Domaro
Reklama

Jana Vaněčková provázela Čáslaví v rámci Mezinárodního dne muzeí

20. květen 2023, 00:22

Čáslav – „Čáslaví známou i neznámou“ byl název vlastivědné vycházky v rámci Mezinárodního dne muzeí. Komentované vycházky se ujala PhDr. Jana Vaněčková ze Státního okresního archivu Kutná Hora, historička, muzejní pracovnice a odborná publicistka.

Akce začala u čáslavského muzea a první zastávkou byla Mahenova ulička. Ta se původně jmenovala Trýhubá podle majitele jednoho z domů. Později byla přejmenována K nádraží, Čáslavští ji ale neřeknou jinak, než Haufova. Účastníci vycházky se k svému překvapení dozvěděli, že park v této uličce je vlastně zasypaný rybníček, kterému se říkalo Šmídova louže. Přestože ulička existovala od založení města, nebylo možné tudy projít. Nejen kvůli rybníčku s karasy, ale hlavně kvůli městským hradbám. Ty byly proraženy až se vznikem nádraží, aby se zkrátila cesta na náměstí.

Vycházka pokračovala ulicí generála Moravce, kde se účastníci dozvěděli o pokladech ve třech domech. První dva poklady, tedy stříbrné a zlaté mince, byly objeveny a popsány. O třetím se ví, v kterém domě se pravděpodobně nachází, jeho nalezení a vyzvednutí už je ovšem na jeho majiteli.

Dále se všichni přesunuli na Kozinec, kde se ještě před válkou pásly kozy na louce. V době světové krize byl tento prostor vydlážděn. Návštěvníci se dozvěděli o požáru třech domů v roce 1902 a následné výstavbě domů secesních a renesančních. A také o skutečnosti, že tento prostor sloužil k uskladnění materiálu k obraně města, tedy sudů se smůlou, klád a kamení.

Další zastávkou bylo Kostelní náměstí, kde doktorka Vaněčková popovídala o zrušeném hřbitovu. Odvoz lidských kostí ke kostelu sv. Alžběty byla v té době velká pietní událost, podle kronik kosti odváželo osmdesát dva povozů! Překvapila informace, že terén tohoto prostoru byl vyšší, z kostela sv. Petra a Pavla se vycházelo na rovinu. Nikoho naopak nepřekvapilo, že Žižkova brána byla proražena až v „nové“ době.

Vycházka pokračovala Karafiátovou ulicí, která se dříve jmenovala Klášterská. Není to náhoda, skutečně zde stál minoritský konvent. Pravděpodobně se nacházel v prostoru od evangelického kostela směrem ke Kostelnímu náměstí. Dodnes jsou vidět kameny z kláštera ve zdi vlevo od kostela. Velkým překvapením pro čáslavské patrioty byla informace, že není vyloučeno, že kamenný portálek nad vrátkami Spáčilovy vily pochází právě z místního kláštera. Jana Vaněčková vyvrátila mylnou a široce rozšířenou informaci, že minoritský klášter zbourali husité. Ti se totiž řídili Starým zákonem a likvidovali pouze města, která se jim postavila na odpor. Čáslav jim otevřela brány a byla ušetřena. Kromě toho je v kronice uvedeno, že v roce 1522 při velkém požáru města klášter „vyhořel do krovu“. A existuje zápis z darování majetku klášteru z roku 1523. Takže to spíše vypadá, že klášter byl rozebrán a materiál použit ke stavbě místních domů.

Posledním cílem bylo Komenského náměstí, kde pokračoval výklad o místních domech. A také o tom, že na Podměstském rybníku byl umělý ostrov na počest Jana Nepomuckého. Nebo třeba o tom, kde a proč se v Čáslavi říká Na Balkáně, V Toufárně a mnoho dalších informací. Nezbývá, než se těšit na další vlastivědnou vycházku s doktorkou Janou Vaněčkovou!

