Kutná Hora - Vánoční výstavy Českého muzea stříbra patří už řadu let k adventnímu času v Kutné Hoře. Ta letošní se zaměřila na sváteční pokrmy a jídelníček našich předků a ukázala, že vánoční jídlo nebylo jen o hodování, ale především o víře v ochranu, zdraví a v prosperitu rodiny.

Návštěvníci se dozvěděli například to, že nepovedená vánočka se dříve považovala za špatné znamení pro celý následující rok. Její přípravu provázely symbolické úkony – zbytky těsta se otíraly o stromy pro dobrou úrodu a kousky vánočky či mouky se obětovaly ohni nebo studni, aby přírodní živly lidem přály.

Výstava připomněla také podobu štědrovečerní večeře, jejímž prvním chodem bývala oplatka potřená medem, česnekem nebo bylinkami, kterou rozdával hospodář. Pozornost se věnovala     i dalším pokrmům, například perníku, jehož název je odvozen od kdysi vzácného koření – pepře, kterým se těsto dříve dochucovalo. A kde se vzal na štědrovečerních stolech dnes tradiční smažený kapr v trojobalu? Ten se rozšířil až po druhé světové válce, kdy nahradil starší způsoby přípravy, například kapra namodro vařeného v octě, kořenové zelenině a koření.

Vánoční výstavu doprovázel i lektorský program pro mateřské a základní školy, kterého se letos zúčastnilo celkem 854 dětí. Muzeum tak potvrdilo svou roli kulturní instituce, která uchovává a předává tradice našich předků dalším generacím, i té nejmladší.

Tradice nejsou jen minulostí – jsou součástí nás všech i naší identity. Tak si je připomínejme. Už nyní se mohou návštěvníci těšit na další výstavu věnovanou svátkům jara.

Kristýna Svobodová/České muzeum stříbra