Domaro
Reklama

V čáslavské Gumárně připravují výstavu Výstava Strach, smích a smrt

10. březen 2023, 07:45

Čáslav - Kurátorkou projektu "Strach, smích a smrt / NOVA FORMA 3" je Máša Černá Pivovarová. Akce začne vernisáží v sobotu 29. dubna v 18 hodin, od 19 hodin zahraje Třaskavá směs. Dernisáž 24. až 25. června 2023 – (dva dny v Gumárně).

Výstava Strach, smích a smrt se zabývá prastarým námětem, který prostupuje celými dějinami umění. V současné době je toto téma opět velmi aktuální. Celou společnost ovládá strach, nicméně výstava se na tento fenomén chce podívat z jiného úhlu pohledu. A sice, jak je možné se strachem pracovat skrze smích. Vystavující umělci se zmíněnou tematikou dlouhodobě zabývají a díla jsou vybraná tak, aby v sobě spojovala strach, který je velmi často spojen se smrtí, úzkost, smích a humor.

Autoři

František Skála vystudoval řezbářství na střední uměleckoprůmyslové škole v Praze (1971–1975), pak televizní a filmovou grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1976–1982). Člen divadla Sklep, zakládající člen skupiny Tvrdohlaví, člen tajné skupiny B. K. S. (Bude Konec Světa), komtur Řádu zelené berušky, člen několika hudebních těles (Malý Taneční Orchestr Universal Praha, Tros Sketos a Třaskavá směs). Nositel Ceny Jindřicha Chalupeckého (1991). V roce 2010 obdržel cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění.

Milan Kunc je český malíř, dnes známý v mnoha zemích včetně Německa, USA, či Itálie. Narodil se 27. 11. 1944 v Praze. V letech 1964 – 1967 studoval na pražské AVU u profesora K. Součka. Roku 1969 odešel do Německa, kde studoval v letech 1970 – 1975 u profesora Josepha Beuyse a Gerharda Richtera. Od roku 1985 se jeho styl překlání spíše na neoklasicistní tematiku, koncem 90. let maloval obrazy s mysteriózní a přírodní tematikou. Kunc žil v Kolíně nad Rýnem, Římě, New Yorku a Den Haagu, v roce 2004 se vrátil do Prahy.

Jiří Petrbok studoval v letech 1984 až 1990 na AVU v Praze (prof. R. Kolář, prof. J. Sopko), od roku 1995 zde působil jako odborný asistent v ateliéru kresby prof. Jitky Svobodové. Od roku 2011 tento ateliér vede. Jiří Petrbok se v posledních letech prosazuje jako jedna z výrazných osobností současného umění v Čechách. Celé autorovo dosavadní dílo má silně autobiografický charakter. Obsahově čerpá ze svého okolí, rodiny, přátel, ale i z podvědomí, nebo se obrací k volným parafrázím děl jiných umělců.

Josef Bolf vyrůstal v Praze na Jižním městě. V letech 1990 – 1998 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze (Jiří Načeradský, Vladimír Kokolia, Vladimír Skrepl). V roce 1995 absolvoval stáž v Kongsthögskolanu ve Stockholmu a v roce 1996 na Akademie der bildenden Künste ve Stuttgartu. V roce 2005 byl nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého a v roce 2010 získal ocenění Umělec roku. Je autorem několika komiksů a krátkých loutkových filmů.

Petr Nikl je český malíř, hudebník, fotograf a divadelník. Byl členem umělecké skupiny Tvrdohlaví. V roce 1995 mu byla udělena Cena Jindřicha Chalupeckého. Je velmi všestranným umělcem: maluje, loutkaří, hraje, píše, zpívá. Je autorem koncepce interaktivních výstav Hnízda her (Rudolfinum, 2000), Krajina fantazie a hudby (český pavilon na EXPO 2005 v japonském Aichi), Orbis Pictus a Labyrint světa, putující po českých i světových městech. Spolupracuje s Divadlem Archa, v němž připravil řadu mimořádných projektů.

Erika Bornová zdědila talent po svém otci Adolfu Bornovi, avšak celou její tvorbu prostupuje vlastní originální projev a důsledné hledání osobitého výrazu. Vystavovat začala v roce 1985 v rámci legendárních neoficiálních Konfrontací. V groteskních postavách svých obrazů i v plastikách propojovala lidské a zoomorfní motivy jako výraz tísně normalizace a absurdity režimu.

