Ve sportovní hale Klimeška diskutovali o plánech na výstavbu vysokorychlostní tratě

7. září 2021, 08:01

Kutná Hora - Tématem pondělní tříhodinové diskuse ve sportovní hale Klimeška byla plánovaná výstavba vysokorychlostních tratí v ČR, zejména potom úseku, který by měl protnout Polabí a Kutnohorsko. Spolek VRTáci, který předkládá argumenty proti plánům Správy železnic, ohlásil 7000 signatářů petice a více jak 120 obcí, institucí, spolků, firem a dalších, kteří připojili svůj podpis pod „Memorandum o vzájemné spolupráci ve věci plánované výstavby vysokorychlostní trati“.

V prvním, hodinovém bloku jednotlivé strany opět představily své argumenty pro a nebo proti výstavbě vysokorychlostních tratí. Tu přijeli podpořit ze Správy železnic Martin Švehlík, Martin Pinkava, Jiří Merta a Monika Kotasová, a dále náměstek ministra dopravy Jan Sechter, dále Vladimír Kremlík (ředitel SIRDO, Středoveropské instituce pro rozvoj dopravy) a Karolína Šnejdarová (SIRDO). Opačný pohled na plány státu prezentovali Nina Nováková (bývalá poslankyně), Ivo Šanc (zastupitel Kutné Hory), Petr Svoboda (advokát) a Miroslav Šafařík (starosta Vidic).

Martin Švehlík poněkolikáté zopakoval vizi státu o propojení evropských měst, rychlost spojení Prahy s Brnem, Ostravou, ale i Berlínem nebo Vídní. "Absolvoval jsem řadu setkání v regionu a z nich mi vyplynula také potřeba dustupného terminálu. Ten by mohl být postaven v Pučerech na Kolínsku, je to otázka k diskusi," uvedl.

Proti plánované vysokorychlostní trati se vyslovil advokát Petr Svoboda. "Česká republika se vyznačuje řadou věcí, které jsou odlišné od snových vizí, které jsme tady slyšeli," uvedl a pokračoval: "Je to středně zaostalá země, které má 32 let po revoluci stále nedokončenou dálniční síť, stavíme jedny z nejdražších dálnic nejen v Evropě, ale i na světě, 32 let po revoluci jsme ani nedokázali opravit naši hlavní dálnici D1. To je naše drsná realita."

Petr Svoboda se potom podělil o zážitky z příjezdu do Kutné Hoře po železnici. "Bylo velmi sympatické, že jsem spolu s náměstkem Janem Sechtrem přijel na vaše strašidelné nádraží do Kutné Hory, které mi připomnělo natáčení filmu Ostře sledované vlaky. Měl jsem pocit, jako kdyby režisér Jiří Mezel právě dokončil poslední klapku," narážel na stav kutnohorského hlavního nádraží a pokračoval: "Moje výzva na gentlemany ze Správy železnic je, že to nedělají špatně, ale že by měli dělat něco úplně jiného. A to opravit a zcivilizovat železniční síť, kterou jsme zdědili, a které je - až na pár čestných výjimek - strašidelná. Nejprve by měli opravit a zkultivovat, co zdědili, mají-li vůbec uvažovat o tom, že budou stavět takto náročný a astronomický projekt. Neuvažujme o terminálech na Kutnohorsku, stačí, abychom od hlavního nádraží Kutná Hora nemuseli jít tři kilometry a nebo se projet sídlištěm malým autobusem a potom dojít na Klimešku pěšky, jak jsem si to dnes střihnul já."

Náklady na výstavbu VRT jsou odhadovány na 600 miliard korun. "Konečné náklady se budou blížit k jednomu bilionu korun," zdůraznil Petr Svoboda a přidal příklady: "Odhady na dostavbu zbývajích bloků Temelínu jsou 200 až 300 miliard, odhad na dostavbu bloku Dukovany jsou 160 miliard. Vstáváme z popela po koronavirové epidemii, která ještě neskončila. Všichni se klepeme, co přijde v říjnu, tušíme další lockdown. Máme obrovský státní dluh a plány na výstavbu VRT zatím střízlivě počítají s tím, že budou z převážné většiny financovány z národních zdrojů. Ne ze zdrojů Evropské unie," poznamenal a dodal: "Nejde jen o náklady na výstavbu, jde i o náklady na provoz. Ministr Havlíček řekl, že to budou jednotky miliard ročně, možná horní jednotky, k desítce. Ve všech zemích EU je jízdné na VRT dotované státem."

