Z Čáslavi do kyperské Nikósie - jediného rozděleného města v Evropě
Kypr/Nikósie/Čáslav – Chcete vidět jediné rozdělené město v Evropě a jediné rozdělené hlavní město na světě? A také demilitarizovanou zónu mezi severní tureckou a jižní řeckou částí města, kterou hlídají vojenské jednotky Organizace spojených národů? Tak to se musíte podívat na fotografie čáslavského cestovatele z kyperské Nikósie!
Kypr je samostatný stát, v kterém žili vedle sebe Řekové a Turci. Ale v roce 1974 proběhl puč a pučisté ho chtěli připojit k Řecku. Toho využilo Turecko a v obavě o bezpečnost etnických Turků severní Kypr obsadila turecká armáda. Jejich postup se zarazil u britské vojenské základny. Řekové dostali 24 hodin na opuštění severního okupovaného Kypru. Jelikož čas na sbalení a odchod byl kratičký a všichni doufali, že se brzy vrátí, odešli mnohdy od rozečtených novin, nedopitého kafe a děti od neuklizených hraček. Ze svých domovů na severu bylo vyhnáno téměř 200 000 Řeků. Na oplátku z jižního Kypru odešlo během dalšího roku přes 50 000 Turků. Celá tato šílená akce si vyžádala přes 10 000 nevinných obětí, mnozí jsou v hromadných hrobech dodnes. Hlavní město Nikósie bylo kvůli etnickým sporům rozděleno ještě dříve.
Na ostrově, mimochodem geograficky je to Asie, jsou čtyři druhy území. Větší část na jihu, kde žijí Řekové v tzv. Kyperské republice. Menší část je severní Kypr s tureckým etnikem, které střeží turecká armáda. Je tam vyhlášená Severokyperská turecká republika, kterou uznává pouze Turecko. Po celé délce mezi severním a jižním Kyprem je tzv. Zelená linie, demilitarizované území, které hlídají vojáci OSN, tzv. modré přilby. Čtvrté území jsou dvě britské vojenské základny.
Hlavní město Nikósie je, tak jako celý ostrov, rozděleno na severní tureckou část a jižní řeckou. Demilitarizovaná zóna mezi severním a jižním Kyprem je široká až dva kilometry, v Nikósii je nejužší, okolo sta metrů. V této zóně je, kromě bývalého mezinárodního letiště, také celé město Varoša. Je to ohromné letovisko u moře, kam každoročně jezdily na dovolenou např. Elizabeth Taylorová či Brigitte Bardotová. Dnes tam je zpřístupněna jedna ulice, z které je vidět okny do domů vše, co obyvatelé ve chvatu opustili.
Uprostřed Nikósie je řecká a následně turecká celnice, mezi celnicemi je demilitarizovaná zóna s domy opuštěnými před více než padesáti roky. K překročení přísně střežené hranice musíte mít pasy, občanský průkaz EU nestačí. Území je „prošpikováno“ kamerami, mezi celnicemi jsou zhruba po deseti metrech.
Nejvýraznější památkou severní Nikósie je mešita Selimiye. Kdysi byla výstavní gotickou katedrálou zasvěcená svaté Sofii. Byla postavena v letech 1209 až 1325. Probíhala zde korunovace všech kyperských králů. Po dobytí ostrova Osmany byly obě věže nahrazeny minarety. Křesťanská výzdoba byla odstraněna a interiér byl vybílen. Pro někoho je tato sakrální budova symbolem „převálcování“ jednoho náboženstvím jiným, někteří ji naopak pokládají za příklad koexistence křesťanské a muslimské architektury s jedinečnou atmosférou.
Další významnou budovou je Büyük Han, v překladu Velký hostinec. Jedná se o největší karavansaraj na Kypru. Karavansaraje jsou budovy, které v muslimském světě poskytovaly ubytování karavanám, cestovatelům a obchodníkům. Byl postaven Osmany v roce 1572. Uprostřed nádvoří se nachází mešita s fontánou pro předmodlitební omytí. Bylo zde první městské vězení pod britskou správou.
Před padesáti lety zažili kyperští Řekové a kyperští Turci obrovské hrůzy. Dnešní situace je však optimistická. Důkazem je začínající spolupráce severních a jižních Kypřanů v různých oblastech. Přes Zelenou linii přes oficiální přechody mohou přecházet nejen turisté jako v minulých letech, ale i místní obyvatelé. Čím dále více obyvatel na obou stranách hranice požaduje sloučení obou států, například na bázi federativního uspořádání. Symbolickým sblížením byl společný vánoční projev severo a jihokyperského prezidenta.
