Kutná Hora - Rodinný podnik Vinné sklepy Kutná Hora patří mezi největší vinařství v Čechách a řídí se biodynamickými principy. Majitel vinařství pan Lukáš Rudolfský čtenářům v rozhovoru popíše svoje postupy a zkušenosti ve vinici a ve sklepě. V první části se kromě představení společnosti a základů biodynamického hospodaření zaměříme na alternativní postupy při ošetřování vinic. Víno z Vinných sklepů Kutná Hora můžete zakoupit a ochutnat v prostorách klášteru Svaté Voršily. Případně jej lze objednat přes eshop s využitím dopravy zdarma a dalších slevových akcí.

„Tři věžičky chrámu svaté Barbory symbolizují mimo jiné, tři kopce, které se tyčí nad Kutnou Horou a kde pěstujeme révu vinnou. Už kněžna Libuše věštila, že „česká země bude jednou bohatá z města pod třemi vrchy“. A to se splnilo, protože Kutná Hora zásobovala stříbrem celou Evropu. Jednu dobu byl kutnohorský groš hlavním evropským platidlem a za tyto peníze se mimo jiné z velké části postavilo naše hlavní město. Legenda o objevení stříbra praví, že k tomu došlo, když mnich Dominik okopával vinohrad. Vinařství sem zkrátka patří, celý region je chráněn kopci. Jedna z vůbec prvních písemných zmínek o něm ve střední Evropě je právě z této oblasti, je z roku 1101 v Kosmově kronice ve spise o obci Malín,“ prozradil Lukáš Rudolfský.

Vinné sklepy Kutná Hora hospodaří na více než 90 hektarech půdy, z nichž vinice tvoří 54 hektarů. Zbylou půdu tvoří pastviny pro ovce, sady a pole. Jejich cílem je tvořit soběstačný statek s produkty v nejvyšší kvalitě.

Biodynamické zemědělství

Biodynamické zemědělství je nejstarší ekologické zemědělství na světě. Základy položil Rudolf Steiner, který v roce 1924 na zámku v Kobeřicích (dnešní Polsko) vedl zemědělský kurz. Zemědělci si mu stěžovali, že mají vyčerpanou půdu, rostliny jsou stále nemocnější. Vysvětlil jim, jak pracovat, aby se do půdy vrátila původní živost a úroda byla hodnotnější nejen pro naše hmotné tělo, ale i nehmotného ducha.

„Budeme se bavit ale čistě o materiální rovině, protože chápeme, že na nějaké čarování proutkem není mnoho lidí zvědavých,“ uvedl Rudolfský a navázal: „Cílem a výsledkem biodynamických přístupů v tomto ohledu má být zlepšování kvality půdy, rostliny mají být rok od roku vitálnější a odolnější vůči chorobám. Kolem každé obdělávané plochy, tedy i kolem vinice se nechává minimálně třicet procent (po obvodu) biokoridorů. Chrání pak révu vinnou před abiotickými faktory, jako jsou různé plísně, eroze, omezuje vlivy z okolních konvenčních ploch a jsou úkrytem pro mnoho druhů fauny a flory. Je to velmi důležité pravidlo, kterým se biodynamické zemědělství odlišuje od konvenčního nebo bio zemědělství a takové oddělení pozemku utváří jedinečnost to terroire, uzavřený celek, který vytváří jedinečné mikroklima pro danou lokalitu, dnes je to mnoho skloňovaný termín.

Minimalizace zásahů do vína

Víno pak připravujeme s minimem zásahů, aby se v něm projevilo co nejvíce z místa původu. To je onen mnohokrát skloňovaný terroir. Jestliže do půdy dáte herbicidy, insekticidy na povrchu zase zničí všechno živé a ještě použijete systémové přípravky pronikající do pletiva rostlin, půda je holá,to podle mě úplné vyjádření terroir není.

Víno nyní zraje v tancích nebo sudech na jemných nebo hrubých kvasnicích, se „zadušenými víny občas mícháme. Je to paradox, ačkoliv používáme minimum síry, máme občas problém s reduktivitou vín. Při zrání vína provádíme batonáž podle vyzrálosti hroznů…..U dobrých ročníků to je spíše na škodu, dle našeho názoru se dlouhodobou batonáží stírá místo původu. U horších ročníků s více kyselinami batonáž pomáhá vína dotahovat, zakulacovat a jsou pak dříve pitelnější,“ říká Lukáš Rudolfský.

„Naší vizí je dělat vína přímá, odrůdově charakteristická, vyjadřující místo původu, s dostatkem kyselin, což je v klimaticky chladnějších Čechách zatím ještě možné.

