Putim/Čáslav – Víte, v které obci je největší koncentrace Japonců, Američanů a dalších národností? „Poslušně hlásím, že jsem zase zde!“ No jasně, tato hláška napoví, že se jedná o Putim, jednu z nejznámějších a nejmalebnějších jihočeských obcí. A právě díky románu Jaroslava Haška o dobrém vojáku Švejkovi je vesnička plná turistů nejen českých, ale doslova z celého světa!

Milovníky Haškova díla láká především kamenný tříobloukový klasicistní most přes řeku Blanici, postavený v roce 1864 na místě dřevěného, po kterém se tolik nachodil nám dobře známý Josef Švejk. Mít fotografii či přímo selfíčko s mosaznou sochou dobrého vojáka Švejka v životní velikosti u mostu je přímo povinnost! Na dohled od mostu se nikdo nezapomene vyfotit u četnické stanice, známé z filmu Osudy dobrého vojáka Švejka. Nikomu nevadí, že byl použit pouze exteriér domu a scény interiéru byly natočeny ve studiu.

Bylo by nespravedlivé nezmínit spiovatele Jindřicha Šimona Baara, který svým vesnickým románem Jan Cimbura proslavil Putim ještě před Jaroslavem Haškem. Jan Cimbura byl opravdu zdejší sedlák, který je pohřben na místním hřbitově. Jeho statek najdete přímo na návsi, na boční zdi je upevněna pamětní deska. Po spisovateli je pojmenovaná místní škola.

Podle některých indicií Putim existovala již v 10. století. Prvním písemným dokladem o existenci vesnice je však listina z roku 1205, která zmiňuje další dvě starší písemnosti. V první kníže Břetislav II. daroval benediktýnskému klášteru na ostrově v Davli u Prahy kapli sv. Petra v Putimi. V druhé listině přidal kníže Vladislav II. lesy v okolí Putimi. Město Písek získalo Putim ve 13. století. Osídlení obce je ale daleko starší, jak můžeme usuzovat z archeologického průzkumu. Bylo zde doloženo osídlení keltské z druhého století před naším letopočtem a římské z prvního století před naším letopočtem. Dále staroslovanské z osmého století.

Putim leží na pravém břehu řeky Blanice, těsně před jejím soutokem s řekou Otavou, šest kilometrů jihozápadně od okresního města Písku. Název obce je odvozen od jejího zakladatele Putima. Existují však i další úvahy o původu jména vesnice, jako například odvození od Půty z Rýzenburka či od slovesa putovati.

V obci stojí pozdně gotická fara, jež bývala původně tvrzí. Raně gotický kostel svatého Vavřince pochází z druhé poloviny 13. století. Některé domy  vznikly v období pozdního lidového baroka, důkazem jsou zdobné barokní štíty na několika usedlostech. Klenotem je mohutná zděná budova sýpky u domu s číslem popisným 15, pocházející z počátku 17. století. Tato impozantní stavba symbolizuje prosperitu zdejšího zemědělství a patří k nejcennějším stavbám památkové zóny. Jednou z nejstarších putimských staveb je mlýn. Zmíněn je již roku 1564 v gruntovní knize města Písku.

Další sakrální stavbičkou je barokní výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého stojí u silnice mezi kamenným a železným mostem, v místech zvaných „Na utopené“. Původní dřevěná kaplička stávala při dřevěné lávce pro pěší na místě dnešního železného mostu přes Blanici. Byla často ničena povodněmi, proto byla v roce 1819 posunuta a vyzděna. V roce 2002 byla při povodni téměř celá zatopena a v roce 2003 byla, díky Nadaci Dagmar Havlové, opravena.

Druhá barokní výklenková kaplička je pojmenovaná po sv. Anně a stojí u Baarovy školy. Postavena byla v roce 1818, kdy nahradila kapličku dřevěnou. K původní stavbě se váže pověst o naplněné lásce dvou milenců rozdílného vyznání, kteří se v těchto místech ukryli před zlobou rodičů. Nakonec se přece jen vzali a na paměť těžkých začátků postavili kapli, o kterou se potom staralo několik generací jejich potomků.

Až se budete kochat typickou jihočeskou vesničkou s jedinečnou atmosféru venkovského života minulých staletí, prostoupeného duchem Josefa Švejka a Jana Cimbury, můžete si zazpívat známou lidovou píseň „Když jsem já šel tou Putimskou branou...“ A vůbec nevadí, že Putimská brána, která proslavila Putim, se nachází v nedalekém Písku!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=kRL7we6l_XM

https://www.youtube.com/watch?v=561YrLgRBnI