Středomoří evokují botanické tulipány v Čáslavi

14. květen 2021, 07:43

Čáslav - Chcete vidět botanické tulipány a zároveň si ušetřit cestu do Itálie, Sardinie či Sicílie? V tom případě navštivte severozápadní okraj středočeské Čáslavi, kde se kříží ulice Nazaret s ulicí Emila Picka a rázem se ocitnete uprostřed středomořské flóry! Za bývalým závodem Kosmos, na rozhraní Pražského předměstí a území zvaného Hejdof, se totiž nachází lokalita s výskytem botanického tulipánu planého neboli lesního.

Tulipán planý neboli lesní (Tulipa sylvestris L.) je u nás známý už od 16. století. Pěstoval se jako okrasná cibulovina, dokud jej nevytlačily pestrobarevné zahradnické kultivary, kterým nemohl konkurovat svou nenápadnou krásou jednotně žlutého nevelkého květu. Dnes je vidět spíše na neudržovaných částech parků a zahrad, kde se množí hlavně hnědými dceřinnými cibulkami. Botanici rozlišují dvě subspecie, tedy poddruhy. Jedná se o poddruh sylvestris, který u nás zplaňuje a má větší květy s hnědavým nádechem na vnější straně, oproti druhému poddruhu australis, jehož květy jsou zvenku zeleně žíhané.

Jedná se o vytrvalou cibulnatou rostlinu z čeledi liliovitých, je jednoděložná. Z cibule vyrůstají dva až tři čárkovitě kopinaté listy na konci tupě zašpičatělé, stonek nese květ žluté barvy o průměru čtyři až pět centimetrů, prašníky i pestík jsou rovněž žluté barvy. Plodem je tobolka. Výška rostliny za květu je patnáct až čtyřicet centimetrů. Doba kvetení je od konce dubna do poloviny května. Tulipán planý roste na sušších, výhřevných stanovištích. Jedná se o okraje trávníků nebo řídký keřový porost. V přírodě roste na loukách a ve světlých, otevřených lesích. V udržovaných parcích kvete málo. Cibuloviny totiž potřebují, aby jejich listy mohly asimilovat dlouho do léta a tím jejich cibule zesílila. Kde je trávník udržovaný a často kosený, tam jsou roztroušené jen listy tohoto tulipánu, ale cibule nemá sílu na založení květu.

Je známo zhruba sto padesát druhů tulipánů, z nichž bylo vyšlechtěno téměř šest tisíc odrůd. Pocházejí z jižní Evropy, severní Afriky a Asie. Většina druhů je ovšem ze severního Himálaje. Obliba tulipánů začala již v patnáctém století v Turecku, v zahradách sultánů. V Evropě se první tulipány objevily v císařské botanické zahradě ve Vídni v polovině šestnáctého století. První cibulky dostal správce této zahrady od velvyslance rakouského císaře v Turecku. Tulipány se postupně staly oblíbenými cibulovinami po celé Evropě. Rodové jméno pro tulipán vzniklo vlastně omylem. Když se tulipán dostal do Turecka, zmiňoval se o něm jeden vídeňský úředník a popisoval ho jako turecký klobouk otočený vzhůru nohama - tuliban. Chybou se z tohoto slova stalo tulipan, po přidání čárky tulipán.

Při návštěvě čáslavské lokality botanických tulipánů vlastně putujeme proti proudu času. Můžeme si totiž prohlédnout prapředky dnes tolik oblíbeného tulipánu zahradního. A pokochat se jejich přirozenou krásou před zásahem generací šlechtitelů.

Video: https://www.youtube.com/watch?v=fXyVSgqT7Co

Text, foto a video Vladimír Havlíček
AVE_CZ
Reklama
Středomoří evokují botanické tulipány v Čáslavi

Středomoří evokují botanické tulipány v Čáslavi

14. Květen 2021

Čáslav - Chcete vidět botanické tulipány a zároveň si ušetřit cestu do Itálie, Sardinie či Sicílie? V tom případě navštivte severozápadní okraj středočeské Čáslavi, kde se kříží ulice Nazaret s ulicí Emila Picka a rázem se ocitnete uprostřed středomořské flóry! Za bývalým závodem Kosmos, na rozhraní Pražského předměstí a území zvaného Hejdof, se totiž nachází lokalita s výskytem botanického tulipánu planého neboli lesního.

Tulipán planý neboli lesní (Tulipa sylvestris L.) je u nás známý už od 16. století. Pěstoval se jako okrasná cibulovina, dokud jej nevytlačily pestrobarevné zahradnické kultivary, kterým nemohl konkurovat svou nenápadnou krásou jednotně žlutého nevelkého květu. Dnes je vidět spíše na neudržovaných částech parků a zahrad, kde se množí hlavně hnědými dceřinnými cibulkami. Botanici rozlišují dvě subspecie, tedy poddruhy. Jedná se o poddruh sylvestris, který u nás zplaňuje a má větší květy s hnědavým nádechem na vnější straně, oproti druhému poddruhu australis, jehož květy jsou zvenku zeleně žíhané.

Jedná se o vytrvalou cibulnatou rostlinu z čeledi liliovitých, je jednoděložná. Z cibule vyrůstají dva až tři čárkovitě kopinaté listy na konci tupě zašpičatělé, stonek nese květ žluté barvy o průměru čtyři až pět centimetrů, prašníky i pestík jsou rovněž žluté barvy. Plodem je tobolka. Výška rostliny za květu je patnáct až čtyřicet centimetrů. Doba kvetení je od konce dubna do poloviny května. Tulipán planý roste na sušších, výhřevných stanovištích. Jedná se o okraje trávníků nebo řídký keřový porost. V přírodě roste na loukách a ve světlých, otevřených lesích. V udržovaných parcích kvete málo. Cibuloviny totiž potřebují, aby jejich listy mohly asimilovat dlouho do léta a tím jejich cibule zesílila. Kde je trávník udržovaný a často kosený, tam jsou roztroušené jen listy tohoto tulipánu, ale cibule nemá sílu na založení květu.

Je známo zhruba sto padesát druhů tulipánů, z nichž bylo vyšlechtěno téměř šest tisíc odrůd. Pocházejí z jižní Evropy, severní Afriky a Asie. Většina druhů je ovšem ze severního Himálaje. Obliba tulipánů začala již v patnáctém století v Turecku, v zahradách sultánů. V Evropě se první tulipány objevily v císařské botanické zahradě ve Vídni v polovině šestnáctého století. První cibulky dostal správce této zahrady od velvyslance rakouského císaře v Turecku. Tulipány se postupně staly oblíbenými cibulovinami po celé Evropě. Rodové jméno pro tulipán vzniklo vlastně omylem. Když se tulipán dostal do Turecka, zmiňoval se o něm jeden vídeňský úředník a popisoval ho jako turecký klobouk otočený vzhůru nohama - tuliban. Chybou se z tohoto slova stalo tulipan, po přidání čárky tulipán.

Při návštěvě čáslavské lokality botanických tulipánů vlastně putujeme proti proudu času. Můžeme si totiž prohlédnout prapředky dnes tolik oblíbeného tulipánu zahradního. A pokochat se jejich přirozenou krásou před zásahem generací šlechtitelů.

Video: https://www.youtube.com/watch?v=fXyVSgqT7Co

Text, foto a video Vladimír Havlíček
Prohlédnout galerii