Stavex
Reklama

Osud šestnácti kaštanů v Tyršově ulici je nevyhnutelný, půjdou k zemi

23. únor 2018, 08:06

Kutná Hora - Hodně emocí vyvolal plán Města Kutná Hora pokácet šestnáct kaštanů (jírovců maďalů) v Tyršově ulici. Na špatném stavu se podle některých odhadů více jak stoletých stromů shodlo hned několik odborníků, jejich názor potvrdila i Česká inspekce životního prostředí. Proti rozhodnutí Odboru životního prostředí o povolení kácení se v řádných lhůtách neodvolal žádný z účastníků správního řízení, včetně spolku Denemark, který se zabývá především ochranou přírody. Město Kutná Hora tak může do března 2020 stromy pokácet.

Kácení je zatím pozastaveno

Město plánovalo, že s kácením začne v pondělí 19. února 2018. "Kácení stromů je pozastaveno," potvrdil starosta Josef Viktora. Vedení města tak podle něj reagovalo na negativní reakce některých obyvatel dotčené lokality. "Nashromáždíme veškeré podklady a hned jak to bude možné, svoláme setkání s obyvateli tak, abychom vše vysvětlili," slíbil.

Účastníkem správního řízení byl ochranářský spolek Denemark

Na žádost vlastníka stromů - Města Kutná Hora - Odbor životního prostředí v říjnu minulého roku zahájil správní řízení o povolení kácení stromů, do kterého přizval dle pravidel i ochranářský spolek Denemark. Ten vyjádřil zájem aktivně se tohoto řízení účastnit a také ho připomínkoval.

Žádost Město Kutná Hora odůvodnilo špatným stavem stromů, které ohrožují okolí. "Nad rámec podmínek správního řízení si Kutná Hora nechala vypracovat posudek tří náhodně vybraných stromů," připomněl Vladimír Kocián, vedoucí Odboru životního prostředí. "Posudek se nedělal u všech stromů, není to totiž laciná záležitost," naznačil. "Zákon přesně stanovuje, co má žádost o kácení obsahovat. A posudek není povinnou součástí žádosti a nemůžeme ho vyžadovat," zdůraznila Adéla Jiránková, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny Odboru životního prostředí.

"U všech kmenů jsou zřetelné otevřené dutiny, hniloba. V korunách jsou proschlé větve, stromy jsou výrazně napadeny klíněnkou a existuje vysoké riziko rozlomení kmene," píše mimo jiné ve svém posudku Kristýna Kosová z Odboru životního prostředí, která podle svých slov standardním postupem vyzvala účastníky řízení, včetně spolku Denemark, aby se k jejímu názoru vyjádřil. "Spolek Denemark poslal písemné připomínky, z nichž vyplývá, že připouští, že jsou stromy ve špatném stavu," upozornila Adéla Jiránková.

Spolek Denemark nesouhlasil s kácením všech stromů, doporučuje zachovat vitálnější jedince a skupinu obměňovat po etapách. "Stromy rostou ve velmi úzkém pruhu zeleně mezi chodníkem a komunikací. Pokud by tam jakýkoliv vlastník chtěl založit nové stromořadí, musí kvalitně připravit stanoviště pro náhradní výsadbu. Pokud tam nějaké stromy zůstanou, nelze stanoviště kvalitně připravit, protože jakýmkoliv zásahem, výměnou zeminy a podobně, se poškodí kořenový systém stávajících stromů," vysvětlovala Adéla Jiránková také s ohledem na estetické hledisko - výměnou všech stromů může vzniknout nové ucelené stromořadí. "Jde ovšem pouze o můj odborný názor, jak by se mělo postupovat při výměně stromořadí. Je ale čistě na rozhodnutí Města Kutná Hora, jak výměnu stromů provede," zdůraznila.