Některé biodynamické hospodaření úplně zakazuje. Třeba chaptalizaci rafinovaným cukrem nebo použití selektovaných kvasinek a dalších pomocných preparátů. Povolený je bentonit a síra. Cílem je vyrobit víno vysoké senzorické kvality a autentických senzorických vlastností , usilujeme o to, aby víno šlo do láhve ve své co největší přirozenosti. Filtrace je povolená do 0,4 mikronů,“ upřesnil majitel Vinných sklepů Kutná Hora.

Společensky odpovědná firma

Další podstatnou věcí v celistvosti biodynamického hospodaření je společenská odpovědnost. Zaměstnanci musí dostávat řádnou mzdu a mít možnost osobního rozvoje.

„U nás např. máme komunitní zahrádku, pořádáme vzdělávací kurzy. Zaměstnáváme také společensky znevýhodněné skupiny na trhu práce, jako jsou matky s dětmi, naši romští spoluobčané nebo lidé po výkonu trestu. Paradoxně jsou nejvděčnější, hodně výkonní a je radost s nimi pracovat.

Máme mezinárodní certifikát biodynamického zemědělství Demeter. A kolik to celé stojí? Počítali jsme si to, i se všemi šetrnými postupy nás výroba litru vína vyjde na zhruba osmdesát korun, ale každý rok je jinak, máme ještě mnoho mladých vinic,“ uvedl Lukáš Rudolfský.

Důraz na omezení mědi

„Momentálně řešíme postřiky vinic. Při ošetřování postupujeme podobně jako v systému ekologického zemědělství. Důraz klademe na to, abychom použili méně mědi. Musí se také použít speciální homeopatické preparáty, které oživují činnost půdy a zlepšují vitalitu rostlin. To jsou třeba ty proslulé „rohy“, o kterých se tolik mezi vinaři mluví, přesněji křemenáček a roháček.

Zrovna teď postřikujeme roháčkem. Ten je vyrobený z kravince, který se při přípravě míchá a dynamizuje. Aplikuje se na půdu odpoledne, dokáže zlepšit půdní procesy.

Je to samozřejmě i o nich, je mnohonásobně prokázáno, že zlepšují kvalitu půdy a rozklad organické hmoty v ní, podporují rostliny v obranyschopnosti. V konvenční vinici, ale od nich nemůžete čekat zázraky, „kde nic není ani roháček nepomůže.“ Fungují jako součást celistvého přístupu. To je další velký rozdíl oproti jiným zemědělským metodám. Na vinařství hledíme jako na ucelený organismus, podléhající i nemateriálním vlivům. Proto máme v rámci vinařství, komunitní zahrádku, nějaká hospodářská zvířata, o které se zaměstnanci starají, občas si na nich pochutnají a to všechno přispívá k dobré energii a celistvosti, i když to není výdělečné,“ řekl Rudolfský.

Vlastní bio laboratoř

„Bylinné a další preparáty si vyrábíme ve vlastní „laboratoři“. Je to naše velké know how. Od roku 2008 spolupracujeme s inženýrem Váňou, žákem profesora Sládečka. Ten za dob normalizace dostal stranický úkol, aby vymyslel extrakci z bylin, aniž by použil horkou vodu, páru nebo alkohol. Bádal a zjistil, že každá voda do sebe jinak přijímá zdraví prospěšné látky z bylin, rašeliny, kompostu nebo třeba i ze sušeného ovoce. Nejlepší výsledky měla demineralizovaná voda. Ta je z reverzní osmózy a ještě není „úplně mrtvá“, velice snadno přijímá věci z okolí. Na tom stojí celá metoda. Z reverzní osmózy získáme „hladovou vodu“, naplavujeme ji do extrakční kolony.

Ohřev je od pětadvaceti do šedesáti stupňů po dobu čtyřiceti až šedesáti minut. Záleží na vstupním materiálu.

Voda cirkuluje, louhuje materiál a pak je extrakt hotový. Můžeme ho ještě koncentrovat na vakuové odparce. Není to nic složitého.

Máme už tři registrované přípravky pro vinaře, které se hodí proti padlí, peronospoře, plísni šedé a na podporu vitality rostlin. Vznikly po dloholetém výzkumu ve spolupráci s Mendlovou univerzitou v Lednici, konkrétně s profesorem Pavlouškem a dalšími řešitely.

Například kopřiva obsahuje hodně dusíku, železa a chlorofylu. Když postřikem s ním rostliny ošetříme v období sucha, utvoří na listech film, který jejich povrch uzavře a brání tak odpařování vody.

Přeslička s tyminánem a dalšími bylinkami chrání proti plísni. Obsahuje totiž hodně křemičitanů, thymol a další látky, které přispívají ke zlepšení obranyschopnosti rostlin.

Neustále experimentujeme s dalšími alternativními postupy. A funguje to. Od roku 2014 nepoužíváme měď, to je velký posun. Ročně děláme mezi čtyřmi až sedmi postřiky. To je málo i na naši alternativní cestu.

