Kutnohorsko - Máme málo pohybu! Chybí nám energie! Necítíme se dobře! Zaznělo od nemalé části školáků v rámci druhého šetření, kterým Eduzměna sleduje vývoj duševní pohody a fyzického zdraví dětí. Od listopadu 2021 do ledna 2022 ho pro Eduzměnu provedla organizace SCHOLA EMPIRICA. Výsledky srovnala s výstupy z prvního měření, které se odehrálo v květnu a červnu 2021. Na otázky odpovídalo 2 196 žáků z 34 základních a středních škol, 804 z nich bylo z Kutnohorska, kde Eduzměna v rámci svého pilotního projektu mění vzdělávání k lepšímu. Dotazníky vyplňovali žáci 6. a 9. tříd základních škol a 1. a 4. ročníků středních škol.

Výzkumníci zjišťovali tzv. wellbeing a v rámci něj se ptali i na to, jak se děti cítí po fyzické stránce. Jestli mohly běhat, nebo být aktivní a jestli se cítily dobře a v kondici. Tyto výsledky evaluační tým nejvíc překvapily, oproti poslednímu měření se nejvíc proměnily, což ale mohlo souviset s pandemií.

Z šetření vyplynulo, že 34 % kutnohorských dětí, tedy 438 dotazovaných, nemělo ve dvou měsících před výzkumem skoro žádný pohyb a že 23 % (188 žáků) se necítilo v dobré kondici. „Znepokojivě nízké hodnoty v oblasti fyzického wellbeingu uvedlo 70 žáků z Kutnohorska. Je to přibližně 10 % žáků 9. třídy základních škol, a 1. a 4. ročníku středních škol,“ říká Kateřina Šafářová z evaluačního týmu organizace SCHOLA EMPIRICA.

Depresivní poruchy a úzkosti

Šetření se zaměřovalo i na úzkosti a depresivitu. „Celkově znepokojivé hodnoty u depresivity vykazuje 46 dotázaných, což je 6 % žáků a u úzkostnosti 5 % žáků, tedy 37 dotázaných,“ říká Kateřina Šafářová z výzkumného týmu SCHOLA EMPIRICA.

Pokud bychom se zaměřili na některé konkrétní otázky z těchto dvou oblastí, tak 23 %, tedy 186 žáků z Kutnohorska uvedlo, že často nemají na nic energii, 22 % (175 žáků) má potíže se spaním a 19 % (151 dotázaných) často přemýšlí o smrti. Skoro třetina (244) kutnohorských žáků zapojených do výzkumu si nikdy, nebo jen zřídka užívá toho, co každý den přináší.

Naopak beze změny zůstává náhled dětí na život, většině dotazovaných dává smysl, naplňuje je a cítí se přijímané svým okolím. „Nepatrná změna se odehrála v oblasti pozitivních emocí, které žáci prožívali méně často nebo v menší intenzitě; negativních emocí naopak udávali více. Menší zhoršení jsme mohli pozorovat také v oblasti prožívání každodenní radosti, štěstí či dobré nálady,“ doplňuje Jan Netík z týmu SCHOLA EMPIRICA.

Problémy pomáhají řešit Týmy duševního zdraví

Výstupy jsou anonymní, zapojené školy ale s nimi mohou dál pracovat. „Každá škola dostává svou individualizovanou zprávu, kde vidí porovnání žáků ze své školy s ostatními. Vidí, jak si vedou a jaký počet z nich má znepokojivé hodnoty,“ říká Kateřina Šafářová. Díky tomu mohou školy situaci řešit s odborníky, konkrétně na Kutnohorsku mimo jiné s mobilními Týmy duševního zdraví pro děti, které v regionu vznikly i díky podpoře Eduzměny.

Mezi nejběžnější problémy, se kterými se pracovníci těchto týmů setkávají, patří úzkosti. „Jsou nejčastějším projevem toho, co se děje. V některých případech souvisí také se sociálním zázemím, dostávají se k nám i lidé, kteří řeší existenciální obtíže a žijí na hranici chudoby. Od podzimu, což zřejmě ještě souviselo s distanční výukou, byla také častá nechuť dětí chodit do školy. A na to navazující úzkostné stavy a nízká motivace k učení,“ vysvětluje vedoucí kutnohorského týmu duševního zdraví Miloš Březina. „Mezi vůbec nejčastější problémy, které týmy řeší, patří náročné chování ve třídě, hyperaktivita, vyrušování, nadávky, agrese, případně se zabývají dětmi, které už mají určenou diagnózu a potřebují do vyučování vytvořit plány speciálního pedagoga,“ dodává Miloš Březina.

Dva týmy, desítky klientů, stovky intervencí

Týmy duševního zdraví jsou dva, jeden působí v Kutné Hoře při základní škole Kamenná stezka, druhý ve Zruči nad Sázavou. O jejich služby je velký zájem. Od září, kdy na Kutnohorsku začaly působit naplno, pomohly bezmála 250 klientům a uskutečnily skoro 1200 intervencí. „S dětmi pracuje psycholog i speciální pedagog. Sociální pracovník pak mapuje rodinnou situaci a pracuje zase s rodiči. Samozřejmě se to různě prolíná, takže všichni se dostanou ke všem,“ vysvětluje Miloš Březina.

Situace se liší i na jednotlivých školách. Například kutnohorská Kamenná stezka je specifická větším množstvím sociálně-znevýhodněných dětí a dětí se speciálními potřebami. „Máme tady třídy, kde většina žáků potřebuje podporu, objevují se zde příkladové případy disociace, hyperaktivity i skupinové rizikové chování,“ říká Miloš Březina.

Semináře pro učitele

Týmy duševního zdraví několikrát měsíčně pořádají i semináře pro učitele, aby sami pedagogové dokázali poznat děti, které potřebují pomoc, uměli na náročné chování reagovat a předcházet mu. „Na seminářích pracujeme s typickými příklady chlapce s hyperaktivitou a s disociativní (uzavřenou, odtrženou od reality) dívkou, na kterých ukazujeme, jaké procesy v mozku fungují a proč k náročnému chování dochází. Vždy když se pak učitelů ptám, jestli na těch typizovaných příkladech poznali někoho ze své třídy, odpovídají, že jeden, nebo dva takové případy mají,“ říká Miloš Březina.