Petr Svoboda nesouhlasí ani s argumentem o ekologické dopravě. "Při vysokých rychlostech nad 300 km/h se kvůli obrovskému odporu pohyb ve vzduchu chová podobně jako pohyb v kapalině a pohyb spotřebuje velké množství energie. Proto mimo jiné většina vlaků na VRT jezdí okolo 200 km/h," uvedl.

Petr Svoboda také nesouhlasí s tím, že by Česká republika měla propojit evropskou síť vysokorychlostních tratí. "Žádná taková síť není," zdůraznil a pokračoval: "V zemích, kde VRT je, není žádná celostátní síť. Jde o izolované tratě. Logiku má napojit Českou republiku, jako pseudospolkovou zemi na německé izolované tratě. Aniž bych měl něco pro Německu, nemyslím si, že bychom my měli propojovat německé vysokorychlostní tratě."

Petr Svoboda dále citoval ze zprávy evropského účetního dvora. "Počet cestujících v EU je velmi malý, doprava na VRJ je v porovnání s automobilem nepraktická. Nejde o dopravu od domu k domu. Nevíme, jestli lidé přelezou z aut na vysokorychlostní tratě. Naopak, co vidíme v Evropě, na ně nepřelézají. A to je ta drsná realita. Odhady pánů ze Správy železnic jsou spekulace, které postrádají oporu v reálných datech z EU," řekl.

Další dvě hodiny potom byly vyhrazeny pro dotazy z publika, kde mimo jiné seděli starostové obcí z regionu, ale i starostové obcí z Ústecka, které je také jedna větev VRT plánovaná.

"To, že se vlastníkům pozemků objevují různé tyčky a kolíky, případně i zabetonované sloupky, aniž by je o tom kdokoliv předem vyrozuměl, v rozporu se zákonem, to se na mě nezlobte, ale to je nehoráznost. Je to přesně ten přístup, který vytváří tento odpor," uzavřel své vystoupení.

Související články:
Podepsali Memorandum o vzájemné spolupráci ve věci plánované výstavy vysokorychlostní trati
Signatáři „Memoranda“ oficiálně zahájili debatu o připravovaném projektu vysokorychlostní tratě
Vít Šnajdr: Pro mě, jako Kutnohoráka bude v budoucnu reálné cestovat za prací třeba do Berlína

René Svoboda
Galerie
Předchozí Následující
AVE_CZ
Reklama
Ve sportovní hale Klimeška diskutovali o plánech na výstavbu vysokorychlostní tratě

Ve sportovní hale Klimeška diskutovali o plánech na výstavbu vysokorychlostní tratě

7. září 2021

Kutná Hora - Tématem pondělní tříhodinové diskuse ve sportovní hale Klimeška byla plánovaná výstavba vysokorychlostních tratí v ČR, zejména potom úseku, který by měl protnout Polabí a Kutnohorsko. Spolek VRTáci, který předkládá argumenty proti plánům Správy železnic, ohlásil 7000 signatářů petice a více jak 120 obcí, institucí, spolků, firem a dalších, kteří připojili svůj podpis pod „Memorandum o vzájemné spolupráci ve věci plánované výstavby vysokorychlostní trati“.

V prvním, hodinovém bloku jednotlivé strany opět představily své argumenty pro a nebo proti výstavbě vysokorychlostních tratí. Tu přijeli podpořit ze Správy železnic Martin Švehlík, Martin Pinkava, Jiří Merta a Monika Kotasová, a dále náměstek ministra dopravy Jan Sechter, dále Vladimír Kremlík (ředitel SIRDO, Středoveropské instituce pro rozvoj dopravy) a Karolína Šnejdarová (SIRDO). Opačný pohled na plány státu prezentovali Nina Nováková (bývalá poslankyně), Ivo Šanc (zastupitel Kutné Hory), Petr Svoboda (advokát) a Miroslav Šafařík (starosta Vidic).

Martin Švehlík poněkolikáté zopakoval vizi státu o propojení evropských měst, rychlost spojení Prahy s Brnem, Ostravou, ale i Berlínem nebo Vídní. "Absolvoval jsem řadu setkání v regionu a z nich mi vyplynula také potřeba dustupného terminálu. Ten by mohl být postaven v Pučerech na Kolínsku, je to otázka k diskusi," uvedl.

Proti plánované vysokorychlostní trati se vyslovil advokát Petr Svoboda. "Česká republika se vyznačuje řadou věcí, které jsou odlišné od snových vizí, které jsme tady slyšeli," uvedl a pokračoval: "Je to středně zaostalá země, které má 32 let po revoluci stále nedokončenou dálniční síť, stavíme jedny z nejdražších dálnic nejen v Evropě, ale i na světě, 32 let po revoluci jsme ani nedokázali opravit naši hlavní dálnici D1. To je naše drsná realita."

