Kutná Hora – Po krátké zimní odmlce se znovu rozjely práce na rekonstrukci zchátralé břidlicové střechy kostela svatého Jakuba v Kutné Hoře. Nejstarší z kutnohorských kostelů s pětaosmdesát metrů vysokou severní věží se již delší dobu potýká s havarijním stavem střechy. Podle arciděkana kutnohorské farnosti Jana Uhlíře kostel sužují dokonce statické poruchy.

Veřejnost přispěla dvěma sty tisíci

„S opravou kostela svatého Jakuba se počítalo delší dobu,“ připomněl Jan Uhlíř a navázal: „V roce 2008 se začal připravovat projekt a se samotnou opravou se začalo v létě minulého roku, kdy jsme získali prostředky z Ministerstva kultury a zároveň i z Města Kutná Hora,“ nastínil Uhlíř poskytovatele finančních prostředků s tím, že se na akci podílí také Farnost Kutná Hora a dokonce i široká veřejnost. „Za zájem veřejnosti jsem velmi rád,“ ocenil arciděkan finanční dary občanů: „V rámci akce Kup břidlici, zachráníš střechu, konané v rámci šestistého výročí farnosti se vybralo přes dvě stě tisíc korun. Akce navíc pokračuje i tento rok a za každý dar budeme vděční,“ zdůraznil Jan Uhlíř, jenž zároveň připomněl, že rekonstrukční práce si vyžádají investici přesahující dvaadvacet milionů korun.

„Nedostatek financí je problémem, takže se oprava nebude moci uskutečnit během jednoho roku, ale bude rozdělena na různé etapy právě podle finančních možností,“ nastínil Uhlíř budoucí vývoj.

U kostela dochází ke statickým poruchám

Střecha je dle vyjádření arciděkana kutnohorské farnosti ve velmi špatném stavu: „Břidlicová krytina se rozsýpá, dřevo napadla dřevomorka, nosné trámy jsou shnilé a dochází ke statickým poruchám. To se projevuje i na plášti kostela, takže předpokládáme, že díky opravě střechy se odstraní alespoň některá příčina statických problémů tohoto kostela,“ uvedl Jan Uhlíř s tím, že v současné době probíhají rekonstrukční práce na severním úžlabí mezi presbytářem a lodí.

 

Kostel svatého Jakuba (zdroj: www.khfarnost.cz)

Chrám je nejstarším z kutnohorských kostelů. S jeho stavbou se začalo po roce 1330. Kostel byl původně zasvěcen Panně Marii, později sv. Jakubu, do poloviny 17. století byl běžně zván Vysoký kostel – podle věže. O stavbu se zasloužili zejména bohatí nákladníci hor a bratrstvo mincířů a pregéřů. Nejvýznamnějšími iniciátory byli měšťané Ruthard a Bořita z Košic.

Stavebním materiálem byl mezholezský pískovec těžený pod vrchem Vysoká. Před rokem 1420 byl kostel v podstatě dokončen. Vybudována byla 85 metrů vysoká severní věž, zatímco jižní věž zůstala nedokončena, zřejmě v důsledku nestabilního terénu nad srázem údolí. Vnější podoba zůstala celé věky téměř nezměněna, významnější změnou bylo nahrazení původní stanové gotické střechy střechou sedlovou, oprava věže a drobné úpravy v presbytáři v renesanci a baroku. Poslední rozsáhlá oprava kostela probíhala v letech 1941 – 1946. Kostel je uvnitř 55 metrů dlouhý, 24 metrů široký a 19 metrů vysoký. Vnitřní prostor je trojlodní, síňový, všechny tři lodě jsou stejně vysoké.

Arciděkanský chrám sv. Jakuba je centrem kutnohorské farnosti. Až do roku 1410 byl kostelem filiálním malínské farnosti, toho roku získal papežským rozhodnutím samostatnost a vytvořil se kolem něj farní obvod. Vzdálenost od tohoto chrámu k dalším hlavním městským kostelům – sv. Barbora, sv. Bartoloměj /zrušen koncem 18. století/ a P. Marie na Náměti – je téměř stejná /420-450 m/. Toto zajímavé rozmístění lze považovat i za náhodu, ale může to být i výraz tzv. posvátné topografie – snahy posvětit celkový prostor města začleněného do geometricky /čili ideálně/ vyjádřeného „věčného“ řádu.