A tak se blíží doba, kdy se stařičký Řek vrátí do svého domu na severu, kde žily celé generace jeho předků. A uklidí si svůj oblíbený hrníček se zbytečkem padesátiletého lógru a dočte zažloutlé noviny z roku 1974. A jeho více než padesátiletý syn si konečně uklidí oblíbená autíčka a dcera srovná poházené panenky. Stejně starý Turek bude moci konečně se svými téměř šedesátiletými dětmi pokleknout na koberec v mešitě, kde se bez mála půl tisíciletí modlili jeho předci.
Nádherný slunný Kypr je domovem hrdých a pohostinných Řeků, Turků a dalších národností. A také místo k odpočinku a relaxaci. Jistě není náhoda, že se u místních břehů měla podle mýtu zrodit z mořských vln bohyně Afrodita. Afroditina skála je toho důkazem!
Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=YMBXih0J61A
https://www.youtube.com/watch?v=yeFlDgydrVw
https://www.youtube.com/watch?v=yeFwG1qKTEA
https://www.youtube.com/watch?v=6G4KK5JKdUY&t=3s
Další články z rubriky Čáslav
Z Čáslavi do maďarské Budapešti, jednoho z nejkrásnějších evropských měst
V čáslavském Hotelu Grand zahrají kapely Alkehol a Bastard!
Při výlovu čáslavského rybníku Homolka pomáhala nová rybářská generace
Na velikonoční traktor i kraslice do Čáslavi! Národní zemědělské muzeum Čáslav zahajuje sezónu!
Masaryčka objevovala krásy jižní Anglie
Poslední zvonění na Digital Academy: jiná škola, jiný styl, spousta smíchu!
Dobrovolní hasiči z Lomce i letos rozvezou po obci a okolí březové máje
KOSTKA v Kutné Hoře otevírá dveře a zve na inspirativní den plný pomoci i zážitků!
Souňov se vrátí do rytmu osmdesátek a devadesátek - obecní dům rozezní velká retro diskotéka!
Kutnohorsko láká na tradiční cyklistickou akci, prvomájová vyjížďka nabídne trasu pro celou rodinu!
Sportovní elita Středočeského kraje se sejde v Kutné Hoře: anketa Sportovec roku 2025 vrcholí slavnostním galavečerem!
Kutná Hora - Středočeský kraj ve spolupráci se Středočeskou kraj…
Do Žďárce u Seče se vrací traktoriáda Železnohorský traktor!
Žďárec u Seče – V sobotu 15. srpna 2026 se ve Žďárci u Seče usku…
KOSTKA v Kutné Hoře otevírá dveře a zve na inspirativní den plný pomoci i zážitků!
Kutná Hora - Centrum služeb KOSTKA v Kutné Hoře srdečně zve širo…
Akční ukázky své práce kutnohorští hasiči předvedou v rámci dne otevřených dveří
Kutná Hora - Územní odbor Kutná Hora Hasičského záchranného sbor…
Děkujeme za vaši podporu projektu Nové Mlýny
Kutná Hora - Sobota 28. března nebyla jen dnem, kdy se nám …
Z Čáslavi do kyperské Nikósie - jediného rozděleného města v Evropě
Kypr/Nikósie/Čáslav – Chcete vidět jediné rozdělené město v Evropě a jediné rozdělené hlavní město na světě? A také demilitarizovanou zónu mezi severní tureckou a jižní řeckou částí města, kterou hlídají vojenské jednotky Organizace spojených národů? Tak to se musíte podívat na fotografie čáslavského cestovatele z kyperské Nikósie!
Kypr je samostatný stát, v kterém žili vedle sebe Řekové a Turci. Ale v roce 1974 proběhl puč a pučisté ho chtěli připojit k Řecku. Toho využilo Turecko a v obavě o bezpečnost etnických Turků severní Kypr obsadila turecká armáda. Jejich postup se zarazil u britské vojenské základny. Řekové dostali 24 hodin na opuštění severního okupovaného Kypru. Jelikož čas na sbalení a odchod byl kratičký a všichni doufali, že se brzy vrátí, odešli mnohdy od rozečtených novin, nedopitého kafe a děti od neuklizených hraček. Ze svých domovů na severu bylo vyhnáno téměř 200 000 Řeků. Na oplátku z jižního Kypru odešlo během dalšího roku přes 50 000 Turků. Celá tato šílená akce si vyžádala přes 10 000 nevinných obětí, mnozí jsou v hromadných hrobech dodnes. Hlavní město Nikósie bylo kvůli etnickým sporům rozděleno ještě dříve.
