Kutná Hora – Zhruba sedmdesát obcí, institucí, firem, spolků, soukromníků a dalších se připojili k tzv. „Memorandu o vzájemné spolupráci ve věci plánované výstavby vysokorychlostní trati“. O možném připojení se k této aktivitě jednali také kutnohorští zastupitelé, nakonec ale zvolili jinou formu spolupráce.

Proti plánům na výstavbu vysokorychlostní trati se ostře vymezil Ivo Šanc (Šance). „Měli bychom být velice solidární s obcemi, kterých se to bezprostředně týká,“ apeloval na kolegy zastupitele při projednávání memoranda. „Kutné Hory se projekt bezprostředně netýká, týká se ale přítoků Vrchlice, některých lesních pozemků,“ dodal a pokračoval: „Myšlenku vysokorychlostní trati považuji za nesmyslný a megalomanský projekt, který je založen na nesprávných argumentech. Předpoklad, že trať přepraví denně 130 tisíc lidí pokládám za naprostou fantasmagorii. A další argument, který SŽDC používá, že pět a půl milionů občanů bude mít zastávku vysokorychlostní trati v dosahu dvaceti minut jízdy autem, je další nesmysl. Stát ze státního rozpočtu má utratit 600 miliard za výstavbu trati, plus další miliardy za vlakové soupravy, plus další vyvolané investice. Víme, že stát za třicet let nebyl schopný dokončit podobné stavby, jako dálniční okruh kolem Prahy, nebyl schopný modernizovat hlavní železniční koridory, nebyl schopen dokončit opravu D1 jako páteřní spoj mezi Prahou a Brnem a teď stát, postupně, salámovou metodou plánuje, že do české krajiny zařízne další jizvu, která zničí další kus přírody. A to z peněz nás, daňových poplatníků, a přitom vychází podle mě z mylných a nadsazených argumentů.“

Štěpán Drtina (Piráti) potom zastupitelům připomněl, že projekt vysokorychlostní trati přetne všechny přítoky Vrchlice. „Považuji za nepřijatelné, že dosud, kdy probíhá dokumentace pro změnu územního řízení, nebyl celý projekt konzultován s Povodím Labe,“ zdůraznil a dodal: „To je závažná informace. Neříkám, že Vrchlice přijde o vodu, minimálně je to ale hodné pozornosti.“

„Mě by zajímalo, jestli existuje ucelená studie, jaké dopady projekt bude mít na přírodu, ekonomiku atd., ze které bychom si mohli udělat názor?“ zapojila se do debaty Kateřina Špalková.

Na květnové jednání zastupitelů dorazil také ředitel odboru příprav vysokorychlostních tratí Správy železnic Martin Švehlík. „Je schválená první etapa studie proveditelnosti vysokorychlostního spojení Praha – Brno – Břeclav a podkladové materiály jsme lidem, kteří s námi komunikují, začali rozesílat,“ upozornil. „V této studii se dočtete, že 600 miliard stojí celý systém vysokorychlostní železnice v ČR. Stavba úseku Praha – Brno – Břeclav stojí zhruba 200 miliard. Počet 130 tisíc cestujících denně je opět na celý systém VRT a jde o pracovní den. Pokud se týká trati Praha – Brno, v okolí Jihlavy bude 60 tisíc cestující ve špičkový den a na VRT Polabí bude 100 tisíc cestující za den,“ odpovídal na dotazy a pokračovall: „Tato data se vůbec nevymykají objemům přepravy už dnes, čísla jsou naprosto zasazená do reality, na kalibraci dopravního modelu spolupracujeme s Masarykovou univerzitou, která disponuje daty mobilních operátorů.“

Studie proveditelnosti je podle Martina Švehlíka dokončená. „Nyní ji připravujeme pro schválení na v centrální komisi Ministerstva dopravy,“ naznačil a doplnil: „Základem je komunikace s kraji, po schválení první etapy jsme se vloni v létě rozhodli kontaktovat starosty. Někteří se i přes naše opakované výzvy jednání nezúčastnili a ti nám potom říkají, že jsme se s nimi nebavili. To je nám velmi líto, v poslední době se snažíme kontakty zintenzivnit.“

Podle slov Martina Švehlíka na kutnohorském zastupitelstvu došlo také na kontakt s Povodím Labe. „Odpověď byla: ´Na úrovni studie proveditelnosti s vámi nemáme co řešit, protože koridor sám o sobě nic neznamená ve smyslu zásahu do vodního režimu.´ Na to musíme mít podrobnější dokumentaci, hydrologický průzkum, který bude spjatý s dokumentací pro územním rozhodnutí, kterou bychom chtěli zadat ještě v letošním roce,“ naplánoval Martin Švehlík.