Proti rozhodnutí správního orgánu se žádný z účastníků neodvolal

Připomínky spolku Denemarku Odbor životního prostředí zapracoval do svého rozhodnutí o pokácení všech šestnácti kaštanů. "Platnost tohoto rozhodnutí byla omezena do 31. března 2020. Do této doby může město stromy pokácet," konstatovala Kristýna Kosová a Vladimír Kocián zdůraznil: "Podstatné je, že žádný z účastníků řízení se proti rozhodnutí v řádné lhůtě neodvolal, ani město ani Denemark nevyužil opravný prostředek."

Součásti rozhodnutí je podle Kristýny Kosové také uložena povinnost městu zajistit náhradní výsadbu na stejném místě dvanácti líp malolistých. "Jde o nižší počet, protože stromy jsou nyní poměrně těsně u sebe. Potřebují více místa, aby měly lepší podmínky a rozestupy, mohly vytvořit koruny, nehledě na estetické hledisko," vysvětlila. Novou výsadbu musí město podle rozhodnutí realizovat nejpozději do dubna 2021. "Podle našich informací je město připravené začít s výsadbou líp ihned po kácení kaštanů," naznačil Vladimír Kocián.

Rozhodnutím se zabývala také Česká inspekce životního prostředí

Postupem úřadníků ve správním řízení se zabývala na základě anonymního oznámení Česká inspekce životního prostředí. Inspektoři přímo na místě zkoumali také stav šestnácti stromů, u kterých potvrdili výrazně zhoršený zdravotní stav. "Inspekce tyto skutečnosti ověřovala a zjistila, že stromy mají značný počet malých i velkých otevřených dutin vzniklých odstraněním větví. Některé stromy vykazují poměrně masivní poškození kmene a mají nevyhovující úzké tlakové větvení v korunách. Inspekce zaznamenala výskyt většího množství suchých větví v korunách všech posuzovaných stromů. Ispekce dále konstatuje, že stromy obecně v lokalitě neprosperují. Vzhledem k jejich stáří a obvodu kmenů dosahují malé výšky a rozlohy koruny. Inspekce posoudila zdravotní stav stromů a zhledala, že důvody uvedené v předmětném rozhodnutí se zakládají na relevantních skutečnostech a dřeviny dlouhodobě nelze ponechat v lokalitě," píše ve své zprávě mimo jiné ČIŽP.

Podpisy pod petici chtějí posbírat přes víkend

Záměr kácet kaštany v Tyršově ulici, ale i jiné stromy ve městě, byl impulsem pro vznik petice "proti masivnímu kácení stromů". V textu petice se mimo jiné píše: "Upřednostňujeme pravidelné ošetřování stromů, prořezávání a další péči, která by vedla k prodloužení jejich setrvání na stanovišti. Tato péče byla zcela po desetiletí zanedbávána a proto se stromy jeví jako neprosperující v této lokalitě. Přispělo k tomu i parazitické napadání stromů, které rovněž nikdo nelikvidoval. Proto je třeba řešit nejříve řádné ošetření, kácení vidíme jako poslední možné řešení tohoto stavu."

Jednou z orgnizátorek petice je Marie Matyášová. "Oslovili mě lidé, kterým se kácení stromů nelíbí. Dohodli jsme, že musíme mít konkrétní argumenty, proto jsem se obrátila na absolventa lednické zahradnické školy, který mi poradil, jak by šlo stromy ošetřit a pokusit se je zachránit. Potom je třeba dva roky počkat, kácení je až poslední řešení," zdůraznila a souhlasila, že na stromech je vidět, že strádají. "Samozřejmě, dvacet let nebyly ošetřované, nebyly prořezané, na podzim tam ani nikdo neshrabe listí, když jsou napadené," zlobila se.

Podle Marie Matyášové Masarykova univerzita v Brně pracuje na přípravku, který dokáže kaštany zbavit klíněnky. "Dokázali bychom odborníky zkontaktovat s vedením města, univerzita v rámci vývoje přípravku by stromy v Kutné Hoře mohla ošetřit zdarma," naznačila a dodala: "Samozřejmě, že pokud strom ohrožuje bezpečnost, nejsme proti kácení. Ale každý sedlák, který stromy před 150 lety sázel, věděl proč to dělá. Uměl si poradit, když stromy onemocněly nebo jsou duté a ohrožují okolí. Určitě ale není řešení kácet všechno masivně, stromy se musí probrat. Ostatní ošetřit, prořezat, nechat si poradit od odborníků a zkusit stromy zachránit. Povolení ke kácení je uděleno do roku 2020, tak je třeba udělat všechno pro záchranu stromů."

