Kutná Hora - Galerie Středočeského kraje GASK od 20. května do 30. září 2012 hostila jeden z nejvýznamnějších výstavních projektů posledního desetiletí - českou část mezinárodního výstavního projektu Europa Jagellonica /Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců/1386-1572.

Přes čtyři měsíce se stala Kutná Hora hlavním městem pozdní gotiky. Na ploše téměř 2 000 m2 se odehrál příběh historie jedné z nejzajímavějších dynastií v Evropě pozdního středověku – rodu Jagellonců. Autorský tým pod vedením Jiřího Fajta zde představil na 353 unikátních děl ze 13 zemí Evropy v jedinečném výstavním konceptu. Poslední prodloužený víkend v září, který byl poslední možností navštívit výstavu, zažila expozice nebývalý zájem návštěvníků, na Jagellonce se přišlo podívat 4 789 lidí. Výstavu od jejího zahájení vidělo přibližně 58 ooo spokojených návštěvníků.

Instalace výstavy

Autor výstavního projektu Jiří Fajt zvolil pro své záměry Kutnou Horu programově. Jde o autentické prostředí, kde byl první český král z rodu Jagellonců Vladislav II. roku 1471 zvolen zemskými stavy. Po Praze nejvýznamnější město Českého království se již na sklonku 13. století díky bohatým zásobám stříbra proměnilo na královskou pokladnici, z níž byly kromě jiného financovány i velkolepé stavební podniky Karla IV. Jagellonská éra se významně zapsala do tváře dnešní Kutné Hory, jejíž historické památky in situ se staly integrální součástí výstavního projektu.

Velkorysý prostor galerie GASK umožnil rozdělit instalaci výstavy na dvě tematické části. Před očima návštěvníků se odvíjí příběh rodu Jagellonců, který na nebi pozdně středověké Evropy zazářil, jako kometa. Příběh se odehrává na pozadí unikátních uměleckých děl  mezi nimiž nechybí originální díla největších jmen své doby, která byla zapůjčena vůbec poprvé k výstavním účelům. Díla Albrechta Dürera, Lucase Cranacha st., Hanse Elfeldara, Hanse Krella, Bernharda Striegera a mnoha dalších. Návštěvník se seznámil i s luxusními předměty každodenní potřeby, které přibližují život pozdního středověku. Milovníci iluminovaných rukopisů mohli vidět originály předního krakovského dvorního malíře Stanislava Samostrzelnika, pražských iluminátorů Valentina, Matouše a dalších, listiny královských i městských kanceláří, vzácné inkunábule a knižní tisky.

Český návštěvník se dozvěděl více o  historických postavách, které nebyly  českými panovníky a jejichž jména, s nimiž se dosud setkával  pouze v učebnicích dějepisu, byla ve stínu Vladislava II. a Ludvíka Jagellonského.

Autorem výstavy byl Jiří Fajt, architektonické řešení výstavy měl na starosti Jiří Javůrek z architektonické kanceláře SGL Projekt. Autorem vizuálu, loga výstavy a řešení výstavní grafiky je Pavel Lev z Najbrt Studia.