Čáslav/Rabí - Využíval Jan Žižka z Trocnova metod, kterým se dnes říká fake news a hybridní válka? A přímo v Čáslavi? Jak to, že husitský hejtman byl 7. června 1421 na Čáslavském sněmu v kostele sv. Petra a Pavla a zároveň v ten samý den obléhal hrad Rabí? Rozluštění této záhady, která „nedala spát“ celé generaci historiků, přinášíme při 600 výročí Čáslavském sněmu.

Nejdříve něco z historie. Čáslavský sněm se konal 3. až 7. června 1421 za účasti Jana Žižky, který byl jedním ze dvou mluvčích táborských husitů. A nebyl to sněm ledajaký, byl to vlastně generální sněm zemí Koruny české, na němž zástupci husitů, české a částečně i moravské katolické šlechty po pětidenním rokování přijali Čtyři artikuly pražské jako zemský zákon! Artikuly pražské byly husitský program nápravy křesťanské společnosti. Dále byla v Čáslavi jmenována dvacetičlenná prozatímní vláda, tvořená zástupci pánů, rytířů a měšťanů, která měla spravovat věci veřejné do 28. září 1421, pokud do té doby nebude zvolen nový král. Na sněmu byli přítomni také zástupci krále Zikmunda Lucemburského, kteří přednesli králův list, kde projevil vůli jednat o artikulech a smířlivě urovnat spor. Byl však označen za „zjevného tupitele pravd svatých“ a za nehodného trůnu. Králem zvolen nebyl. Kvůli neshodám mezi radikálními a umírněnými husity a následným husitským bouřím se však záměry Čáslavského sněmu nepodařilo uskutečnit.

Ale vraťme se k záhadě, kdy Jan Žižka podle dobových pramenů byl v poslední den sněmu současně v Čáslavi a u hradu Rabí. Pro objasnění situace ze 7. června 1421 nechme promluvit dobové záznamy. V ten den totiž rada města Tachova sdělila do Chebu, že kacíři (sic!) v čele s obávaným vojevůdcem obléhají hrad Rabí. Zároveň ale dokumenty ze 7. června podepsané v Čáslavi nesou podpis husitského hejtmana. Jelikož Žižka technicky nemohl být v době středověku zároveň na obou místech, někteří historici zpochybňovali jeho přítomnost v Čáslavi.

Záhadu po 600 letech na základě řetězce nepřímých důkazů s největší pravděpodobností rozluštil historik František Šmahel. Podle jeho bádání je Žižkova účast na Čáslavském sněmu nezpochybnitelná. Na hrad Rabí za sebe poslal svého pobočníka a sám dorazil po skončení sněmu. Jednalo se tedy o falešnou zprávu, dnes bychom řekli fake news. Cílem této vymyšlené informace o jeho přítomnosti v čele vojska bylo apriorní vyděšení nepřítele, což se bezpochyby povedlo.

Dnes tyto praktiky označujeme pojmem hybridní, alternativní či nelineární válka. Zahrnuje kombinaci konvenčních a nekonvenčních metod vedení války, které použité společně umožňují synergický efekt a vyčerpání nepřítele. Hlavní roli hrají nevojenské nástroje. V tomto případě především operace psychologické. Samozřejmě s využitím fake news. O tom, že Jan Žižka z Trocnova a Kalicha byl geniálním vojevůdcem, o jeho taktice a strategii, včetně využívání vozové hradby apod., toho bylo napsáno mnoho. O tom, že hybridní válka, psychologické operace a fake news nejsou vynálezem dvacátého století, ale uměl je využívat i husitský hejtman, dnes víme díky Františku Šmahelovi.

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=cmI1hV8HM4o

https://www.youtube.com/watch?v=8_GseRdl5ok

https://www.youtube.com/watch?v=TrAPYUtPrVw