Text a foto Vladimír Havlíček
Galerie
Předchozí Následující
AVE_CZ
Reklama
Domaro
Reklama
Jana Vaněčková provázela Čáslaví v rámci Mezinárodního dne muzeí

Jana Vaněčková provázela Čáslaví v rámci Mezinárodního dne muzeí

20. Květen 2023

Čáslav – „Čáslaví známou i neznámou“ byl název vlastivědné vycházky v rámci Mezinárodního dne muzeí. Komentované vycházky se ujala PhDr. Jana Vaněčková ze Státního okresního archivu Kutná Hora, historička, muzejní pracovnice a odborná publicistka.

Akce začala u čáslavského muzea a první zastávkou byla Mahenova ulička. Ta se původně jmenovala Trýhubá podle majitele jednoho z domů. Později byla přejmenována K nádraží, Čáslavští ji ale neřeknou jinak, než Haufova. Účastníci vycházky se k svému překvapení dozvěděli, že park v této uličce je vlastně zasypaný rybníček, kterému se říkalo Šmídova louže. Přestože ulička existovala od založení města, nebylo možné tudy projít. Nejen kvůli rybníčku s karasy, ale hlavně kvůli městským hradbám. Ty byly proraženy až se vznikem nádraží, aby se zkrátila cesta na náměstí.

Vycházka pokračovala ulicí generála Moravce, kde se účastníci dozvěděli o pokladech ve třech domech. První dva poklady, tedy stříbrné a zlaté mince, byly objeveny a popsány. O třetím se ví, v kterém domě se pravděpodobně nachází, jeho nalezení a vyzvednutí už je ovšem na jeho majiteli.

Dále se všichni přesunuli na Kozinec, kde se ještě před válkou pásly kozy na louce. V době světové krize byl tento prostor vydlážděn. Návštěvníci se dozvěděli o požáru třech domů v roce 1902 a následné výstavbě domů secesních a renesančních. A také o skutečnosti, že tento prostor sloužil k uskladnění materiálu k obraně města, tedy sudů se smůlou, klád a kamení.

Další zastávkou bylo Kostelní náměstí, kde doktorka Vaněčková popovídala o zrušeném hřbitovu. Odvoz lidských kostí ke kostelu sv. Alžběty byla v té době velká pietní událost, podle kronik kosti odváželo osmdesát dva povozů! Překvapila informace, že terén tohoto prostoru byl vyšší, z kostela sv. Petra a Pavla se vycházelo na rovinu. Nikoho naopak nepřekvapilo, že Žižkova brána byla proražena až v „nové“ době.

Vycházka pokračovala Karafiátovou ulicí, která se dříve jmenovala Klášterská. Není to náhoda, skutečně zde stál minoritský konvent. Pravděpodobně se nacházel v prostoru od evangelického kostela směrem ke Kostelnímu náměstí. Dodnes jsou vidět kameny z kláštera ve zdi vlevo od kostela. Velkým překvapením pro čáslavské patrioty byla informace, že není vyloučeno, že kamenný portálek nad vrátkami Spáčilovy vily pochází právě z místního kláštera. Jana Vaněčková vyvrátila mylnou a široce rozšířenou informaci, že minoritský klášter zbourali husité. Ti se totiž řídili Starým zákonem a likvidovali pouze města, která se jim postavila na odpor. Čáslav jim otevřela brány a byla ušetřena. Kromě toho je v kronice uvedeno, že v roce 1522 při velkém požáru města klášter „vyhořel do krovu“. A existuje zápis z darování majetku klášteru z roku 1523. Takže to spíše vypadá, že klášter byl rozebrán a materiál použit ke stavbě místních domů.

Posledním cílem bylo Komenského náměstí, kde pokračoval výklad o místních domech. A také o tom, že na Podměstském rybníku byl umělý ostrov na počest Jana Nepomuckého. Nebo třeba o tom, kde a proč se v Čáslavi říká Na Balkáně, V Toufárně a mnoho dalších informací. Nezbývá, než se těšit na další vlastivědnou vycházku s doktorkou Janou Vaněčkovou!

Zlata banka
Reklama
Text a foto Vladimír Havlíček
Prohlédnout galerii