Kutná Hora - Dva dny budou mít možnost zájemci z řad návštěvníků Galerie Středočeského kraje obdivovat věrnou repliku Císařské koruny Svaté říše římské a vzácnou Kutnohorskou Iluminaci. V barokním refektáři jezuitské koleje budou vystaveny od úterý 27. do středy 28. září 2016.

V těchto dnech navíc proběhnou i poslední hudební představení pořádaná v rámci projektu Kulturní léto v GASK. Projekt probíhá za podpory Středočeského kraje a pod záštitou hejtmana Miloše Petery. V úterý 27. září se na nádvoří Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře představí orchestr mladých českých hráčů z Orchestrální akademie České filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie Jiřího Bělohlávka. Ve středu 28. září proběhne na nádvoří jezuitské koleje jediný koncert Mekyho Žbirky ve Středočeském kraji. Zazní nejznámější hity, ale také písně z poslední desky MIRO, a v neposlední řadě i nejslavnější skladby skupiny The Beatles.

Replika císařské koruny byla vytvořena na objednávku Středočeského kraje a byli to právě jeho zástupci, kteří se postarali o opětovný návrat iluminace do místa svého původu. Celá výstava je pak výpovědí o slavné minulosti naší země, o jejím politickém, hospodářském a kulturním postavení v rámci středověké Evropy, a není náhodou, že se tak děje právě letos, v roce 700. výročí narození Karla IV., na jehož hlavě kdysi koruna římského císaře spočinula. Výstava se koná pod záštitou Středočeského kraje.

Replika císařské koruny je dílem uměleckého řemeslníka Jiřího Urbana z Turnova, vznikla na objednávku Středočeského kraje v roce 2009 pro stálou expozici na hradě Karlštejn. Přítomný exemplář je čtvrtou a zároveň poslední kopií, již rakouští historici povolili vytvořit. Veškerá práce zabrala čtrnáct měsíců a výsledek odborníci pokládají za vůbec nejzdařilejší repliku této koruny, jejíž originál se nachází ve vídeňském Hofburgu. Kromě Jiřího Urbana se na replice podíleli slovenští šperkaři manželé Blanka a Matúš Cepkovi a brusič Petr Šťastný.

Na vnímání říšských klenotů coby tzv. svátostin měl významný podíl Karel IV., který byl jejich držitelem od roku 1350. Císař zavedl na Novém Městě pražském veřejné „ukazování svatých ostatků“, jež se konalo pravidelně o první neděli po Velikonocích v kapli Božího těla na Dobytčím trhu, tj. dnešním Karlově náměstí, a během něhož mohli měšťané a poutníci spatřit i říšské insignie. Karel je později nechal spolu s českými korunovačními klenoty a sbírkou relikvií umístit na hradě Karlštejně, dle tradovaného podání zbudovaném k tomuto účelu. Odtud je pak na počátku husitských válek roku 1421 převezl císař Zikmund Lucemburský nejprve do uherského Visegrádu a o tři léta později do Norimberku. Během napoleonských válek se říšské klenoty dostaly do Vídně, ale v srpnu 1938 se znovu ocitly v Norimberku, kam je nechal převézt Adolf Hitler. Americká armáda je však na konci druhé světové války objevila a v lednu 1946 navrátila zpět do Vídně, kde zůstávají dodnes.

Roku 2009 vzbudila v uměleckohistorických kruzích nemalý rozruch zpráva, že v aukčním domě Sotheby’s bude 8. prosince draženo do té doby nezvěstné středověké folio (list rukopisu) znázorňující těžbu a zpracování stříbrné rudy na Kutnohorsku. Představitelé Středočeského kraje se rozhodli této aukce zúčastnit s cílem vzácnou pamětihodnost získat pro sbírky GASK – Galerie Středočeského kraje. Unikátní pergamen v hodnotě 510 000 liber se 21. prosince vrátil do země svého původu. O šest dní později byl vystaven v refektáři jezuitské koleje v Kutné Hoře, kam si ji během jediného dne přišlo prohlédnout 6500 návštěvníků.
Kutnohorská iluminace detailně zachycuje celý dlouhý proces získávání stříbrné rudy, počínaje těžbou rudy, jejím drcením, promýváním a následným prodejem rudokupcům, až po výsledné hutnění, jehož pomocí bylo získáváno stříbro k ražbě mincí. V době, kdy byl originál Kutnohorské iluminace nezvěstný, sloužila její černobílá reprodukce, publikovaná roku 1929 v knize německého důlního vědce Emila Treptowa, mnohým badatelům a historikům za jedinečný studijní materiál.