Kutná Hora - Další Kutnohorský podvečer, 27. dubna od 18 hodin opět v konferenčním sále U Kata, bude věnován významnému kutnohorskému rodákovi Emanuelu Voskovi, účastníkovi čs zahraničního odboje za 1. světové války a spolupracovníkovi T.G. Masaryka.

Emanuel Voska plnil ve svém bohatém životě řadu rolí: byl zpravodajcem čs. armády, agentem tajné služby USA a byl také politikem a novinářem. Byl jedním z těch, kteří se zasloužili o vznik samostatného Československa.

Věnovat se právě nyní této osobnosti je velmi příhodné, neboť letošek přináší ve spojitosti s E. Voskou řadu výročí. V listopadu si připomeneme 140 let od jeho narození, nyní v dubnu uběhlo 55 let od jeho úmrtí. A například před sto lety, 14.11. 1915 bylo v Paříži vydáno Prohlášení českého komitétu zahraničního, které formulovalo cíle českých a slovenských krajanů v probíhající světové válce. Spolu s Masarykem a dalšími byl Voska jedním ze signatářů.

Budeme-li sledovat pohnuté osudy E. Vosky, musíme samozřejmě začít v Kutné Hoře. Tady můžeme citovat z článku Kateřiny Vavruškové z Českého muzea stříbra:

„Emanuel (Viktor) Voska se narodil 4.11.1875 v Kutné Hoře na předměstí Hloušky čp. 14 (nedaleko Loreckého pivovaru). Později se rodina přestěhovala do Třebonína u Čáslavi. Otec pracoval jako kameník. Když bylo E. Voskovi 6 let, zasypala otce náhle v lomu skála. Tak se paní Vosková ocitla sama s nezaopatřenými sirotky. Brzy však mladý Voska začal své matce finančně pomáhat i při svých studiích na odborné škole sochařsko-kamenické. Aby matce ušetřil vydání, chodil ještě při škole pracovat do sochařské dílny mistra Jana Šídla v Kutné Hoře.

Emanuel Voska byl již od mládí velmi aktivní, živě se zapojoval do společenského života a vždy rád vyhledával nespokojence s tehdejším režimem. Pilně četl socialistickou literaturu, navštěvoval přednášky a schůze sociálních demokratů. V šestnácti letech byl již členem vzdělávacího spolku Komenský a od té doby byl duší celého hnutí, které mělo hlavně tendenci vzdělávací. Byl pohotový a hbitý debatér, vynikl jako řečník, takže byl záhy vyslán na veřejné schůze. Dne 24.6. 1894 se účastnil veřejné schůze žen v kutnohorské sokolovně, která se mu stala osudnou. Zde Voska ostře kritizoval poměry v sedlecké tabákové továrně, čímž se dostal do konfliktu s okresním hejtmanem, který mu pohrozil vězením. Proto se dlouho nerozmýšlel, sehnal mezi příbuznými trochu peněz a na podzim r. 1894 odjel do Ameriky a za ním i jeho budoucí manželka Anna Ročňáková. V Americe musel začít s drobnými pracemi, které byly namáhavé a vysilující. Postupně se jeho životní podmínky zlepšily: zastával místo dělníka, tajemníka, redaktora, mistra a posléze byl majitelem továren a lomů. Vše zvládal i díky velké podpoře, kterou měl u své manželky. Ta se dobře starala o 6 dětí a dokázala jim nahradit i věčně zaměstnaného otce.“

O Emanuelu Voskovi přijede na XXV. Kutnohorský podvečer pohovořit člověk velmi povolaný: historička PhDr. Dagmar Hájková, PhD. z Masarykova ústavu ČAV, která se zabývá čs. dějinami první poloviny 20. století a která je autorkou nedávno vydané knížky „Emanuel Voska“. Náš Podvečer bude také příležitostí k prezentaci této knihy.

Součástí pořadu budou už tradičně hudební vystoupení, beseda s autorkou knihy a také reprízy dvou filmových dokumentů o kutnohorských malířkách, Aleně Dobiášové a Marii Slavotínkové. Projekce těchto dokumentů na posledním Podvečeru utrpěla nekvalitní reprodukcí zvukové stopy. Nyní už by mělo být vše v pořádku.

Program bude tedy opět bohatý a nezbývá než se těšit na Vaši účast.

Vladimír Císař