu rezidenčního bydlení v areálu Nových mlýnů, kde má vzniknout soubor čtyř bytových domů. Petiční výbor podle něj zásadně nesouhlasí s rozsahem záměru. „Ten, kdo zná tuto lokalitu, musí vidět, že čtyři vícepatrové objekty tam prostě nepatří,“ opakoval Igor Rosenkranc a upozornil také na zvýšení počtu bytů z původních 64 na 91. Obavy má i z dopadu stavby na nestabilní podloží a na památkové hodnoty města zapsaného na seznamu UNESCO.

Starosta Kutné Hory Lukáš Seifert (ODS) ocenil kultivovaný přednes zástupce petičního výboru a připustil, že problémem mnoha projektů je snaha investorů o maximální využití pozemků. „Architektonicky bych s řadou těch staveb neměl problém, ale hmotově jsou naprosto mimo parametry těch lokalit,“ uvedl starosta. Zároveň zdůraznil, že není odpůrcem výstavby jako takové. „Já opravdu nejsem odpůrce výstavby, ale musíme se dostat do přijatelných mezí, které tu lokalitu nepoškodí,“ doplnil.

Zastupitel Ivo Šanc (STAN a SNK) upozornil na omezené možnosti, jak může samospráva developerské záměry přímo ovlivnit. „Nemáme přímý nástroj, abychom tyto záměry jasně a konkrétně zastavili. Musíme postupovat v rámci legislativy,“ řekl Šanc. Jako jednu z cest vidí aktivnější roli města. „Město by mělo vést vlastní developerskou politiku, pracovat se svými pozemky a nabízet přijatelné alternativy,“ dodal a ocenil postup starosty v případě projektu v Malíně.

Místostarosta Josef Viktora (ANO) připomněl, že město se snažilo už v předešlém volebním období zasahovat i u jiných projektů, například v Malíně. „Ne, že bychom nic nedělali. V Malíně mělo město šanci zasáhnout a zasáhlo, podobně jako u projektu Lekerland,“ připomněl a dodal: „Snahy zasáhnout u projektu Nové mlýny byly už za mého vedení.“ K Novým mlýnům zmínil také jednání s dopravními odborníky. „Podle dopravního inženýra se k takovému záměru nelze určitě vyjádřit kladně, protože tam nelze pustit tolik aut,“ uvedl Viktora.

K diskusi se připojil také zastupitel Martin Suchánek (Město PRO lidi), který připustil, že některé prvky projektu Nových mlýnů považuje z architektonického hlediska za kvalitní. Zároveň ale zdůraznil limity role města. „Naše práce do jisté míry končí u strategických dokumentů, včetně územního plánu. Pak už je to hlavně o dodržování zákonných postupů a jednání s developery,“ poznamenal a dodal, že současná situace ukazuje na slabiny schváleného územního plánu. „Dá se rozumět tomu, že developer se snaží dát do projektu maximum „hmoty“, je motivován ekonomikou, která v současné době není jednoduchá,“ upozornil a zdůraznil: „Je potřeba podívat se na to, jakým způsobem byl schválený územní plán a opakovaně se ukazuje, že to nebyl dobře schválený územní plán. Měl lépe nastavit parametry. Ponaučme se z toho a ať jsou příští dokumenty lépe odpracovány, ať je u nich širší debata a aby se přihlíželo k připomínkám, které u schvalování územního plánu byly a aby se netlačilo sílou koaličního válce. Já jsem pro něj tehdy nehlasoval.“

Zastupitel Jan Havlovic (Alternativa pro Vás) také vyjádřil svůj negativní postoj k projektu Nové mlýny. „Hlavně se mi nelíbí, že je megalomanský, nelíbí se mi velký rozsah i velké zatížení lokality budovami, velkým množstvím lidí, aut a všeho,“ uvedl a kriticky se vyjádřil zejména k postoji Národního památkového úřadu. „Všichni, co v Kutné Hoře žijeme a pracovali jsme na nějaké stavbě, máme velkou zkušenost s laděním jednotlivých prvků, barev, historičností budovy tak, aby vyhovovala prostředí a městskému charakteru. Mrzí mě, že projekt má souhlasné stanovisko NPÚ, který pro nás byl vždy symbolem ochrany historické hodnoty města,“ konstatoval Jan Havlovic a navrhl další jednání s památkovým ústavem za účasti zástupců města, petičního výboru i občanů.

Na závěr zaznělo také stanovisko zástupkyně ANO Jany Karlíčkové, která uvedla, že komise životního prostředí přijala k projektu nesouhlasné stanovisko. Debata podle vystupujících ukázala, že otázka developerských projektů zůstává jedním z klíčových témat, která budou v Kutné Hoře rezonovat i v dalších měsících. „Určitě nejsem proti výstavbě a rozvoji města, naopak na začátku roku 2026 bude město poptávat výstavbu v několika lokalitách,“ naznačil Lukáš Seifert.