Z Čáslavi do Jerevanské katedrály a kláštera pod biblickou horou Ararat
Jerevan/Čáslav – Z Čáslavi do katedrály svatého Řehoře Osvětitele v arménském Jerevanu, největšího zakavkazského kostela. A také kláštera Chor Virap pod biblickou horou Ararat na arménsko-tureckém pomezí, kde byl svatý Řehoř třináct roků vězněn. Právě na těchto místech si můžeme během vánočních svátků připomenout počátky křesťanství, které Arménie přijala v roce 301 n. l. jako první stát na světě.
Patron Arménie Řehoř Osvětitel, též Řehoř Arménský či Grigor Lusavorič, latinsky Gregorius Illuminator, byl zakladatel Arménské apoštolské církve. Žil mezi roky 257 až 334, byl to první „šéf“ této církve, oficiálně zvaný katolikos. Katolikos je něco jako „papež“ apoštolské církve. Pocházel z arménského rodu Arsakovců. Za šíření křesťanství byl na pokyn krále zatčen a mučen, poté mu byly svázány ruce a nohy a byl uvržen do kobky plné hadů a štírů. Místo vězení se nazývalo Chor Virap, což je v arménštině „hluboká kobka“. Dnes je zde stejnojmenný klášter. V jámě, kterou bychom dnes nazvali spíše hladomornou, strávil 13 let. Autor tohoto textu do kobky slezl a může potvrdit nebezpečnost tohoto šestimetrového sestupu a především výstupu. O Řehořovo propuštění se zasloužily prosby královy sestry. Král se po Řehořově propuštění uzdravil z těžké nemoci a z vděčnosti přijal křesťanskou víru. Řehoř ho pokřtil roku 301 v řece Araks. Toto datum je dnes v Arménii ctěno jako rok, kdy se křesťanství stalo státním náboženstvím.
Ale vraťme se do současnosti. Právě tomuto světci byla v letech 1997 až 2001postavena katedrála svatého Řehoře Osvětitele, nazývaná také Jerevanská katedrála. Stavba má kromě hlavní lodi dvě kaple a je středobodem města a vlastně země. Je symbolem duchovnosti, národní identity a jednoty Arménů a jsou v ní uchovávány relikvie sv. Řehoře přivezené z Itálie. Vyznačuje se moderním, přísným, asketickým stylem, typické jsou hranaté tvary, trojúhelníkové oblouky a světlý interiér. Ale jestli máte raději kostely historické, navštivte chrám svaté Ripsime ve městě Vagharšapat, jeden z nejstarších dochovaných objektů sakrální architektury v zemi z roku 618. Město se dříve jmenovalo Ečmiadzin a právě zde dnes sídlí katolikos, tedy apoštolský „papež“, následník Řehoře Osvětitele. Bohoslužba v tomto chrámu je nepřenosným zážitkem.
Arménie, země pod pětitisícovým Araratem, kde podle biblické knihy Genesis ztroskotala při potopě Noemova archa, rozhodně stojí za návštěvu. Přestože, a nebo právě proto, že v nedávné minulosti bylo při genocidě zavražděno milión a půl Arménů a Armének, jedná se o národ hrdý, vstřícný k návštěvníkům. Potvrdit to může autor tohoto článku, který v zemi pobýval a pracoval a rád se do ní vrací. A na závěr něco k pobavení. Arménská příjmení poznáte podle koncovky „yan“, výjimečně „ian“. A největší pocta je, když vám příjmení „poarménští“. Takže arménští přátelé mě nazývají Havlicekyan. No není to roztomilé?
Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=DxENjtAxQVs
https://www.youtube.com/watch?v=ZeuJCR3uo2U
https://www.youtube.com/watch?v=qRhvELKK0lo
https://www.youtube.com/watch?v=_m1NP--NkgE
Další články z rubriky Čáslav
Maturitní ples třídy 4.L Gymnázia a SOŠPg Čáslav vás vrátí do minulého století!
Z Čáslavi na krétský Knossos, kde žil Minotaurus - napůl člověk a napůl býk
Maturitní ples VOŠ, SPŠ a OA Čáslav slibuje večer plný elegance!
Nejen v Jetelové ulici v Čáslavi koledovali Tři králové!
GOLDBECK Prefabeton podporuje technické vzdělávání v Čáslavi
Nahlédněte do světa dětí v mateřské škole Miskovice
Sportovci z Paběnic chystají na druhou únorovou sobotu svůj ples
Tradice pokračuje – Tříkrálový pochod spojil Lomec a okolí!
GOLDBECK Prefabeton podporuje technické vzdělávání v Čáslavi
Běžecká stopa ve Zbraslavicích je otevřena!