Martin Velíšek absolvoval AVU v Praze, věnuje se malbě, kresbě a grafice. Příležitostně se věnuje i obalovému designu. Za svou práci získal mimo jiné Cenu nadace na podporu současného umění „Jelinek Stiftung“, cenu Grafika roku Interkontakt grafik, Hlavní cenu na Intersalonu AVJ, Grand prix, Salon s'art du Pays fertois, France, či Obal roku nebo World Star za obalový design. V teoretické práci se věnuje kontextu vzniku uměleckého díla. Mimo jiné vydal s filosofem Miroslavem Petříčkem knihu Pohledy (které tvoří obrazy).

Jiří Černický je český vizuální umělec, který je znám jako tvůrce experimentálních, intermediálních projektů. V roce 1996 získal Sorosovu cenu. V roce 1998 obdržel Cenu Jindřicha Chalupeckého. Je finalistou ceny Alice award z roku 2012. V roce 2015 byl jmenován docentem na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V současné době působí jako vedoucí pedagog ateliéru malby na Vysoké škole umělecko průmyslové v Praze.

Václav Jirásek je původním vzděláním malíř (vystudoval pražskou AVU), ovšem od konce 80. let se jako samouk začíná stále více věnovat fotografii. V roce 1989 byl zakládajícím členem skupiny Bratrstvo. Působil jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (2018–2022).

Ivan Pinkava studoval od roku 1982 do 1986 obor Umělecká fotografie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. V roce 1989 spoluzaložil Prague House of Photography (PHP) – Pražský dům fotografie. Na konci 90. let 20. století byl dva roky předsedou správní rady PHP. V období 2005 – 2007 působil jako vedoucí pedagog fotografického ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Eugenio Percossi se narodil nedaleko Říma ve městě Avezzano. Nyní žije na zámku v Třebešicích u Čáslavi. Celoživotně se věnuje tématu tzv. vanitas – marnosti. Od roku 1988 se aktivně účastní kolektivních výstav v Čechách i zahraničí (Itálie, USA, Rusko, Maďarsko, Slovensko). V roce 2015 absolvoval studium AVU v Praze v Ateliéru nových médií I. pod vedením Markusse Huemera.

Kurátorka Máša Černá Pivovarová je dcerou malíře Viktora Pivovarova a umělecké historičky a spisovatelky Mileny Slavické. V roce 2022 získala hlavní cenu Akademie vizuálního umění za přípravu výstavy Moskevská gotika Viktora Pivovarova v Národní galerii ve Veletržním paláci a cenu za uměleckou publikaci Ach!

tz
AVE_CZ
Reklama
Domaro
Reklama
V čáslavské Gumárně připravují výstavu Výstava Strach, smích a smrt

V čáslavské Gumárně připravují výstavu Výstava Strach, smích a smrt

10. březen 2023

Čáslav - Kurátorkou projektu "Strach, smích a smrt / NOVA FORMA 3" je Máša Černá Pivovarová. Akce začne vernisáží v sobotu 29. dubna v 18 hodin, od 19 hodin zahraje Třaskavá směs. Dernisáž 24. až 25. června 2023 – (dva dny v Gumárně).

Výstava Strach, smích a smrt se zabývá prastarým námětem, který prostupuje celými dějinami umění. V současné době je toto téma opět velmi aktuální. Celou společnost ovládá strach, nicméně výstava se na tento fenomén chce podívat z jiného úhlu pohledu. A sice, jak je možné se strachem pracovat skrze smích. Vystavující umělci se zmíněnou tematikou dlouhodobě zabývají a díla jsou vybraná tak, aby v sobě spojovala strach, který je velmi často spojen se smrtí, úzkost, smích a humor.

Autoři

František Skála vystudoval řezbářství na střední uměleckoprůmyslové škole v Praze (1971–1975), pak televizní a filmovou grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1976–1982). Člen divadla Sklep, zakládající člen skupiny Tvrdohlaví, člen tajné skupiny B. K. S. (Bude Konec Světa), komtur Řádu zelené berušky, člen několika hudebních těles (Malý Taneční Orchestr Universal Praha, Tros Sketos a Třaskavá směs). Nositel Ceny Jindřicha Chalupeckého (1991). V roce 2010 obdržel cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění.

Milan Kunc je český malíř, dnes známý v mnoha zemích včetně Německa, USA, či Itálie. Narodil se 27. 11. 1944 v Praze. V letech 1964 – 1967 studoval na pražské AVU u profesora K. Součka. Roku 1969 odešel do Německa, kde studoval v letech 1970 – 1975 u profesora Josepha Beuyse a Gerharda Richtera. Od roku 1985 se jeho styl překlání spíše na neoklasicistní tematiku, koncem 90. let maloval obrazy s mysteriózní a přírodní tematikou. Kunc žil v Kolíně nad Rýnem, Římě, New Yorku a Den Haagu, v roce 2004 se vrátil do Prahy.

