vv auto
Reklama

Žáci páté a šesté třídy ZŠ Kamenná stezka si vyšlápli do hor k prameni Labe

11. červen 2012, 21:05
(aktualizováno: 11. červen 2012, 21:06)

Kutná Hora - Páťáci a šesťáci ZŠ Kamenná stezka opustili svou základnu a vyrazili na turistickou akci do nejvyšších hor ČR - Krkonoš.

Rozzářené oči a dobrá nálada třiceti účastníků se těšila na pohodový týden na Moravské boudě v lokalitě Špindlerova Mlýna. Výlet byl z části hrazen za přispění Města Kutná Hora.

Hned následující den (museli jsme využít optimistické předpovědi počasí) nás čekal náročný vejšlap, cesta k prameni Labe. Po dokonalém vyspinkání jsme se probudili do slunečného rána, posnídali jsme, nafasovali zásoby na cestu a s vervou a dobrou náladou jsme vyrazili do kopců a lesů. Strmé výstupy, krásná krajina, úžasné vyhlídky, to vše nás doprovázelo na cestě. Kiláčky v nohách přibývaly, elán nás neopouštěl, avšak když jsme dorazili do cíle, oddychli jsme si. Přeci jen zdolávání vrcholků někteří z nás zažívali poprvé, místy byla trasa trochu náročná, nicméně nikdo nechtěl zůstat pozadu. Obědová přestávka na Labské boudě nám částečně odpomohla od našlapaných kilometrů a mohli jsme se vydat na zpáteční cestu Labským dolem. Sestup byl krkolomný, všude velké balvany, stékající voda a sluníčko v zádech. Tekutiny pomalu docházely a my jsme netušili, že v polovině cesty nám KRNAP přichystal nečekané překvapení. Cedule! Cesta Labským dolem uzavřena. Krkonošské počasí si během zimy vyžádalo svou oběť, dřevěnou lávku přes vodu. A tak jsme se převáděli přes kameny a pohozené kmeny jak v pohádce o ovečkách. Brali jsme to jako zpestření dlouhé cesty, zasmáli jsme se a pokračovali dál. Do našeho přechodného domova jsme dorazili s 20ti km v nohách, doplnili jsme tekutiny a pochutnali si na špagetách, které na nás čekaly trochu déle než jindy. Cedule v Labském dole nás poněkud přibrzdila.

Ve středu nás čekal oddychový program. Dopoledne jsme plnili úkoly spojené s načerpáním informací o Krnapu a odpoledne jsme seběhli do Špindlu, nakoupili dárečky a rychle zpět, k naší spokojenosti jsme vyjeli místním autobusem.

Čtvrtek byl ve znamení naučné stezky s hledáním pokladu. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a vyrazili opět do terénu. Cestou jsme z ptačí perspektivy pozorovali vrcholky Krkonoš na Ptačích kamenech, pohodovou cestou jsme došli k výhledu na Brádlerovy boudy a těšili se na vyvrcholení, hledání pokladu. To byl opravdu zlatý hřeb! Bloudíme lesem, hledáme a hledáme, a ono nic! Snad bychom tam bloudili a hledali ještě teď, protože tam žádný poklad nebyl. Ne, že by si ho někdo bez dovolení vypůjčil, ale "někdo" ho tam zapomněl dát. Paní učitelko, tohle nám nedělejte! Co s tím uděláme? Večer, až budeme řádit v maskách, pro nás připravíte se svou skupinou pěkně humornou scénku. A scénka byla!

Pátek, den odjezdu. Probudili jsme se sice do deštivého rána, ale s pocitem, že se náš první vandr úžasně vydařil a 1. června jsme se tedy spokojeně vraceli domů. Našlapané kilometry jsme v nohách téměř necítili a věřte, že jich nebylo málo.

Stali se z nás přátelé klubu turistiky a moc rádi bychom si podobný pobyt zopakovali i v příštím školním roce.