Petr Svoboda se potom podělil o zážitky z příjezdu do Kutné Hoře po železnici. "Bylo velmi sympatické, že jsem spolu s náměstkem Janem Sechtrem přijel na vaše strašidelné nádraží do Kutné Hory, které mi připomnělo natáčení filmu Ostře sledované vlaky. Měl jsem pocit, jako kdyby režisér Jiří Mezel právě dokončil poslední klapku," narážel na stav kutnohorského hlavního nádraží a pokračoval: "Moje výzva na gentlemany ze Správy železnic je, že to nedělají špatně, ale že by měli dělat něco úplně jiného. A to opravit a zcivilizovat železniční síť, kterou jsme zdědili, a které je - až na pár čestných výjimek - strašidelná. Nejprve by měli opravit a zkultivovat, co zdědili, mají-li vůbec uvažovat o tom, že budou stavět takto náročný a astronomický projekt. Neuvažujme o terminálech na Kutnohorsku, stačí, abychom od hlavního nádraží Kutná Hora nemuseli jít tři kilometry a nebo se projet sídlištěm malým autobusem a potom dojít na Klimešku pěšky, jak jsem si to dnes střihnul já."

Náklady na výstavbu VRT jsou odhadovány na 600 miliard korun. "Konečné náklady se budou blížit k jednomu bilionu korun," zdůraznil Petr Svoboda a přidal příklady: "Odhady na dostavbu zbývajích bloků Temelínu jsou 200 až 300 miliard, odhad na dostavbu bloku Dukovany jsou 160 miliard. Vstáváme z popela po koronavirové epidemii, která ještě neskončila. Všichni se klepeme, co přijde v říjnu, tušíme další lockdown. Máme obrovský státní dluh a plány na výstavbu VRT zatím střízlivě počítají s tím, že budou z převážné většiny financovány z národních zdrojů. Ne ze zdrojů Evropské unie," poznamenal a dodal: "Nejde jen o náklady na výstavbu, jde i o náklady na provoz. Ministr Havlíček řekl, že to budou jednotky miliard ročně, možná horní jednotky, k desítce. Ve všech zemích EU je jízdné na VRT dotované státem."

Petr Svoboda nesouhlasí ani s argumentem o ekologické dopravě. "Při vysokých rychlostech nad 300 km/h se kvůli obrovskému odporu pohyb ve vzduchu chová podobně jako pohyb v kapalině a pohyb spotřebuje velké množství energie. Proto mimo jiné většina vlaků na VRT jezdí okolo 200 km/h," uvedl.

Petr Svoboda také nesouhlasí s tím, že by Česká republika měla propojit evropskou síť vysokorychlostních tratí. "Žádná taková síť není," zdůraznil a pokračoval: "V zemích, kde VRT je, není žádná celostátní síť. Jde o izolované tratě. Logiku má napojit Českou republiku, jako pseudospolkovou zemi na německé izolované tratě. Aniž bych měl něco pro Německu, nemyslím si, že bychom my měli propojovat německé vysokorychlostní tratě."

Petr Svoboda dále citoval ze zprávy evropského účetního dvora. "Počet cestujících v EU je velmi malý, doprava na VRJ je v porovnání s automobilem nepraktická. Nejde o dopravu od domu k domu. Nevíme, jestli lidé přelezou z aut na vysokorychlostní tratě. Naopak, co vidíme v Evropě, na ně nepřelézají. A to je ta drsná realita. Odhady pánů ze Správy železnic jsou spekulace, které postrádají oporu v reálných datech z EU," řekl.

Další dvě hodiny potom byly vyhrazeny pro dotazy z publika, kde mimo jiné seděli starostové obcí z regionu, ale i starostové obcí z Ústecka, které je také jedna větev VRT plánovaná.

"To, že se vlastníkům pozemků objevují různé tyčky a kolíky, případně i zabetonované sloupky, aniž by je o tom kdokoliv předem vyrozuměl, v rozporu se zákonem, to se na mě nezlobte, ale to je nehoráznost. Je to přesně ten přístup, který vytváří tento odpor," uzavřel své vystoupení.

Související články:
Podepsali Memorandum o vzájemné spolupráci ve věci plánované výstavy vysokorychlostní trati
Signatáři „Memoranda“ oficiálně zahájili debatu o připravovaném projektu vysokorychlostní tratě
Vít Šnajdr: Pro mě, jako Kutnohoráka bude v budoucnu reálné cestovat za prací třeba do Berlína

René Svoboda
Prohlédnout galerii