Kutná Hora - Rozjetá tráva neodradí některé řidiče od toho, aby bezohledně pokračovali na trávnících v budování nevzhledného tankodromu. V křížení silnic Opletalova a Jana Zajíce u parkoviště pod úvozovou cestou k lesoparku Kaňk je mezi trávníkem panelová cesta cca 4 x 14 m k trafostanici. Řidiči zde neoprávněně parkují a vjíždějí na panely přes trávník. Trávu zcela zlikvidovali a rozjezdili zde široké a hluboké krátery, za vlhka zaplavené vodou. Omezené parkovací možnosti nejsou omluvou. Vždy je kde zaparkovat, pouze za cenu překonání pohodlnosti ujít k zaparkovanému autu několik desítek, možná pár set metrů.
Rozjíždění trávníků je devastující z pohledu estetiky, morálky, ekologie a vykazuje i protiprávní jednání.

Estetika

Veřejná zeleň ve městech je jedním ze základních městotvorných prvků a zároveň nejvýznamnějším kompozičním celkem krajinářské architektury. Pro psychickou i zdravotní pohodu je pro člověka pobyt v zeleni nezbytný. Pohled na zelenou nás uklidňuje a regeneruje lidskou mysl, působí přátelsky a progresivně.

Morálka

Zničený trávník a parkování na trávě je příkladem neúcty k lidské práci a přírodě. Protože příklady táhnou, strhávají se ostatní řidiči k následování. Zvláště mladiství a děti dostávají špatný příklad, který se může stát „normou“.

Ekologie

Zeleň má významný vliv na lidské zdraví a úbytek zeleně lidské zdraví ohrožuje. Sídliště Šipší není naštěstí přímo zatěžováno průmyslovou exhalací. Jediným a hlavním zdrojem znečištění je ohromný vozový park.

Právě ostrůvky zeleně, v umělém prostředí měst, pomáhají snižovat všechna negativa spojená s provozem vozidel. Tráva, keře a stromy vytvářejí kyslík, osvěžují vzduch, zachycují prach a škodliviny, hubí choroboplodné mikroorganismy, tlumí hluk. Vyrovnávají teplotní extrémy a jsou zdrojem vláhy.

Kyslík umí vyrábět pouze rostliny zázrakem zvaným fotosyntéza. Bez jídla vydržíme týdny, bez vody dny, bez kyslíku 5 minut.
Prach

Novodobou hrozbu pro lidské zdraví představuje jemný polétavý prach, částice menší než 10 mikrometrů. Na tyto částice se váže řada toxických a vysoce nebezpečných látek, které pomocí jemného prachu pronikají přes plicní sklípky přímo do krevního oběhu. Krátká tráva má schopnost zachycení 10% částic tohoto prachu, vysoká tráva 35-45%.

Voda

Nedostatek vláhy se stává viditelným problémem. Při koloběhu vody se část srážkové vody vrací zpět dýcháním a výparem rostlin do atmosféry a tak může znovu kondenzovat a zavlažovat krajinu. Jeden metr čtvereční vypaří ročně listy a půdou 400 l vody! Tráva u zmíněné trafostanice je zničená ve čtverci o straně 10 metrů. To je 40.000 litrů vody za rok, která se neodpaří a blahodárným deštěm nezavlaží, neosvěží.

Přírodní klimatizace

Rostoucí teploty v létě mezi panelovými domy na rozpálených chodnících, vozovkách a parkovištích jsou nepříjemné, až nebezpečné pro zdraví. Nejen stromovým stínem, ale odpařováním vody opět pomáhá příroda k ochlazování. Podstatou ochlazování je měrné skupenské teplo výparné. Princip je v endotermní reakci. Při přeměně vody v plynnou páru dochází k významnému odběru tepla. Např. v horkém létě na slunci neudržíte bosou nohu nejen na chodníku, ale ani na hřišti s umělou trávou, skutečná tráva vás naopak ochladí.

Travnaté plochy jsou zvláště na sídlišti pro ekologický i estetický život zcela zásadní. Neuváženým úbytkem a ničením trávy ničíme sami sebe.

Pokud někdo stále odmítá naslouchat pláči trávy a volání přírody, ať již z neznalosti, pohodlnosti, lhostejnosti, sobeckosti, je vhodné nakonec upozornit na právní výklad. Řidiči se zde dopouštějí přestupku poškozování a neoprávněného záboru veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu nebo veřejně prospěšného zařízení - Zákon č. 251/2016 Sb., zákon o některých přestupcích, § 5 odst. 1, písm. g) - přičemž podle právního výkladu nezáleží na tom, kdo toto prostranství vlastní, jestli např. město, nebo soukromý vlastník. Definice veřejného prostranství zní: ,,Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru“. Za porušení § 5/1 písm. g) Z. č. 251/2016 Sb. může strážník příkazem na místě uložit pokutu do výše 10.000 Kč, ve správním řízení pak fyzické osobě hrozí až 50.000 Kč

Chtěl bych tímto článkem apelovat na řidiče, aby byli ohleduplní k životnímu prostředí. V opačném případě upozorňuji, že jim hrozí postih.

Za odbornou pomoc k tématu děkuji řediteli městské policie Ing. Mgr. Václavovi Marečkovi a vedoucí oddělení ochrany přírody odboru životního prostředí Ing. Adéle Jiránkové,

Ing. Jan Vališ,
předseda komise pro městská sídliště