V kulturním domě v Lomci si zatančí na tradičním mysliveckém plese!
Vinné sklepy Kutná Hora spouštějí tradiční lednové slevy, letos až 40 procent!
Kutná Hora - Vinné sklepy Kutná Hora opět přicházejí se svo…
Proč je ekologický hrnek lepší reklamní předmět než další propiska?
Každý z nás má doma ten jeden šuplík. Šuplík plný plastových pro…
Kutnohorský DDM nabízí od druhého pololetí nové kytarové kroužky!
Kutná Hora - DDM Kutná Hora nabízí od druhého pololetí nové krou…
GOLDBECK Prefabeton podporuje technické vzdělávání v Čáslavi
Společnost GOLDBECK Prefabeton s.r.o. dlouhodobě spolupracuje s …
Maturitní ples v Čáslavi se ponese ve stylu Rychle a zběsile
Čáslav - Milovníci společenských akcí i filmové série Rychle a z…
Z Čáslavi do Jerevanské katedrály a kláštera pod biblickou horou Ararat
Jerevan/Čáslav – Z Čáslavi do katedrály svatého Řehoře Osvětitele v arménském Jerevanu, největšího zakavkazského kostela. A také kláštera Chor Virap pod biblickou horou Ararat na arménsko-tureckém pomezí, kde byl svatý Řehoř třináct roků vězněn. Právě na těchto místech si můžeme během vánočních svátků připomenout počátky křesťanství, které Arménie přijala v roce 301 n. l. jako první stát na světě.
Patron Arménie Řehoř Osvětitel, též Řehoř Arménský či Grigor Lusavorič, latinsky Gregorius Illuminator, byl zakladatel Arménské apoštolské církve. Žil mezi roky 257 až 334, byl to první „šéf“ této církve, oficiálně zvaný katolikos. Katolikos je něco jako „papež“ apoštolské církve. Pocházel z arménského rodu Arsakovců. Za šíření křesťanství byl na pokyn krále zatčen a mučen, poté mu byly svázány ruce a nohy a byl uvržen do kobky plné hadů a štírů. Místo vězení se nazývalo Chor Virap, což je v arménštině „hluboká kobka“. Dnes je zde stejnojmenný klášter. V jámě, kterou bychom dnes nazvali spíše hladomornou, strávil 13 let. Autor tohoto textu do kobky slezl a může potvrdit nebezpečnost tohoto šestimetrového sestupu a především výstupu. O Řehořovo propuštění se zasloužily prosby královy sestry. Král se po Řehořově propuštění uzdravil z těžké nemoci a z vděčnosti přijal křesťanskou víru. Řehoř ho pokřtil roku 301 v řece Araks. Toto datum je dnes v Arménii ctěno jako rok, kdy se křesťanství stalo státním náboženstvím.
Ale vraťme se do současnosti. Právě tomuto světci byla v letech 1997 až 2001postavena katedrála svatého Řehoře Osvětitele, nazývaná také Jerevanská katedrála. Stavba má kromě hlavní lodi dvě kaple a je středobodem města a vlastně země. Je symbolem duchovnosti, národní identity a jednoty Arménů a jsou v ní uchovávány relikvie sv. Řehoře přivezené z Itálie. Vyznačuje se moderním, přísným, asketickým stylem, typické jsou hranaté tvary, trojúhelníkové oblouky a světlý interiér. Ale jestli máte raději kostely historické, navštivte chrám svaté Ripsime ve městě Vagharšapat, jeden z nejstarších dochovaných objektů sakrální architektury v zemi z roku 618. Město se dříve jmenovalo Ečmiadzin a právě zde dnes sídlí katolikos, tedy apoštolský „papež“, následník Řehoře Osvětitele. Bohoslužba v tomto chrámu je nepřenosným zážitkem.
Arménie, země pod pětitisícovým Araratem, kde podle biblické knihy Genesis ztroskotala při potopě Noemova archa, rozhodně stojí za návštěvu. Přestože, a nebo právě proto, že v nedávné minulosti bylo při genocidě zavražděno milión a půl Arménů a Armének, jedná se o národ hrdý, vstřícný k návštěvníkům. Potvrdit to může autor tohoto článku, který v zemi pobýval a pracoval a rád se do ní vrací. A na závěr něco k pobavení. Arménská příjmení poznáte podle koncovky „yan“, výjimečně „ian“. A největší pocta je, když vám příjmení „poarménští“. Takže arménští přátelé mě nazývají Havlicekyan. No není to roztomilé?
Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=DxENjtAxQVs
https://www.youtube.com/watch?v=ZeuJCR3uo2U