Jeden z iniciátorů memoranda, starosta Vidic, předseda DSO kutnohorského venkova Miroslav Šafařík, který rovněž zastupuje spolek Vrtáci, jménem ostatních subjektů požádal zastupitele o přistoupení Kutné Hory k memorandu. „K memorandu se připojily nejen subjekty, kterých se vysokorychlostní trať přímo týká a nejde jen o obce z Kutnohorska nebo Kolínska,“ upozornil a navázal: „Memorandum je pro nás jednotný hlas pro budoucí jednání. Jde o živý dokument, který se bude v čase vyvíjet.“ Miroslav Šafařík potom pokračoval výčtem argumentů proti vysokorychlostní trati. „Je nám prezentována jako zelená doprava, ale to vůbec není pravda. Opravdu musí vlaky jezdit mezi Prahou a Brnem rychlostí 350 km/h? V otázce umístění trati se ptáme, proč nevyužít stávající trasy a nemodernizovat ji? Další důležitou otázkou je, kdo v současné ekonomické situaci projekt zaplatí? V době home-office a snížení počtu cestující, úbytku služebních cest,“ řekl mimo jiné.

Na podporu projektu vysokorychlostní trati vystoupil místostarosta Vít Šnajdr (Piráti). „Chápu obavy obcí, předpokládám ale, že na všechny otázky by měla odpovědi dát studie proveditelnosti,“ poznamenal a navázal: „Na projekt se dívám z jiného pohledu. Je to tak 150 let, co se stavěla velká železnice a předpokládám, že úplně podobně občané dotčených obcí říkali, co jim tak asi může přinést. Dejme tomu, že občanům z Horní Dolní na první pohled nic nepřinesla, protože si neuměli představit, že budou cestovat jinam než do vedlejší vesnice. Dnes tito občané běžně jezdí za prací do Prahy, Brna a předpokládám, že v budoucnosti přesně tohle je smyslem VRT. Umožní zrychlit cestovní vzdálenosti a pro mě, jako pro Kutnohoráka bude reálné dojíždět za prací do Berlína, Vídně nebo Budapešti. Proto nemůžu podpořit připojení se k memorandu tak, jak je napsáno.“

Místostarostka Silvia Doušová (STAN  - Šance pro KH) se ptala na osud stávající železniční sítě. „Co s ní bude? Když nám tady budou lítat vlaky po VRTce,“ ptala se. „Důvodem, proč se uvažuje o výstavbě vysokorychlostní tratě, je vytíženost stávající železniční sítě,“ upozornil Martin Švehlík a dodal: „Na hlavních koridorech není místo, regionální spoje trpí tím, že je pomalá doprava na hlavních koridorech. Vysokorychlostní trať bude násobit výkony i celé železniční sítě. Kapacita hlavních koridorů je plná, tam se rychlost zvýšit nedá. Neumím si představit, kdybychom kvůli kapacitě měli ke stávajícím koridorům přistavovat další dvě koleje v centrech měst, kde vedou. Vysokorychlostní trať musí být také přímější, investice do nových staveb jsou také levnější než modernizace stávajících.“

Po diskusi byla v kutnohorském zastupitelstvu zřejmá nechuť k podpoře stávajícího memoranda, s jedním ze dvou protinávrhů přišel Štěpán Drtina: „Město Kutná Hora deklaruje, že všem dotčeným obcím v ORP Kutná Hora poskytne veškerou možnou součinnost a pomoc ohledně projednávání plánované výstavby VRT. Zejména pak v jednáních po zveřejnění detailů provedení dotčené části trasy, aktivitách týkajících se minimalizace dopadu na životní prostředí a kvalitu života obyvatel, a jednání v těchto věcech s nadřízenými orgány státní správy,“ navrhl.

Zastupitelé jeho návrh schválili 22 hlasy, zdrželi se Karel Ptáček a Josef Treml (oba ODS), Tomáš Gryč (nezávislý) a Milan Krčík (KSČM), Lenka Frankovicová (KSČM) nehlasovala. O protinávrhu Města pro lidi Václava Veselého ani o samotném memorandu tak už potom nehlasovali.

Související článek:
Podepsali Memorandum o vzájemné spolupráci ve věci plánované výstavy vysokorychlostní trati