Kolín/Praha - Probojovat do finále celorepublikové soutěže se podařilo hned dvěma žákům z 5. ZŠ Kolín. Nadační fond Dětský čin roku již 12. rokem vyzdvihuje a oceňuje dobré skutky těch nejmenších. Žákům se podařilo obhájit 1. místa letos již pošesté. Do soutěže Dětský čin roku 2016 se přihlásilo více než 650 příběhů, které popisovaly dobrý skutek samotného autora či skutek jeho vrstevníků. Soutěžilo se v sedmi kategoriích: Záchrana lidského života, Pomoc ostatním, Kolektivní pomoc, Pomoc přírodě, Dobrý nápad, Pomoc n@ netu či Pomoc starším lidem. Slavnostní vyhlášení proběhlo v Brožíkově síňi na Staroměstské radnici v Praze. 

V kategorii „Pomoc ostatním“ se umístil na 1. místě Michal Vacek. Podle něho nemá být nikdo lhostejný k osudu ostatních. Michal pravidelně navštěvuje bratra svého kamaráda, Jirku, který je ochrnutý, Michal mu dodává energii a radost ze života. 1. cenu za dobrý nápad získala Monika Hálová se svým příběhem „Dárky pro děti“. V něm Monika popsala, jak darovala své plyšové hračky dětem, které podstupují operace v kolínské nemocnici, a mohou jim tak udělat radost v nelehké situaci. 

Slavnostní atmosféru umocňovala přítomnost a blahopřání od zástupců známých osobností, herce Aleše Hámy, který zároveň slavnostní předávání moderoval, a patronů Dětského činu roku - herce Jana Révaie, Martina Dejdara, herečky Jitky Čvančarové, zpěvačky Petry Černocké, vícenásobného paralympionika a mistra světa v cyklistice Jiřího Ježka, zpěváka Zbyňka Drdy a moderátorky Lucie Váchové. Michal a Monika obdrželi od poroty, zástupců MŠMT a magistrátu města Prahy hodnotné ceny, ale zároveň získali pro školu šeky v hodnotě 20 000,- Kč na nákup školních potřeb.  Odpoledne všichni vítězové a jejich patroni strávili společně v muzeu voskových figurín Grevin, kde na ně čekal zábavný odpolední program. Monice a Kryštofovi k jejich vítězství moc gratulujeme a děkujeme za reprezentaci nejenom školy, ale i města Kolína.

Michal Vacek, 13 let ZŠ Kolín V., Mnichovická 62

Existuje na světě člověk, který by neměl přátele? Může vůbec někdo žít bez kamarádů? Já si takovou situaci nedokážu představit... 

Můj kamarád má nevlastního bratra Jirku. Je mu pouhých 8 let a do 5 let byl zdravý kluk. Pak se stalo, co se stát nemělo. Onemocněl mozkovou obrnou. Ochrnul na nohy a částečně na ruce, také mluvení mu dělá potíže. Rodiče se o něj musí celý den starat. Je to pro ně velmi náročné. Nejhorší to má ale Jirka, změnil se mu celý život...Už nemůže chodit ven a hrát si s kamarády jako dřív. A tak já chodím za ním. Já a Jirkův brácha ho bereme ven na vozíčku a společně si hrajeme. K našim hrám přibíráme i Jirkova psa Bena. Jirka se se mnou strašně rád dívá na videa a příspěvky na internetu. Je zajímavé, jak se u toho dokáže smát a je šťastný i přes svůj hendikep. Také pro něj sbírám víčka, aby je jeho rodiče mohli zpeněžit. 

I když je Jirka postižený, je to můj kamarád a rád mu dělám společnost. Nikdo by neměl být lhostejný k osudu těch, kteří neměli to štěstí, být zdraví. 

Monika Hálová, 14 let Základní škola Kolín V., Mnichovická 62

Jednoho dne jsem s mamkou uklízela pokojíček a zjistila jsem, že tam mám spoustu hraček, se kterými si už nehraji. Jednalo se hlavně o plyšové hračky. Byly krásné skoro jako nové, ale nic naplat, už mi v pokoji překážely. Ale úplně je vyhodit? To by mi bylo líto. Chvilku jsem si lámala hlavu, jak s nimi tedy naložím. A pak jsem dostala nápad! Rozhodla jsem se zavolat tetě, která pracuje v nemocnici, a zeptala jsem se jí, zda by nechtěla nějaké plyšáky darovat dětem, které půjdou na operaci. Kdysi jsem i já jako malá, když jsem byla na operaci mandlí, dostala od jedné sestřičky v nemocnici malého medvídka. Teta mi řekla, ať plyšáky vyperu a přivezu. A tak jsem se tam s tím nákladem vypravila. Páni doktoři byli moc rádi a poděkovali mi za ně. Prý budou plyšáky rozdávat za statečnost při operaci. Byla jsem moc ráda, že to s mými plyšáky takto dopadlo, a že udělají ještě jiným dětem radost.