Martina Rajnyšová

.
Komentáře
AVE_CZ
Reklama
Žáci páté a šesté třídy ZŠ Kamenná stezka si vyšlápli do hor k prameni Labe

Žáci páté a šesté třídy ZŠ Kamenná stezka si vyšlápli do hor k prameni Labe

11. červen 2012
(aktualizováno: 11. červen 2012, 21:06)

Kutná Hora - Páťáci a šesťáci ZŠ Kamenná stezka opustili svou základnu a vyrazili na turistickou akci do nejvyšších hor ČR - Krkonoš.

Rozzářené oči a dobrá nálada třiceti účastníků se těšila na pohodový týden na Moravské boudě v lokalitě Špindlerova Mlýna. Výlet byl z části hrazen za přispění Města Kutná Hora.

Hned následující den (museli jsme využít optimistické předpovědi počasí) nás čekal náročný vejšlap, cesta k prameni Labe. Po dokonalém vyspinkání jsme se probudili do slunečného rána, posnídali jsme, nafasovali zásoby na cestu a s vervou a dobrou náladou jsme vyrazili do kopců a lesů. Strmé výstupy, krásná krajina, úžasné vyhlídky, to vše nás doprovázelo na cestě. Kiláčky v nohách přibývaly, elán nás neopouštěl, avšak když jsme dorazili do cíle, oddychli jsme si. Přeci jen zdolávání vrcholků někteří z nás zažívali poprvé, místy byla trasa trochu náročná, nicméně nikdo nechtěl zůstat pozadu. Obědová přestávka na Labské boudě nám částečně odpomohla od našlapaných kilometrů a mohli jsme se vydat na zpáteční cestu Labským dolem. Sestup byl krkolomný, všude velké balvany, stékající voda a sluníčko v zádech. Tekutiny pomalu docházely a my jsme netušili, že v polovině cesty nám KRNAP přichystal nečekané překvapení. Cedule! Cesta Labským dolem uzavřena. Krkonošské počasí si během zimy vyžádalo svou oběť, dřevěnou lávku přes vodu. A tak jsme se převáděli přes kameny a pohozené kmeny jak v pohádce o ovečkách. Brali jsme to jako zpestření dlouhé cesty, zasmáli jsme se a pokračovali dál. Do našeho přechodného domova jsme dorazili s 20ti km v nohách, doplnili jsme tekutiny a pochutnali si na špagetách, které na nás čekaly trochu déle než jindy. Cedule v Labském dole nás poněkud přibrzdila.

Ve středu nás čekal oddychový program. Dopoledne jsme plnili úkoly spojené s načerpáním informací o Krnapu a odpoledne jsme seběhli do Špindlu, nakoupili dárečky a rychle zpět, k naší spokojenosti jsme vyjeli místním autobusem.

Čtvrtek byl ve znamení naučné stezky s hledáním pokladu. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a vyrazili opět do terénu. Cestou jsme z ptačí perspektivy pozorovali vrcholky Krkonoš na Ptačích kamenech, pohodovou cestou jsme došli k výhledu na Brádlerovy boudy a těšili se na vyvrcholení, hledání pokladu. To byl opravdu zlatý hřeb! Bloudíme lesem, hledáme a hledáme, a ono nic! Snad bychom tam bloudili a hledali ještě teď, protože tam žádný poklad nebyl. Ne, že by si ho někdo bez dovolení vypůjčil, ale "někdo" ho tam zapomněl dát. Paní učitelko, tohle nám nedělejte! Co s tím uděláme? Večer, až budeme řádit v maskách, pro nás připravíte se svou skupinou pěkně humornou scénku. A scénka byla!

Pátek, den odjezdu. Probudili jsme se sice do deštivého rána, ale s pocitem, že se náš první vandr úžasně vydařil a 1. června jsme se tedy spokojeně vraceli domů. Našlapané kilometry jsme v nohách téměř necítili a věřte, že jich nebylo málo.

Stali se z nás přátelé klubu turistiky a moc rádi bychom si podobný pobyt zopakovali i v příštím školním roce.

Martina Rajnyšová

Zlata banka
Reklama
.
Prohlédnout galerii