Čáslav - Čáslavské Sergeii studio natočilo krátký snímek s názvem „Gentlemanova příručka v boji s nožem“. Jedná se o krátký snímek točený na mobilní telefon Samsung Galaxy S3, pro Mezinárodní filmový festival Febiofest v Praze.
Pravidla pro přihlášené snímky jsou striktní. Filmy musí být natočené na mobilní telefon nebo tablet a jejich délka nesmí překročit pět minut.
Martin Kolembář snímek popisuje: “Krátký příběh vypráví o muži, který za svůj život prožil více tísnivých vzpomínek než těch hezkých a proto se je snaží v nejkrutějších chvílích vytěsnit něčím, co je pro něho příjemné, postupem času ale zapomene, co je realita a co skutečnost."
Nešťasný protagonista snímku očividně trpí posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD, z angl. posttraumatic stress disorder). Jak napovídá sám název – ta se rozvíjí po určité závažné, traumatické události. Tou je v tomto případě válečný konflikt, ale může to být i těžká autonehoda, povodeň, požár, kriminální čin nebo náhlé úmrtí blízkého člověka. V podstatě jde o cokoli, co dotyčný jedinec vyhodnotí jako extrémně negativní a závažné. Příznakem poruchy jsou děsivé a neodbytné sny o prožitých událostech a jak je vidět ve snímku, míchání snů a reality. Člověk někdy dokonce nedokáže rozlišit hranici mezi skutečností a sněním. Běžný je i obecný nezájem, podrážděnost, vymizení radosti. Posttraumatickou stresovou poruchou se zabýval již v minulém století Sigmund Freud, když pátral po okolnostech, které způsobily postižení zhruba 20 % rakousko-uherských vojáků během první světové války. Tato skupina vojáků měla psychické i fyzické problémy, přičemž nikdo z nich nebyl vážně zraněn. Za příčinu postižení vojáků považoval reakci na bezprostřední ohrožení života ve válce.
V hlavních rolích snímku hráli Libor Záhořík, Petr Horký, Edita Drábková a Iveta Čutková. Ve vedlejších rolích si zahráli Jiří Karbusický, Michal Kolembář a Jan Heizman. Muzika je dílem Tomáše Olivy, masky vytvořila Edita Drábková, o scénář se postarali Martin Kolembář a Petr Horký, kamery, režie a střihu se zhostil Martin Kolembář.
To, že byl film natočen mobilním telefonem zvýšilo jeho akčnost, napětí a vytvořilo něco, co by se mohlo označit jako „naléhavost“, výběr hudby vše zvýraznil. Lokace byly vybrány tak, aby se zvýšil kontrast mezi bojištěm a následným obdobím míru, klidná krajina v Mělicích u Přelouče byla pro to jako stvořená. Snímek zaujal pacifismem, znalostí psychologie, hereckými výkony, výběrem lokací, kostýmů a především odvahou jít do těžkého tématu a rozebrat ho až na "dřeň". Do pětiminutového snímku byly pro citlivého diváka zkoncentrovány beze slov v podstatě myšlenky celovečerního filmu, je možné, že to ocení i porotci Febiofestu.
Chcete si užít něco, co vás naprosto pohltí a vyčistí hlavu? Pai…
Košice - Přiznejme si, sehnat pěkný vánoční stromek, za slušné p…
Blahobyt je stav, který si lidé stále více uvědomují a snaží se …
Dobrý den, pane Vrbo. Můžete nám na úvod představit váš produkt …
Kolín - Tohle si nenechte ujít! Ve Starých lázních se můžete těš…
Čáslav - Čáslavské Sergeii studio natočilo krátký snímek s názvem „Gentlemanova příručka v boji s nožem“. Jedná se o krátký snímek točený na mobilní telefon Samsung Galaxy S3, pro Mezinárodní filmový festival Febiofest v Praze.
Pravidla pro přihlášené snímky jsou striktní. Filmy musí být natočené na mobilní telefon nebo tablet a jejich délka nesmí překročit pět minut.
Martin Kolembář snímek popisuje: “Krátký příběh vypráví o muži, který za svůj život prožil více tísnivých vzpomínek než těch hezkých a proto se je snaží v nejkrutějších chvílích vytěsnit něčím, co je pro něho příjemné, postupem času ale zapomene, co je realita a co skutečnost."
Nešťasný protagonista snímku očividně trpí posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD, z angl. posttraumatic stress disorder). Jak napovídá sám název – ta se rozvíjí po určité závažné, traumatické události. Tou je v tomto případě válečný konflikt, ale může to být i těžká autonehoda, povodeň, požár, kriminální čin nebo náhlé úmrtí blízkého člověka. V podstatě jde o cokoli, co dotyčný jedinec vyhodnotí jako extrémně negativní a závažné. Příznakem poruchy jsou děsivé a neodbytné sny o prožitých událostech a jak je vidět ve snímku, míchání snů a reality. Člověk někdy dokonce nedokáže rozlišit hranici mezi skutečností a sněním. Běžný je i obecný nezájem, podrážděnost, vymizení radosti. Posttraumatickou stresovou poruchou se zabýval již v minulém století Sigmund Freud, když pátral po okolnostech, které způsobily postižení zhruba 20 % rakousko-uherských vojáků během první světové války. Tato skupina vojáků měla psychické i fyzické problémy, přičemž nikdo z nich nebyl vážně zraněn. Za příčinu postižení vojáků považoval reakci na bezprostřední ohrožení života ve válce.
V hlavních rolích snímku hráli Libor Záhořík, Petr Horký, Edita Drábková a Iveta Čutková. Ve vedlejších rolích si zahráli Jiří Karbusický, Michal Kolembář a Jan Heizman. Muzika je dílem Tomáše Olivy, masky vytvořila Edita Drábková, o scénář se postarali Martin Kolembář a Petr Horký, kamery, režie a střihu se zhostil Martin Kolembář.
To, že byl film natočen mobilním telefonem zvýšilo jeho akčnost, napětí a vytvořilo něco, co by se mohlo označit jako „naléhavost“, výběr hudby vše zvýraznil. Lokace byly vybrány tak, aby se zvýšil kontrast mezi bojištěm a následným obdobím míru, klidná krajina v Mělicích u Přelouče byla pro to jako stvořená. Snímek zaujal pacifismem, znalostí psychologie, hereckými výkony, výběrem lokací, kostýmů a především odvahou jít do těžkého tématu a rozebrat ho až na "dřeň". Do pětiminutového snímku byly pro citlivého diváka zkoncentrovány beze slov v podstatě myšlenky celovečerního filmu, je možné, že to ocení i porotci Febiofestu.
vaše snímky jsou stále lepší a lepší
Tleskám, výborný, skvělý, perfektní, jste nejlepší!!!!