Jiří Petrbok studoval v letech 1984 až 1990 na AVU v Praze (prof. R. Kolář, prof. J. Sopko), od roku 1995 zde působil jako odborný asistent v ateliéru kresby prof. Jitky Svobodové. Od roku 2011 tento ateliér vede. Jiří Petrbok se v posledních letech prosazuje jako jedna z výrazných osobností současného umění v Čechách. Celé autorovo dosavadní dílo má silně autobiografický charakter. Obsahově čerpá ze svého okolí, rodiny, přátel, ale i z podvědomí, nebo se obrací k volným parafrázím děl jiných umělců.

Josef Bolf vyrůstal v Praze na Jižním městě. V letech 1990 – 1998 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze (Jiří Načeradský, Vladimír Kokolia, Vladimír Skrepl). V roce 1995 absolvoval stáž v Kongsthögskolanu ve Stockholmu a v roce 1996 na Akademie der bildenden Künste ve Stuttgartu. V roce 2005 byl nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého a v roce 2010 získal ocenění Umělec roku. Je autorem několika komiksů a krátkých loutkových filmů.

Petr Nikl je český malíř, hudebník, fotograf a divadelník. Byl členem umělecké skupiny Tvrdohlaví. V roce 1995 mu byla udělena Cena Jindřicha Chalupeckého. Je velmi všestranným umělcem: maluje, loutkaří, hraje, píše, zpívá. Je autorem koncepce interaktivních výstav Hnízda her (Rudolfinum, 2000), Krajina fantazie a hudby (český pavilon na EXPO 2005 v japonském Aichi), Orbis Pictus a Labyrint světa, putující po českých i světových městech. Spolupracuje s Divadlem Archa, v němž připravil řadu mimořádných projektů.

Erika Bornová zdědila talent po svém otci Adolfu Bornovi, avšak celou její tvorbu prostupuje vlastní originální projev a důsledné hledání osobitého výrazu. Vystavovat začala v roce 1985 v rámci legendárních neoficiálních Konfrontací. V groteskních postavách svých obrazů i v plastikách propojovala lidské a zoomorfní motivy jako výraz tísně normalizace a absurdity režimu.

Martin Velíšek absolvoval AVU v Praze, věnuje se malbě, kresbě a grafice. Příležitostně se věnuje i obalovému designu. Za svou práci získal mimo jiné Cenu nadace na podporu současného umění „Jelinek Stiftung“, cenu Grafika roku Interkontakt grafik, Hlavní cenu na Intersalonu AVJ, Grand prix, Salon s'art du Pays fertois, France, či Obal roku nebo World Star za obalový design. V teoretické práci se věnuje kontextu vzniku uměleckého díla. Mimo jiné vydal s filosofem Miroslavem Petříčkem knihu Pohledy (které tvoří obrazy).

Jiří Černický je český vizuální umělec, který je znám jako tvůrce experimentálních, intermediálních projektů. V roce 1996 získal Sorosovu cenu. V roce 1998 obdržel Cenu Jindřicha Chalupeckého. Je finalistou ceny Alice award z roku 2012. V roce 2015 byl jmenován docentem na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V současné době působí jako vedoucí pedagog ateliéru malby na Vysoké škole umělecko průmyslové v Praze.

Václav Jirásek je původním vzděláním malíř (vystudoval pražskou AVU), ovšem od konce 80. let se jako samouk začíná stále více věnovat fotografii. V roce 1989 byl zakládajícím členem skupiny Bratrstvo. Působil jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (2018–2022).

Ivan Pinkava studoval od roku 1982 do 1986 obor Umělecká fotografie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. V roce 1989 spoluzaložil Prague House of Photography (PHP) – Pražský dům fotografie. Na konci 90. let 20. století byl dva roky předsedou správní rady PHP. V období 2005 – 2007 působil jako vedoucí pedagog fotografického ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Eugenio Percossi se narodil nedaleko Říma ve městě Avezzano. Nyní žije na zámku v Třebešicích u Čáslavi. Celoživotně se věnuje tématu tzv. vanitas – marnosti. Od roku 1988 se aktivně účastní kolektivních výstav v Čechách i zahraničí (Itálie, USA, Rusko, Maďarsko, Slovensko). V roce 2015 absolvoval studium AVU v Praze v Ateliéru nových médií I. pod vedením Markusse Huemera.

Kurátorka Máša Černá Pivovarová je dcerou malíře Viktora Pivovarova a umělecké historičky a spisovatelky Mileny Slavické. V roce 2022 získala hlavní cenu Akademie vizuálního umění za přípravu výstavy Moskevská gotika Viktora Pivovarova v Národní galerii ve Veletržním paláci a cenu za uměleckou publikaci Ach!

tz