Ljunghall
Reklama

Za devět dní na Babettách ujeli 1 385 km, dorazili až k Baltu!

19. říjen 2021, 07:54

Kutnohorsko - V tradiční sestavě Milan, Filip, Jana Zatřepálkovi a Vojtěch Rylich vyrazili "Babetťáci na tripu" na čtvrtou cestu na Babettách - konktrétně Babettách 210:

Naším cílem se stalo Polsko, přesněji Baltské moře – města Rewal a Kolobřeh. Ale řídíme se tím, že cesta je cíl, a proto jsme poznali a zažili spoustu zážitků během cesty právě sem. Tuto cestu jsme plánovali původně na loňský rok, ale vzhledem k situaci s Covidem, se uskutečnila až v letošním roce.

Cesta na sever nás vedla podél Polsko-Německých hranic až do městečka Rewal a města Kolobřeh, odtud jsme pokračovali zpět přes Gościno, Zielenou Góru a jiná menší města.

Trasa byla víceméně rovinatá, projeli jsme typické borovicové lesy, kde žijí mimo jiné i vlci, na což nás některé značky u silnice upozorňovali. Míjeli jsme spoustu, později převážně cihlových kostelů a domů až jsme po 690 km dorazili k samotnému moři. Zajímavým místem při cestě zpět byla nejvyšší socha Ježíše Krista na světě, která se nachází ve městě Świebodzin.

Letos jsme v žádném případě nechtěli podcenit přípravu našich strojů, a tak je čekala řádná příprava a údržba ještě před cestou. Zaměřili jsme se také na více úložného prostoru. S sebou jsme si vezli spoustu náhradních dílů, mezi které se řadil i jeden náhradní motor.

Přesto jsme se cestou některým poruchám nevyhnuli. Nejprve bylo nutné u jedné z babet, která neustále ztrácela výkon, vyčistit výfuk (což v tomto případě ale souviselo právě se zanedbanou přípravou), dále jsme museli při přejezdu mezi Rewalem a Kolobřehem vyměnit řemen. Při menším škobrtnutí na jedné spadnul řetěz. Poslední den cesty po překročení hranic zpět do ČR nás ještě čekala výměna startovací cívky (naštěstí jsme k ní měli připájený kabel, kterým se připojí do tyristoru už z domova, takže výměna neznačila žádný větší problém spojený právě např. se sháněním pájky).

Celou cestu nás provázelo chladné a často i deštivé počasí. Zimní bunda a dostatek ochranných pomůcek proti dešti byly letos nutností – ačkoli jsme nejvíce improvizovali s pytli na odpadky a potravinářskou folií. Podívaná na nás musela být rozhodně zajímavá :D.

Polsko nás mile překvapilo asi ve všech směrech, které jsme měli možnost poznat. Nechyběla ani ochutnávka polské kuchyně, zkusili jsme například Bigos, Žurek nebo Pierogi. Byli jsme buď pohoštěni v rodinách, které nám nabídli nocleh nebo klasicky v restauracích a podobně. Jídlo obecně vycházelo většinou levněji než u nás. Podobně tomu bylo i s ubytováním. Ale to nejdůležitější je, že jsme narazili a měli možnost poznat spoustu skvělých lidí, kteří si s námi rádi popovídali nebo neváhali poskytnout pomoc např. s cestou, tipem, kde se dobře podle místních najíst, ubytovat nebo nám sami nabídli přespání u nich doma, což bylo zkrátka jedinečné.

Co se týče komunikace, nebyl problém domluvit se polsko-česky, případně anglicky nebo německy. Například jídelní lístky nebo informace k ubytování byly vždy v polštině a němčině.

Celkově nám tato cesta zabrala 9 dní, během kterých jsme ujeli 1 385 km. Z posledního dne se nakonec stala noční jízda. Už se nám nechtělo rozkládat stan blízko od domova, a tak jsme si řekli, že už to prostě musíme dojet. Nakonec jsme dorazili kolem jedné ráno.

Věříme, že jsme v Polsku nebyli naposledy, jednoznačně nás nadchlo!

Babetťáky na tripu můžete sledovat na sociálních sítích:
Youtube: https://www.youtube.com/channel/UCilrv3Wu3T_HUkGvpdsJ8ig
Instagramu (babettaci_na_tripu): https://www.instagram.com/babettaci_na_tripu/

Související články:
Na Babettách se vydali na Slovensko a zpět, stihla je bouře i armádní vrtulník!
Na Babettách vyšplhali až na Klínovec, museli ale chladit spojky!

Babetťáci na tripu

Galerie
Předchozí Následující
AVE_CZ
Reklama
Za devět dní na Babettách ujeli 1 385 km, dorazili až k Baltu!

