„Lidé mě mají spojeného právě hlavně s vítězstvím ve Zlaté přilbě, kterou jsem získal v roce 2017,“ konstatoval pan Václav Milík, který má na svém kontě ale mnohem více úspěchů. Nemůžeme opomenout osm titulů mistra republiky a dvě medailové umístění v závodech na mistrovství Evropy. Plochá dráha s sebou ale nese velké riziko úrazu, o čemž se (již po několikáté) Václav Milík přesvědčil v polovině srpna. Nyní děkuje čáslavské nemocnici za záchranu života.

„Nedávno jsem spadl při závodech v Polsku, kde jsem si očividně zlomil ruku. Byl jsem proto převezen do tamní nemocnice, kde mi zlomeninu operovali a o ruku se krásně postarali. Bohužel ale zapomněli na velmi důležité vyšetření, které se musí provádět po každém takovém pádu, a to je kontrola břicha kvůli vyloučení případného vnitřního zranění. Po třech dnech od operace ruky mě tedy propustili bez dalšího domů,“ popsal Václav Milík svoje zkušenosti z prvotního zákroku v Polsku.

„Po návratu domů jsem se snažil hýbat, abych nepřišel o kondičku. Mým cíle bylo vrátit se ještě v této sezóně na motorku. Proto jsem si také již v Praze domlouval rehabilitace a zdálo se, že všechno dobře dopadne. Pak jsem se ale jel podívat za rodiči do Bernardova, kde se mi udělalo špatně a nechal jsem se narychlo převézt do nemocnice. Bylo velké štěstí, že jsem měl kolem sebe lidi, kteří mi mohli pomoci. Viděl jsem, že je něco špatně, ale tady se o mně výborně postarali. Pan primář Červinka okamžitě přišel na to, že mi praskla slezina, několik hodin pak pravidelně kontroloval, zda stále krvácí a bude tedy nutná operace, což se bohužel potvrdilo. A já jim děkuji za to, že to všechno takto dobře dopadlo,“ říká osminásobný mistr republiky.

Jestliže Václav Milík chválí péči v čáslavské nemocnici, jistě dobře ví, o čem hovoří. Motocyklové závody na ploché dráze s sebou nesou velké riziko úrazu, kterých si i on sám za svoji kariéru „užil“ víc než dost, stejně jako nemocniční péče. „Už pětkrát jsem měl zlomenou klíční kost, pak také levý kotník, operovanou cévu v třísle, zlomené hrudní obratle, žebra, lopatku, poničené vazy v ruce i v kotníku, nyní mám prvně zlomenou ruku a natrhl jsem si slezinu, kterou mi vyoperovali. A jaký je nejlepší lék? Neodpočívat. Jsem s tím smířený, určitě nekončím a díky čáslavské nemocnici se ještě na plochou dráhu ještě vrátím,“ vypočítal absolutně vyrovnaně.

„Děkuji čáslavské nemocnici za to, že mohu žít a pravděpodobně se budu moci vrátit k tomu, co mám rád. Bylo dobré rozhodnutí nechat se dovézt právě sem, do Čáslavi, tedy do nemocnice, se kterou mám již z minula dobré zkušenosti.“