Využítí i na fotbalová hřiště

Našimi preparáty se neošetřují jen vinice, ale například 99% travnatých ploch na fotbalových hřištích prvoligových klubů – kromě Slávie Praha. Fotbalisté díky tomu nemusí čekat týden, než skončí ochranná lhůta. Mohou na trávník vběhnout už po dvou hodinách a ten navíc krásně voní po bylinkách. Díky výzkumům máme prokázáno, že naše přípravky fungují proti různým krustám, šlemům, plísním, rzivosti a dalším patogenům.

Dlouhodobě hledáme a vyvíjíme alternativní postupy pro ošetřování révy vinné a dalších rostlin, které co možná nejvíce pomohou chránit Matku přírodu.

Aplikace je podobná jako u jiných přípravků. Dává se kolem tří až pěti litrů na hektar. Litr stojí kolem 140 korun. Nalijete do postřikovače, naředíte vodou a můžete se dát do práce.

Abychom neplýtvali, řídíme se krátkodobou prognózou. To byla parketa Antonína Mušky, kterou dál rozvíjí jeho syn František. Řídíme se jí už třináct let a funguje to velice dobře. Vědec Antonín Muška si ze všech významných lokalit zapisoval od roku 1953 srážky na milimetrový papír. Zjistil, že perioda počasí se vždy po několika letech opakuje. A obdobně se projevují i choroby, nastupují v podobný čas.

Samozřejmě s tím nyní míchá klimatická změna. Třeba do roku 2012 prognóza předvídala, že může útočit pouze jedna choroba. Od té doby jsou to dvě, to nás hodně překvapilo. Míváme teď roky, kdy je méně kyselin ve víně. Trochu to ničí trvanlivost českých vín.

Používají lunární kalendář

V naši činnosti používáme i lunární kalendář, to je velmi důležitá část biodynamického hospodaření. Měsíc je při svém putování po obloze každý dva a půl dne v jiném znamení. Jeho sklon k Zemi má vliv na to, co se tu děje, nejviditelnějším příkladem je příliv a odliv. Např. když jde měsíc k úplňku přitahuje, resp. „přitahuje rostliny k sobě“ v tu dobu se více šíří plísně. Proto kolem úplňku používáme přesličku. Plísně a houby se vyskytují v půdě přirozeně a pomáhají s dalšími miliardami organismů přetvářet organickou hmotu na potřebný humus. Při nerovnováze v půdě se plísně uvolňují a způsobují škody.

Cílem je najít rovnováhu, harmonii s přírodou,“ uzavřel Lukáš Rudolfský.

Prodejna v klášteře sv. Voršily

Prodejnu Vinných sklepů Kutná Hora naleznete v klášteře sv. Voršily (Jiřího z Poděbrad 288, Kutná Hora) a je otevřena od pondělí do pátku od 10 do 17 hodin. „Pro všechny zázníky v této nelehké době nabízíme 20% slevu na lahvová vína všech odrůd,“ uvedl Lukáš Rudolfský a navázal: „V naší vinotéce máme k dispozici i stáčená vína, na ta nabízíme slevu 10% včetně obalu,“ prozradil Lukáš Rudolfský. 

Rozvoz zdarma 

Horkou novinkou je doprava lahvového vína v rámci regionu zdarma! „Dopravu zdarma od nás zákazník získá při koupi nad 6 kusů lahvového vína. Víno mu dovezeme v rámci Kutnohorska, Čáslavi, Uhlířských Janovic nebo Kolína,“ vypočítával Rudolfský. 

Vouchery na degustace

Podpořit nás můžete rovněž nákupem voucherů na degustace v prostorách Vinných sklepů Kutná Hora. „Jakmile to bude opět možné zahájíme degustace našich vín v krásných prostorách kláštera svaté Voršily v Kutné Hoře,“ uvedl Lukáš Rudolfský. Vouchery na degustace můžete objednat zde.

K dispozici jsou také poukazy na nákup vín v nejrůznějších hodnotách.

Objednávky přes e-shop 

Víno si lze objednat přes e-shop na oficiálním webu Vinných sklepů Kutná Hora, který naleznete zde: www.vinokutnahora.cz.

Případně můžete objednávky směrovat přímo na email eshop@vinokutnahora.cz. Pracovníci Vinných sklepů Kutná Hora se následně s Vámi obratem spojí a domluví detaily objednávky. 

Samozřejmě můžete navštívit i prodejnu Vinných sklepů Kutná Hora v klášteře sv. Voršily (Jiřího z Poděbrad 288, Kutná Hora), která je otevřena od pondělí do pátku od 10 do 17 hodin. V sobotu pak od 10 do 12 hodin.