Na ostrově, mimochodem geograficky je to Asie, jsou čtyři druhy území. Větší část na jihu, kde žijí Řekové v tzv. Kyperské republice. Menší část je severní Kypr s tureckým etnikem, které střeží turecká armáda. Je tam vyhlášená Severokyperská turecká republika, kterou uznává pouze Turecko. Po celé délce mezi severním a jižním Kyprem je tzv. Zelená linie, demilitarizované území, které hlídají vojáci OSN, tzv. modré přilby. Čtvrté území jsou dvě britské vojenské základny.
Hlavní město Nikósie je, tak jako celý ostrov, rozděleno na severní tureckou část a jižní řeckou. Demilitarizovaná zóna mezi severním a jižním Kyprem je široká až dva kilometry, v Nikósii je nejužší, okolo sta metrů. V této zóně je, kromě bývalého mezinárodního letiště, také celé město Varoša. Je to ohromné letovisko u moře, kam každoročně jezdily na dovolenou např. Elizabeth Taylorová či Brigitte Bardotová. Dnes tam je zpřístupněna jedna ulice, z které je vidět okny do domů vše, co obyvatelé ve chvatu opustili.
Uprostřed Nikósie je řecká a následně turecká celnice, mezi celnicemi je demilitarizovaná zóna s domy opuštěnými před více než padesáti roky. K překročení přísně střežené hranice musíte mít pasy, občanský průkaz EU nestačí. Území je „prošpikováno“ kamerami, mezi celnicemi jsou zhruba po deseti metrech.
Nejvýraznější památkou severní Nikósie je mešita Selimiye. Kdysi byla výstavní gotickou katedrálou zasvěcená svaté Sofii. Byla postavena v letech 1209 až 1325. Probíhala zde korunovace všech kyperských králů. Po dobytí ostrova Osmany byly obě věže nahrazeny minarety. Křesťanská výzdoba byla odstraněna a interiér byl vybílen. Pro někoho je tato sakrální budova symbolem „převálcování“ jednoho náboženstvím jiným, někteří ji naopak pokládají za příklad koexistence křesťanské a muslimské architektury s jedinečnou atmosférou.
Další významnou budovou je Büyük Han, v překladu Velký hostinec. Jedná se o největší karavansaraj na Kypru. Karavansaraje jsou budovy, které v muslimském světě poskytovaly ubytování karavanám, cestovatelům a obchodníkům. Byl postaven Osmany v roce 1572. Uprostřed nádvoří se nachází mešita s fontánou pro předmodlitební omytí. Bylo zde první městské vězení pod britskou správou.
Před padesáti lety zažili kyperští Řekové a kyperští Turci obrovské hrůzy. Dnešní situace je však optimistická. Důkazem je začínající spolupráce severních a jižních Kypřanů v různých oblastech. Přes Zelenou linii přes oficiální přechody mohou přecházet nejen turisté jako v minulých letech, ale i místní obyvatelé. Čím dále více obyvatel na obou stranách hranice požaduje sloučení obou států, například na bázi federativního uspořádání. Symbolickým sblížením byl společný vánoční projev severo a jihokyperského prezidenta.
A tak se blíží doba, kdy se stařičký Řek vrátí do svého domu na severu, kde žily celé generace jeho předků. A uklidí si svůj oblíbený hrníček se zbytečkem padesátiletého lógru a dočte zažloutlé noviny z roku 1974. A jeho více než padesátiletý syn si konečně uklidí oblíbená autíčka a dcera srovná poházené panenky. Stejně starý Turek bude moci konečně se svými téměř šedesátiletými dětmi pokleknout na koberec v mešitě, kde se bez mála půl tisíciletí modlili jeho předci.
Nádherný slunný Kypr je domovem hrdých a pohostinných Řeků, Turků a dalších národností. A také místo k odpočinku a relaxaci. Jistě není náhoda, že se u místních břehů měla podle mýtu zrodit z mořských vln bohyně Afrodita. Afroditina skála je toho důkazem!
Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=YMBXih0J61A
https://www.youtube.com/watch?v=yeFlDgydrVw