Stolpersteine odhalili v Čáslavi Renata Vaculíková a Jan Roubínek

31. říjen 2025, 05:33

Čáslav„Vítejte doma, Krausovi a Neumannovi,“ zaznělo 30. října z úst čáslavské místostarostky Renaty Vaculíkové. V ulicích Váchova a Palackého bylo totiž slavnostně odhaleno sedm Stolpersteine, nazývaných také Kameny zmizelých, obětem holocaustu - rodinám Krausových a Neumannových. Naši spoluobčané se tak, alespoň symbolicky, vrátili do svých domovů. Akce pokračovala přednáškou ředitele Památníku Terezín Janem Roubínkem v místní synagoze.

Stolpersteine jsou betonové kostky o rozměrech 10 x 10 x 10 centimetrů s mosazným povrchem, které se instalují na chodník před dům, kde žila oběť holocaustu. Stolpern znamená v němčině zakopnout. Slovo Stolpersteine je tedy výraz pro kameny, o které se zakopává nebo má zakopnout. V chodníku jsou umístěny proto, aby o ně lidé zavadili očima a sklonili se k přečtení jména oběti, narození, deportace a úmrtí. První kámen byl položen v roce 1992 v Kolíně nad Rýnem autorem projektu německým sochařem Günterem Demnigem. Od té doby jsou instalovány po celém světě. V České republice byl první kámen umístěn v roce 2008 v Praze. V Čáslavi byly první Stolpersteine instalovány z iniciativy Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové a za podpory Města Čáslav v roce 2021. Kameny mají ukázat, že oběti holocaustu nebyla bezejmenná masa, ale že jsou za nimi konkrétní lidé s konkrétními osudy.

Martin Liebl, předseda správní rady Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové, poděkoval paní Olze Hrubé za práci při zjišťování a ověřování jmen vyrytých na kamenech. Na videu, které je součástí tohoto článku, paní Hrubá a pan Roubínek podrobně popisují, jak se propojily jejich osudy. Rodinu Roubínkovu totiž pojí rodinné vazby s Krausovými a právě u nich pracovala babička paní Hrubé.

Jan Roubínek pochází z Luže u Chrudimi. Studoval na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, na Telavivské univerzitě, a na UK v Praze. Od roku 2011 působí v Památníku Terezín jako historik, od roku 2015 jako vedoucí dokumentačního oddělení a v současnosti jako ředitel. Je členem Židovské obce Praha.

Při přednášce a následné besedě v synagoze Jan Roubínek a Martin Liebl zdůraznili nutnost připomínat příčiny a důsledky holocaustu. Zvláště v době, kdy ve společnosti narůstá tolerance k nenávistným ideologiím. Na závěr zaznělo, že „zlu je nutné se postavit v jeho zárodku a naděje je v mladých lidech!“

Video: https://www.youtube.com/watch?v=0NQtiMhBISw

 

 

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Galerie
Předchozí Následující
AVE_CZ
Reklama
Stolpersteine odhalili v Čáslavi Renata Vaculíková a Jan Roubínek

Stolpersteine odhalili v Čáslavi Renata Vaculíková a Jan Roubínek

31. říjen 2025

Čáslav„Vítejte doma, Krausovi a Neumannovi,“ zaznělo 30. října z úst čáslavské místostarostky Renaty Vaculíkové. V ulicích Váchova a Palackého bylo totiž slavnostně odhaleno sedm Stolpersteine, nazývaných také Kameny zmizelých, obětem holocaustu - rodinám Krausových a Neumannových. Naši spoluobčané se tak, alespoň symbolicky, vrátili do svých domovů. Akce pokračovala přednáškou ředitele Památníku Terezín Janem Roubínkem v místní synagoze.

Stolpersteine jsou betonové kostky o rozměrech 10 x 10 x 10 centimetrů s mosazným povrchem, které se instalují na chodník před dům, kde žila oběť holocaustu. Stolpern znamená v němčině zakopnout. Slovo Stolpersteine je tedy výraz pro kameny, o které se zakopává nebo má zakopnout. V chodníku jsou umístěny proto, aby o ně lidé zavadili očima a sklonili se k přečtení jména oběti, narození, deportace a úmrtí. První kámen byl položen v roce 1992 v Kolíně nad Rýnem autorem projektu německým sochařem Günterem Demnigem. Od té doby jsou instalovány po celém světě. V České republice byl první kámen umístěn v roce 2008 v Praze. V Čáslavi byly první Stolpersteine instalovány z iniciativy Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové a za podpory Města Čáslav v roce 2021. Kameny mají ukázat, že oběti holocaustu nebyla bezejmenná masa, ale že jsou za nimi konkrétní lidé s konkrétními osudy.

Martin Liebl, předseda správní rady Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové, poděkoval paní Olze Hrubé za práci při zjišťování a ověřování jmen vyrytých na kamenech. Na videu, které je součástí tohoto článku, paní Hrubá a pan Roubínek podrobně popisují, jak se propojily jejich osudy. Rodinu Roubínkovu totiž pojí rodinné vazby s Krausovými a právě u nich pracovala babička paní Hrubé.

Jan Roubínek pochází z Luže u Chrudimi. Studoval na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, na Telavivské univerzitě, a na UK v Praze. Od roku 2011 působí v Památníku Terezín jako historik, od roku 2015 jako vedoucí dokumentačního oddělení a v současnosti jako ředitel. Je členem Židovské obce Praha.

Při přednášce a následné besedě v synagoze Jan Roubínek a Martin Liebl zdůraznili nutnost připomínat příčiny a důsledky holocaustu. Zvláště v době, kdy ve společnosti narůstá tolerance k nenávistným ideologiím. Na závěr zaznělo, že „zlu je nutné se postavit v jeho zárodku a naděje je v mladých lidech!“

Video: https://www.youtube.com/watch?v=0NQtiMhBISw

 

 

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Prohlédnout galerii