Čáslav - Orchestr Šarbilach zahrál 16. března 2025 v zaplněné čáslavské synagoze dvěma stovkám posluchačů při slavení nejveselejšího židovského svátku Purim. Při tomto svátku, připomínajícím vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Haman, se všichni veselí a převlékají do masek. Je svátkem nespoutaného a upřímného veselí, svátkem posilujícím naději ve vítězství slabých a bezúhonných nad úklady mocných a pyšných. Kromě hudebního zážitku měli návštěvníci možnost ochutnat tradiční pokrmy židovské kuchyně a také košer víno.

Šarbilach byl jako neformální hudební seskupení založen v roce 1994, hraje hudbu inspirovanou židovskou klezmerovou tradicí. Šarbilach znamená v překladu z hebrejštiny střípek pro štěstí. V současné době tvoří základ souboru přes 20 zkušených muzikantů, především absolventů uměleckých škol a konzervatoří. Díky ojedinělému melodickému, harmonickému a rytmickému propojení vážné, populární a etnické hudby je styl orchestru, i s přihlédnutím k neobvyklému obsazení, originální a dramaturgicky velmi rozmanitý. Repertoár tvoří autorská hudba několika autorů, kteří aranžují či skládají přímo pro kapelu.

Purim je svátek připomínající vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Hamana. Příběh se odehrál dávno před naším letopočtem a je zaznamenán v knize Ester. Název svátku Purim připomíná losy („pur“), kterými chtěl Haman určit datum svého zrůdného plánu. Židé v té době žili v perském zajetí. Říši vládl král Achašveroš, který jednoho dne v opilosti z paláce vyhnal svou manželku. Posléze vyhlásil jakýsi „konkurs“ na novou královnu. Žid Mordechaj měl krásnou neteř Ester a tu poslal do paláce, ale doporučil jí, aby zatajila, že je Židovka. Ester svou krásou Achašveroše okouzlila a stala se perskou královnou. V paláci žil ale krutý vezír Haman, který nenáviděl Židy a chtěl je zlikvidovat. Haman házel kostkami, aby mu určily den vyvraždění Židů. Mordechaj se však o Hamanových plánech dozvěděl a Ester požádal, aby se za Židy přimluvila u krále. Ta se s obavami přiznala, že je Židovka a prosila za záchranu svého národa. Achašveroš svou ženu tak miloval, že jí odpustil, vyhověl a Hamana potrestal smrtí. Tím zachránil před zkázou Židy v Persii. O té doby Židé slaví Purim a děkují královně Ester. Během svátku jsou obdarovávaní chudí, konají se hostiny, karnevaly v maskách a je zvykem hojně jíst a popíjet. Kdykoliv se ozve Hamanovo jméno, bývá přehlušováno dupotem dospělých, křikem dětí a rachotem klapaček a řehtaček. Tradičním jídlem během svátku jsou Hamanovy uši - trojhranné sladké taštičky plněné mákem či povidly.

Poděkování za veselý purimový svátek patří Marku Lauermannovi z Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové, kuchařkám, které připravily gurmánský zážitek a především orchestru Šarbilach. A také všem, kteří se zúčastnili oslavy příběhu se šťastným koncem, jakých je v židovské historii vskutku málo. Nezbývá, než doufat, že ti současní a daleko krutější „Hamanové“ dopadnou stejně neslavně, jako ten Haman perský!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=S8-_qSi8i-w

https://www.youtube.com/watch?v=MJHDF--9qW8

https://www.youtube.com/watch?v=TKD7kUt2j0k

https://www.youtube.com/watch?v=z7uIg1120GU