Vyjádření Martina Starého ze spolku Denemark

Celý přístup k péči o staré stromy jsem probíral s referentkou technického oddělení už v době, kdy nastupovala na úřad. Upozorňoval jsem jí na to, že cílem není jen bezhlavě kácet stromy, ale že je nutné ke všemu přistupovat s citem a kácet jen v poslední, krajní situaci.  navíc nejsou dostatečné finance na obnovu stromů. Je pravdou, že jsme pracovali společně na koncepčním řešení péče o veřejnou zeleň po etapách, čtvrtích. Bohužel nebyla tato koncepce Radou města akceptována.

Bohužel  i v Denemarku jsou názory na některá kácení stromů krajně radikální a sám se snažím klidnit emoce. To, co bych byl z pohledu bývalého pracovníka úřadu byl ochoten pokácet, někteří členové kácet nechtějí za každou cenu.

Co se týče Tyršovy ulice. Na místě jsem byl někdy v v listopadu s vedoucí Technického oddělení, referentkou za samosprávu i úřednicí odboru životního prostředí a řekli jsme si na místě, že  na pokácení je jen minimum jedinců a ty je třeba pečlivě vybrat. Zbytek lze a je možné ošetřit a zachovat. Že jsem si vědom, že je vše řešeno už mimo zákonné lhůty a že apeluji na naše dohody o tom, že budou stromy přednostně ošetřovány. To bylo přislíbeno. O kácení celé aleje beze zbytku jsme se dozvěděli před týdnem. Ale to už byly dávno vydané rozhodnutí o kácení, i když s termínem do roku 2021. Administrativně proti tomu už nic udělat nemůžeme, byla vyvolána z naší strany a ze strany Komise pro životní prostředí  diskuse s vlastníkem stromů, správním orgánem. Dotazovali jsme se i na Českou inspekci životního prostředí, která konstatovala  stejně jako v případě Průmyslového hřiště, že stromy rozhodně nejsou všechny na pokácení, ale že je nutné vybrat ty, které už dále fungovat nemohou a ostatní je možné ošetřit.

Jako spolek máme sice právo být účastníky správního řízení na žádosti o kácení stromů (netýká se to oznámení, která jsou v podstatě jen formalitou a k nám se nedostanou) v intravilánu obce. Ale to neznamená, že když se přihlásíme, je náš argument brán v potaz. Stalo se tak opravdu výjimečně, někdy jsme se odvolávali až ke Krajskému úřadu. Zodpovědnost za všechny pokácené velké stromy nese tedy především vlastník a pak zástupce státní správy, který žádost může z pohledu ochrany stromu zamítnout. Většinou to tak bohužel není a je vydáno povolení k jejich kácení. My se s tím buď musíme smířit, stejně jako obyvatelé kolem, nebo se pokusit zabojovat  bojovat až u Krajského úřadu. To jsme zkoušeli několikrát a naše námitky nebyly vyslyšeny. Takže vinu za to, zda se kácí či nikoliv nenese Denemark, ale vlastník stromů, který si usmyslí stromy kácet a  pak správní orgán, který to může nebo nemusí povolit. Přítomnost jakéhokoliv spolku, který má právo být účastníkem řízení, je v podstatě (pokud to tak někdo bude chtít) jen formálním zdržením a papírováním. Naše "amatérské argumenty" byly většinou převálcovány a zřetel se na ně nebral.

Minimálně mne mrzí to, že jsem už za svého působení starosty apeloval na pracovníky technického oddělení, aby v dostatečném předstihu informovali a zdůvodňovali lidem co, kde a proč se bude kácet. Protože to lidi zajímá a jsou to citlivé otázky. To se nestalo a vznikl z toho tenhle problém.

