Kutná Hora - O víkendu 20. - 21. června 2015 se konal XXIV. ročník Královského stříbření Kutné Hory. Dramaturgie této historické slavnosti  nově přistoupila na princip návratu do minulosti a postupného opakování  historického dění v letech 1395 - 1414. Královské horní město Kutná Hora proto prožívalo svůj letošní dvoudenní fiktivní příběh příjezdu a pobytu českého krále Václava IV., královny Žofie Bavorské, jejich dvořanů a rytířů  přesně v roce 1395.

Návštěvníci spolu s účinkujícími se tedy  prostřednictvím děje scénáře hlavního programu navraceli zpět do doby přesně 600 let vzdálené od roku zápisu Kutné Hory na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.

Velkou změnou v konání akce bylo též její umístění. Jelikož park pod Vlašským dvorem, místo, kde se  tato výpravná slavnost každoročně odehrává, podstupuje v letošním roce rozsáhlou regeneraci zeleně a opravu, konal se  XXIV. ročník  slavnosti, a to přímo symbolicky, v rozsáhlém  areálu vzniklém propojením magického parku kolem chrámu sv.Panny Barbory a příjemných zahrad Jezuitské koleje. Také gotické uličky historického centra  ožily barevnou atmosférou lucemburského období, neboť jimi procházely četné historické průvody.

Za slavnostního vyzvánění zvonů katedrály sv. Panny Barbory, halasného troubení a bubnování přivítali v sobotu dopoledne krále s královnou  spolu se zástupy diváků i „Horníci“, tj. středověcí měšťané Kutné Hory. U královské tribuny uvítal Václava IV. královský rychtář, mincmistr Petr  z Píska, zástupci havířských  i mincířských cechů, měšťané i šlechta.  Diváci s úsměvem kvitovali, že krále přišel v jeho městě stříbra pozdravit i zástupce moderní současné doby - hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, který však, podle krále, měl poněkud podivný, době neodpovídající oděv. Hejtman přislíbil, že „jeho krejčí“ se v příštím roce polepší. Jako každoročně přijelo králi složit své holdy i rytířstvo a tradičně si vyžádalo uspořádání pěších i jezdeckých rytířských turnajů. Velký  průvod  královského dvora, rytířů na koních, hudebníků, herců, patriciátu, havířů a mincířů ve slavnostních perkytlích a s cechovními praporci, doprovázený stovkami diváků, vyšel potom z programového areálu  a zamířil za velkého halasu a volání zdravic uličkami historického centra města ke Královské mincovně ve Vlašském dvoře.

Program pobytu krále Václava v jeho oblíbeném městě  proběhl ve slavnostním duchu, naplněn zábavou i povinnostmi. Král Václav přijel do města Horníků  s úmyslem ubezpečit se o věrnosti  Horníků, poděkovat jim za jejich podporu v době jeho zajetí Panskou jednotou, ale také za svými obvyklými povinnostmi. Tou byla  především kontrola práce v mincovně a dolech a  uspořádání královského soudu nad těžkými zločinci. Svou náklonost vyjádřil hornickému stavu král nejen tím,  že přísahy zvolených starších cechů havířských a mincířských přijal přímo  on sám  osobně, ale  též tím, že výslovně Kutné Hoře udělil privilegium užívat od tohoto okamžiku erb používaný na pečeti města i na městském praporci.

Čas v Kutné Hoře však chtěl král především strávit mezi svými oblíbenými Horníky, a tak, jak bylo i jeho zvykem, vrchovatě si užívat zábavy a pověstné pohostinnosti havířů i mincířů. Dvoudenní pobyt krále proto proběhl v duchu a náladě odpočinku a zábavy, nechyběly turnaje pěší i koňmo, hudba, tanec, exhibice vlajkonošů, předvádění sokolnického umění a, samozřejmě, i hodování a  divadlo pro krále. V sobotu   diváky potěšilo  oblíbené „sportovní utkání“ mincířů proti havířům v „koulené“. Tradičním  vyvrcholením sobotního programu byla magická svatojánská dvorská slavnost, zakončená před půlnocí slavnostním ohňostrojem, který za zvuku hudby ozářil nad hlavami všech diváků a účinkujících věže katedrály sv. Panny Barbory a dominantní stavbu  Jezuitské koleje.

Nedělním ránem se nesl od chrámu sv. Panny Barbory hlas zvonů.  Jako  každoročně  svolával krále s jeho dvorem, Horníky i všechny přítomné návštěvníky Kutné Hory k  tradiční „stříbrné mši“. Pobyt krále v jeho městě dál  pokračoval zábavou dvorskou i lidovou.

