Špindlerův Mlýn – Krkonošské středisko ve Špindlerově Mlýně hostilo na začátku března závod snowboardového světového poháru. Na start se postavil také Aleš Urban, kterého sportovní nadšenci z regionu znají z jeho působení ve fotbalovém týmu Čáslavi a později i Sparty Kutná Hora. Aleš Urban se mimo jiné v srpnu 2006 podílel jednou brankou na vyřazení Slavie Praha z poháru po výhře 4:3 (1:0). „S fotbalem jsem skončil ve svých pětatřiceti letech v Kutné Hoře. Od té doby fotbal nehraji, šetřil jsem si kolena pro snowboarding a v létě jsem si velmi oblíbil tenis, který mě udržuje v kondici,“ uvedl český snowboardista.

Jak ses ke snowboardingu dostal?

Se snowboardingem jsem začal již ve svých 13 letech a téhle nádherné zábavě a sportu se tak věnuji již 32 let. Moji fotbalový spoluhráči a kamarádi z Čáslavi, Velimi a Kutné Hory si myslím dobře pamatují, že jsem rád unikal i za tímto sportem. Na prkně jsem tak trávil opravdu značnou část svého života v zimním období.

Jak je těžké prosadit se do české špičky pro start ve světovém poháru?

Ke sklonku fotbalové kariéry jsem projevil zájem si vyzkoušet samotné závodění v paralelním alpine snowboardingu a oslovil Svaz lyžařů ČR. Předali mi kontakt na Petra Cholevu, který mě nasměroval do snowbordového oddílu 100. Hard k trenérovi Jiřímu Šonkovi a začal jsem tak s nimi před zhruba dvanácti lety trénovat poprvé v branách. Dovolím si říct, že patřím nyní k předním českým jezdcům a samotný start na světovém poháru jsem si nyní vybojoval kvalitním výsledky v rámci evropského poháru. Samotná kvalita však světových závodníků je na té nejvyšší úrovni. Jsou to profíci, kteří na sněhu doslova žijí a je to jejich práce. Občas někteří z nich startují i rámci evropského poháru a podaří se mi umístit před některými z nich :-) Porazit je, je však velmi těžké. Upřímně, já zvládnu před a během sezóny tak dvacet dní tréninku. Víc není možné, protože chodím do práce. Narodila se nám s partnerkou také před osmi měsíci naše úžasná dcera Nelinka a těším se, až budeme trávit čas společně právě třeba na horách. Kdo ví, snad ji snowboarding bude bavit tolik jako mě. Je to nádherný sport, který mi přináší doslova radost z každého oblouku. Slunce, sníh, modrá obloha, dobře připravený kopec, to vše mě extrémně nabíjí a dodává energii a radost.

Jak probíhala příprava na tvůj závod ve Špindlerově Mlýně?

Nemyslím, že by z mé strany proběhla nějaká speciální příprava. Byl jsem skoro každý víkend na závodech evropského poháru a českého poháru. Tři týdny před závodem mi bylo potvrzeno, že budu startovat poprvé v životě na World Cupu ve Špindlerově Mlýně. Měl jsem velkou radost. Byl to takový můj sen, kam jsem se chtěl dostat, zažít to a to se mi povedlo, splnilo. Jsem za to moc vděčný a šťastný. Snažil jsem se abych si tento sen splnil a došel si pro to.

Jak jsi spokojený s tvým výkonem v kvalifikaci?

Ta jízda mi moc nesedla. Horní část a polovinu trati jsem zajel dobře a slušně. V té spodní prudší a velmi zavřené části jsem přilehnul na frontside a pak už byla moje koncentrace na dojezd slabší.  Udělal jsem další chybku a cílem projel doslova pozadu na switch, což se mi ještě nikdy nestalo :-)  Na závod jsem se velmi těšil a samozřejmě vzrostla trochu nervozita z takto velmi sledované události. Ostatně byl to první světový pohár v alpine snowboardingu konaný v ČR. Vše vysílala televize na ČT sport včetně kvalifikace, což není standard. Bohužel nás na startu byl lichý počet a já tak startoval až poslední a logicky sám. Toho jsem se trochu obával. Příliš pozornosti jen na mě :-) a zároveň vám chybí soupeř ve vedlejší dráze, protože nemáte porovnání a nenutí vás jet rychleji. Bulharský trenér trať postavil nestandardně hodně zavřenou v té prudší části. Od první brány prudší pasáže jsem brány podjížděl a dohnalo mě to o pár bran níž, kdy jsem se už do toho ideálně nevešel a přilehnul si. Každopádně to byl úžasný zážitek. Fanoušci byli skvělí, fandili nám a při startu každého z českých závodníků bylo slyšet až na startu burácející fandění a povzbuzování. 2000 diváků! Paráda. Neviděli jste je ze startu, ale slyšeli. Samozřejmě mě trochu mrzí, že jsem nezajel lépe před svými blízkými a kamarády, ale i tak to byl jedinečný a úžasný zážitek, který si budu navždy pamatovat. Startoval jsem poprvé na světovém poháru se světovou špičkou ve věku 45 let a být u toho jako závodník je svým způsobem pro mě vítězství.

Co plánuješ do dalších sezon? Budou se ti hodit zkušenosti z kvalifikace světového poháru i příští rok?

Každá zkušenost se určitě hodí. Ostatně zkušenosti sbírám stále z každého závodu, nebo tréninku a pořád se učím. Rád bych závodil i nadále, pokud to bude jen možné. Ten sport mám šíleně rád a nejen samotný sport. Je tu skvělá parta lidí, která se kolem alpine snowboardingu pohybuje. Rodiče závodníků jsou moji kamarádi, stejně tak jako samotní závodníci a jejich společnost mě umožnuje cítit se pořád ještě jako mladý :-) Nutí mě na sobě stále pracovat a zlepšovat se, abych jim stačil. Myslím, že nám tu rostou další mladé a velmi šikovné naděje českého alpine snowboardingu, když nepočítám Zuzku Maděrovou, která už té nejvyšší příčky dosáhla a má neskutečnou formu. Mladý Kryštof Minárik je velkým příslibem pro světovou špičku. Ostatně to nám dokázal již nyní ve Špindlerově Mlýně, kde se umístil na parádním 11. místě. Silná želízka máme i v ženské kategorii.