Za devět dní na Babettách ujeli 1 385 km, dorazili až k Baltu!

19. říjen 2021

Kutnohorsko - V tradiční sestavě Milan, Filip, Jana Zatřepálkovi a Vojtěch Rylich vyrazili "Babetťáci na tripu" na čtvrtou cestu na Babettách - konktrétně Babettách 210:

Naším cílem se stalo Polsko, přesněji Baltské moře – města Rewal a Kolobřeh. Ale řídíme se tím, že cesta je cíl, a proto jsme poznali a zažili spoustu zážitků během cesty právě sem. Tuto cestu jsme plánovali původně na loňský rok, ale vzhledem k situaci s Covidem, se uskutečnila až v letošním roce.

Cesta na sever nás vedla podél Polsko-Německých hranic až do městečka Rewal a města Kolobřeh, odtud jsme pokračovali zpět přes Gościno, Zielenou Góru a jiná menší města.

Trasa byla víceméně rovinatá, projeli jsme typické borovicové lesy, kde žijí mimo jiné i vlci, na což nás některé značky u silnice upozorňovali. Míjeli jsme spoustu, později převážně cihlových kostelů a domů až jsme po 690 km dorazili k samotnému moři. Zajímavým místem při cestě zpět byla nejvyšší socha Ježíše Krista na světě, která se nachází ve městě Świebodzin.

Letos jsme v žádném případě nechtěli podcenit přípravu našich strojů, a tak je čekala řádná příprava a údržba ještě před cestou. Zaměřili jsme se také na více úložného prostoru. S sebou jsme si vezli spoustu náhradních dílů, mezi které se řadil i jeden náhradní motor.

Přesto jsme se cestou některým poruchám nevyhnuli. Nejprve bylo nutné u jedné z babet, která neustále ztrácela výkon, vyčistit výfuk (což v tomto případě ale souviselo právě se zanedbanou přípravou), dále jsme museli při přejezdu mezi Rewalem a Kolobřehem vyměnit řemen. Při menším škobrtnutí na jedné spadnul řetěz. Poslední den cesty po překročení hranic zpět do ČR nás ještě čekala výměna startovací cívky (naštěstí jsme k ní měli připájený kabel, kterým se připojí do tyristoru už z domova, takže výměna neznačila žádný větší problém spojený právě např. se sháněním pájky).

Celou cestu nás provázelo chladné a často i deštivé počasí. Zimní bunda a dostatek ochranných pomůcek proti dešti byly letos nutností – ačkoli jsme nejvíce improvizovali s pytli na odpadky a potravinářskou folií. Podívaná na nás musela být rozhodně zajímavá :D.

Polsko nás mile překvapilo asi ve všech směrech, které jsme měli možnost poznat. Nechyběla ani ochutnávka polské kuchyně, zkusili jsme například Bigos, Žurek nebo Pierogi. Byli jsme buď pohoštěni v rodinách, které nám nabídli nocleh nebo klasicky v restauracích a podobně. Jídlo obecně vycházelo většinou levněji než u nás. Podobně tomu bylo i s ubytováním. Ale to nejdůležitější je, že jsme narazili a měli možnost poznat spoustu skvělých lidí, kteří si s námi rádi popovídali nebo neváhali poskytnout pomoc např. s cestou, tipem, kde se dobře podle místních najíst, ubytovat nebo nám sami nabídli přespání u nich doma, což bylo zkrátka jedinečné.

Co se týče komunikace, nebyl problém domluvit se polsko-česky, případně anglicky nebo německy. Například jídelní lístky nebo informace k ubytování byly vždy v polštině a němčině.

Celkově nám tato cesta zabrala 9 dní, během kterých jsme ujeli 1 385 km. Z posledního dne se nakonec stala noční jízda. Už se nám nechtělo rozkládat stan blízko od domova, a tak jsme si řekli, že už to prostě musíme dojet. Nakonec jsme dorazili kolem jedné ráno.

Věříme, že jsme v Polsku nebyli naposledy, jednoznačně nás nadchlo!

Babetťáky na tripu můžete sledovat na sociálních sítích:
Youtube: https://www.youtube.com/channel/UCilrv3Wu3T_HUkGvpdsJ8ig
Instagramu (babettaci_na_tripu): https://www.instagram.com/babettaci_na_tripu/

Související články:
Na Babettách se vydali na Slovensko a zpět, stihla je bouře i armádní vrtulník!
Na Babettách vyšplhali až na Klínovec, museli ale chladit spojky!

Babetťáci na tripu

Prohlédnout galerii