René Svoboda
AVE_CZ
Reklama
Osud šestnácti kaštanů v Tyršově ulici je nevyhnutelný, půjdou k zemi

Osud šestnácti kaštanů v Tyršově ulici je nevyhnutelný, půjdou k zemi

23. únor 2018

Kutná Hora - Hodně emocí vyvolal plán Města Kutná Hora pokácet šestnáct kaštanů (jírovců maďalů) v Tyršově ulici. Na špatném stavu se podle některých odhadů více jak stoletých stromů shodlo hned několik odborníků, jejich názor potvrdila i Česká inspekce životního prostředí. Proti rozhodnutí Odboru životního prostředí o povolení kácení se v řádných lhůtách neodvolal žádný z účastníků správního řízení, včetně spolku Denemark, který se zabývá především ochranou přírody. Město Kutná Hora tak může do března 2020 stromy pokácet.

Kácení je zatím pozastaveno

Město plánovalo, že s kácením začne v pondělí 19. února 2018. "Kácení stromů je pozastaveno," potvrdil starosta Josef Viktora. Vedení města tak podle něj reagovalo na negativní reakce některých obyvatel dotčené lokality. "Nashromáždíme veškeré podklady a hned jak to bude možné, svoláme setkání s obyvateli tak, abychom vše vysvětlili," slíbil.

Účastníkem správního řízení byl ochranářský spolek Denemark

Na žádost vlastníka stromů - Města Kutná Hora - Odbor životního prostředí v říjnu minulého roku zahájil správní řízení o povolení kácení stromů, do kterého přizval dle pravidel i ochranářský spolek Denemark. Ten vyjádřil zájem aktivně se tohoto řízení účastnit a také ho připomínkoval.

Žádost Město Kutná Hora odůvodnilo špatným stavem stromů, které ohrožují okolí. "Nad rámec podmínek správního řízení si Kutná Hora nechala vypracovat posudek tří náhodně vybraných stromů," připomněl Vladimír Kocián, vedoucí Odboru životního prostředí. "Posudek se nedělal u všech stromů, není to totiž laciná záležitost," naznačil. "Zákon přesně stanovuje, co má žádost o kácení obsahovat. A posudek není povinnou součástí žádosti a nemůžeme ho vyžadovat," zdůraznila Adéla Jiránková, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny Odboru životního prostředí.

"U všech kmenů jsou zřetelné otevřené dutiny, hniloba. V korunách jsou proschlé větve, stromy jsou výrazně napadeny klíněnkou a existuje vysoké riziko rozlomení kmene," píše mimo jiné ve svém posudku Kristýna Kosová z Odboru životního prostředí, která podle svých slov standardním postupem vyzvala účastníky řízení, včetně spolku Denemark, aby se k jejímu názoru vyjádřil. "Spolek Denemark poslal písemné připomínky, z nichž vyplývá, že připouští, že jsou stromy ve špatném stavu," upozornila Adéla Jiránková.

Spolek Denemark nesouhlasil s kácením všech stromů, doporučuje zachovat vitálnější jedince a skupinu obměňovat po etapách. "Stromy rostou ve velmi úzkém pruhu zeleně mezi chodníkem a komunikací. Pokud by tam jakýkoliv vlastník chtěl založit nové stromořadí, musí kvalitně připravit stanoviště pro náhradní výsadbu. Pokud tam nějaké stromy zůstanou, nelze stanoviště kvalitně připravit, protože jakýmkoliv zásahem, výměnou zeminy a podobně, se poškodí kořenový systém stávajících stromů," vysvětlovala Adéla Jiránková také s ohledem na estetické hledisko - výměnou všech stromů může vzniknout nové ucelené stromořadí. "Jde ovšem pouze o můj odborný názor, jak by se mělo postupovat při výměně stromořadí. Je ale čistě na rozhodnutí Města Kutná Hora, jak výměnu stromů provede," zdůraznila.