Barvitou atmosféru v rozsáhlém programovém areálu  kolem katedrály i v zahradách Středočeské galerie Gask, v níž na sebe navazovala nepřetržitá řada  turnajů,  hudby, tance, slavností, her i středověkého divadla,  doplňoval i rozsáhlý a pestrý stylový historický jarmark.

Královské stříbření Kutné Hory si nenechali ujít především  jeho tradiční příznivci a obdivovatelé a milovníci historie. Kromě  těchto věrných každoročních návštěvníků, přihlížejících ději většinou již ve svých vlastních dobových kostýmech,   zavítaly na stříbření opět stovky a stovky nových diváků z tuzemska a prakticky celého světa. Divácké řady tvořily i celé zahraniční zájezdy.  Mnozí přicházeli i proto, aby  viděli slavnost v novém magickém prostředí přímo u katedrály zasvěcené patronce horníků. Bohatost a kvalita programu,  barevnost  slavnosti s její nádherou kostýmů a výpravy  mnohé doslova oslnila. Obdivovali atmosféru a mnozí plánují opět se do Kutné Hory na stříbření vracet.

Jako vždy, i letos hostilo stříbření řadu významných osobností z Čech i zahraničí.  Početně byli zastoupeni zástupci  Krajského úřadu Středočeského kraje, především hejtman Miloš Petera s doprovodem své tiskové mluvčí, tradičně i se svou rodinou a v gotickém kostýmu Zuzana Moravčíková, náměstkyně hejtmana a starosty Kutné Hory. Dále jako nadšený divák a taktéž v dobovém kostýmu radní  Ing. Z. Štefek  se svým synem a další a další. Stříbření navštívili dále zástupci Těžební unie České  republiky, dále četní zástupci sponzorů a partnerů. Stříbření jako vždy sledovala řada novinářů a fotografů vyslaných nejen ostatními mediálními partnery (např.  novináři z Itálie), ale  např. jej natáčela  pro své potřeby a následnou prezentaci i japonská televize, Česká televize, tvůrci různých dokumentárních filmů atd.

Počasí však bylo k tomuto ročníku poněkud zlomyslné.  Kutné Hoře se nevyhnuly četné přeháňky a  intervaly s vysloveně nízkými teplotami s prudkým větrem střídala období pálícího slunce. Přesto nebyli diváci odrazeni a s nadšením prožívali i za ztížených podmínek  víkend  uprostřed atmosféry středověku a plný dobové zábavy.

I přes nejrůznější technické překážky  (kdy moderní svět přetížený digitálními sítěmi narušoval  spolu s mohutnou budovou katedrály signály pro ozvučení  živého slova) a proměnlivost počasí byl program divákům proveden kompletně, beze změn a zaznamenal obrovský úspěch.

XXIV. Královského stříbření Kutné Hory navštívilo  6 207 platících  návštěvníků, z toho 269 kostýmovaných se zvýhodněným dvoudenním vstupným. Dále akci zdarma  shlédlo  dalších  cca 3.500 - 4.000 dětí od 0 do 6ti let bez kostýmu a kostýmovaných do 10ti let. Bylo rozdáno přes  800 průkazek volného vstupu pro hosty a partnery akce, umožňujících návštěvu programu v sobotu či neděli. Po oba dny konání  akce byly pro nositele vstupenek i průkazek připraveny bonusy ve formě  zvýhodněného vstupné do některých  z objektů Českého muzea stříbra v Kutné Hoře a do Vlašského dvora.

- Realizaci a program zabezpečovalo  248   smluvních i dobrovolných účinkujících
- u více než    100 stánků nabízelo stylové zboží a občerstvení  cca  200 trhovců.  
- technické  a organizační zázemí  zajišťovalo celkem    68   osob
- pro dokumentaci akce  bylo rozdáno  celkem 48 průkazek vstupů zástupcům různých médií

Celkem tedy svůj „historický víkend“  na stříbření v Kutné Hoře  jako divák, host či jako osoba podílející se na realizaci celé akce strávilo cca 10 a půl tisíce osob.

Pořadatelé stříbření opět poskytli v areálu programového prostoru možnost prezentace řadě charitativním subjektům.
Propagace Kutné Hory prostřednictvím stříbření probíhala po několik měsíců na desítkách nejrůznějších internetových portálech domácích i zahraničních, na akci vypravily České dráhy speciální historický motorový vláček.

Závěrem lze konstatovat, že tradiční historická slavnost Kutné Hory i přes letošní velmi těžké technické a realizační podmínky proběhla úspěšně a dokázala, že neodmyslitelně patří ke Kutné Hoře.