Proti rozhodnutí správního orgánu se žádný z účastníků neodvolal

Připomínky spolku Denemarku Odbor životního prostředí zapracoval do svého rozhodnutí o pokácení všech šestnácti kaštanů. "Platnost tohoto rozhodnutí byla omezena do 31. března 2020. Do této doby může město stromy pokácet," konstatovala Kristýna Kosová a Vladimír Kocián zdůraznil: "Podstatné je, že žádný z účastníků řízení se proti rozhodnutí v řádné lhůtě neodvolal, ani město ani Denemark nevyužil opravný prostředek."

Součásti rozhodnutí je podle Kristýny Kosové také uložena povinnost městu zajistit náhradní výsadbu na stejném místě dvanácti líp malolistých. "Jde o nižší počet, protože stromy jsou nyní poměrně těsně u sebe. Potřebují více místa, aby měly lepší podmínky a rozestupy, mohly vytvořit koruny, nehledě na estetické hledisko," vysvětlila. Novou výsadbu musí město podle rozhodnutí realizovat nejpozději do dubna 2021. "Podle našich informací je město připravené začít s výsadbou líp ihned po kácení kaštanů," naznačil Vladimír Kocián.

Rozhodnutím se zabývala také Česká inspekce životního prostředí

Postupem úřadníků ve správním řízení se zabývala na základě anonymního oznámení Česká inspekce životního prostředí. Inspektoři přímo na místě zkoumali také stav šestnácti stromů, u kterých potvrdili výrazně zhoršený zdravotní stav. "Inspekce tyto skutečnosti ověřovala a zjistila, že stromy mají značný počet malých i velkých otevřených dutin vzniklých odstraněním větví. Některé stromy vykazují poměrně masivní poškození kmene a mají nevyhovující úzké tlakové větvení v korunách. Inspekce zaznamenala výskyt většího množství suchých větví v korunách všech posuzovaných stromů. Ispekce dále konstatuje, že stromy obecně v lokalitě neprosperují. Vzhledem k jejich stáří a obvodu kmenů dosahují malé výšky a rozlohy koruny. Inspekce posoudila zdravotní stav stromů a zhledala, že důvody uvedené v předmětném rozhodnutí se zakládají na relevantních skutečnostech a dřeviny dlouhodobě nelze ponechat v lokalitě," píše ve své zprávě mimo jiné ČIŽP.

Podpisy pod petici chtějí posbírat přes víkend

Záměr kácet kaštany v Tyršově ulici, ale i jiné stromy ve městě, byl impulsem pro vznik petice "proti masivnímu kácení stromů". V textu petice se mimo jiné píše: "Upřednostňujeme pravidelné ošetřování stromů, prořezávání a další péči, která by vedla k prodloužení jejich setrvání na stanovišti. Tato péče byla zcela po desetiletí zanedbávána a proto se stromy jeví jako neprosperující v této lokalitě. Přispělo k tomu i parazitické napadání stromů, které rovněž nikdo nelikvidoval. Proto je třeba řešit nejříve řádné ošetření, kácení vidíme jako poslední možné řešení tohoto stavu."

Jednou z orgnizátorek petice je Marie Matyášová. "Oslovili mě lidé, kterým se kácení stromů nelíbí. Dohodli jsme, že musíme mít konkrétní argumenty, proto jsem se obrátila na absolventa lednické zahradnické školy, který mi poradil, jak by šlo stromy ošetřit a pokusit se je zachránit. Potom je třeba dva roky počkat, kácení je až poslední řešení," zdůraznila a souhlasila, že na stromech je vidět, že strádají. "Samozřejmě, dvacet let nebyly ošetřované, nebyly prořezané, na podzim tam ani nikdo neshrabe listí, když jsou napadené," zlobila se.

Podle Marie Matyášové Masarykova univerzita v Brně pracuje na přípravku, který dokáže kaštany zbavit klíněnky. "Dokázali bychom odborníky zkontaktovat s vedením města, univerzita v rámci vývoje přípravku by stromy v Kutné Hoře mohla ošetřit zdarma," naznačila a dodala: "Samozřejmě, že pokud strom ohrožuje bezpečnost, nejsme proti kácení. Ale každý sedlák, který stromy před 150 lety sázel, věděl proč to dělá. Uměl si poradit, když stromy onemocněly nebo jsou duté a ohrožují okolí. Určitě ale není řešení kácet všechno masivně, stromy se musí probrat. Ostatní ošetřit, prořezat, nechat si poradit od odborníků a zkusit stromy zachránit. Povolení ke kácení je uděleno do roku 2020, tak je třeba udělat všechno pro záchranu stromů."

Vyjádření Martina Starého ze spolku Denemark

Celý přístup k péči o staré stromy jsem probíral s referentkou technického oddělení už v době, kdy nastupovala na úřad. Upozorňoval jsem jí na to, že cílem není jen bezhlavě kácet stromy, ale že je nutné ke všemu přistupovat s citem a kácet jen v poslední, krajní situaci.  navíc nejsou dostatečné finance na obnovu stromů. Je pravdou, že jsme pracovali společně na koncepčním řešení péče o veřejnou zeleň po etapách, čtvrtích. Bohužel nebyla tato koncepce Radou města akceptována.

Bohužel  i v Denemarku jsou názory na některá kácení stromů krajně radikální a sám se snažím klidnit emoce. To, co bych byl z pohledu bývalého pracovníka úřadu byl ochoten pokácet, někteří členové kácet nechtějí za každou cenu.

Co se týče Tyršovy ulice. Na místě jsem byl někdy v v listopadu s vedoucí Technického oddělení, referentkou za samosprávu i úřednicí odboru životního prostředí a řekli jsme si na místě, že  na pokácení je jen minimum jedinců a ty je třeba pečlivě vybrat. Zbytek lze a je možné ošetřit a zachovat. Že jsem si vědom, že je vše řešeno už mimo zákonné lhůty a že apeluji na naše dohody o tom, že budou stromy přednostně ošetřovány. To bylo přislíbeno. O kácení celé aleje beze zbytku jsme se dozvěděli před týdnem. Ale to už byly dávno vydané rozhodnutí o kácení, i když s termínem do roku 2021. Administrativně proti tomu už nic udělat nemůžeme, byla vyvolána z naší strany a ze strany Komise pro životní prostředí  diskuse s vlastníkem stromů, správním orgánem. Dotazovali jsme se i na Českou inspekci životního prostředí, která konstatovala  stejně jako v případě Průmyslového hřiště, že stromy rozhodně nejsou všechny na pokácení, ale že je nutné vybrat ty, které už dále fungovat nemohou a ostatní je možné ošetřit.

Jako spolek máme sice právo být účastníky správního řízení na žádosti o kácení stromů (netýká se to oznámení, která jsou v podstatě jen formalitou a k nám se nedostanou) v intravilánu obce. Ale to neznamená, že když se přihlásíme, je náš argument brán v potaz. Stalo se tak opravdu výjimečně, někdy jsme se odvolávali až ke Krajskému úřadu. Zodpovědnost za všechny pokácené velké stromy nese tedy především vlastník a pak zástupce státní správy, který žádost může z pohledu ochrany stromu zamítnout. Většinou to tak bohužel není a je vydáno povolení k jejich kácení. My se s tím buď musíme smířit, stejně jako obyvatelé kolem, nebo se pokusit zabojovat  bojovat až u Krajského úřadu. To jsme zkoušeli několikrát a naše námitky nebyly vyslyšeny. Takže vinu za to, zda se kácí či nikoliv nenese Denemark, ale vlastník stromů, který si usmyslí stromy kácet a  pak správní orgán, který to může nebo nemusí povolit. Přítomnost jakéhokoliv spolku, který má právo být účastníkem řízení, je v podstatě (pokud to tak někdo bude chtít) jen formálním zdržením a papírováním. Naše "amatérské argumenty" byly většinou převálcovány a zřetel se na ně nebral.

Minimálně mne mrzí to, že jsem už za svého působení starosty apeloval na pracovníky technického oddělení, aby v dostatečném předstihu informovali a zdůvodňovali lidem co, kde a proč se bude kácet. Protože to lidi zajímá a jsou to citlivé otázky. To se nestalo a vznikl z toho tenhle problém.

Zlata banka
Reklama
René Svoboda
Prohlédnout galerii