Názor: Reakce na "vysvědčení" v Kutnohorských listech - Promarněná Šance?

5. únor 2012, 21:40
(aktualizováno: 5. únor 2012, 21:43)

Kutná Hora - Tak jako většině Kutnohořanů se i mně dostalo na počátku ledna do poštovní schránky "Vysvědčení" sdružení Šance pro Kutnou Horu. Inu sedl jsem si a začal známkovat. Po chvíli jsem si však uvědomil, že samotné zaškrtání je jaksi málo. I ve škole platí, že známka by měla být dítěti vysvětlena, aby bylo zřejmé, proč je ten či onen výkon hodnocen tak a ne jinak. A protože jsem Šanci nešetřil, zdá se mi správné své závěry zdůvodnit. Vezměme to popořadě.

Prvními předměty jsou chování a komunikace s veřejností. Spojuji tyto dvě oblasti proto, že běžný občan může chování jakýchkoli veřejných subjektů posuzovat zejména prostřednictvím jejich komunikace. Předem avizuji, že nemá cenu chodit na stránky sdružení Šance. Kromě "vysvědčení" jsou nejnovější příspěvky z roku 2010. Jakoby vyhranými volbami nám už toto sdružení nechtělo nic říci. Anebo to nechává na těch, kteří zastávají nějakou funkci v zastupitelstvu či radě města. Zde už je situace lepší, ale jen jaksi napůl. Pokud se zamyslíme nad tím, co chceme od svých volených zástupců slyšet, tak jsou to především odpovědi na dvě otázky – co se bude dělat a proč.

Co město chce dělat, to lze dohledat, avšak proč, to je mnohdy těžké rozklíčovat. Starosta Šanc a místostarosta Koubský se například netají tím, že důležité jmenované vedoucí či exekutivní funkce ve městě chtějí svěřovat lidem, kteří nejsou spjati s Kutnou Horou. To se týká například obsazení hodnotitelů v grantovém, systému, ředitele Tylova divadla a dalších lidí spojených s rozhodováním o našem městě. Nic proti tomu, ale proč? To jsou Kutnohořané tak tupí, že na zodpovědná místa nestačí? Nevíme. Víme však, že doktor Šanc vnímá Kutnou Horu pouze jako "městečko". Snad toto je odpověď na naši otázku.

Takovýchto nevysvětlených proč je více. Nebýt přímého nátlaku nikdo z radních by se například neobtěžoval vysvětlit občanům, proč byla odmítnuta dotace 19 milónů z operačního programu životní prostředí na projekt zřízení dalšího sběrného dvora. Možná bylo odmítnutí od začátku racionální. Pak ale nechápu, proč se pánové neobtěžovali tento krok vysvětlit předem a reagovali, až když k tomu byli přímo vyzváni v médiích. V tom je veliká komunikační slabina a obyvatelé města pociťují toto vakuum jako nesystémovost a chaotičnost.

Ještě slabší je to v přímé komunikaci s občany. Do diskusí vstupuje prakticky výhradně starosta, což jej sice šlechtí, avšak je zde jedno "ale". Můžeme si o doktoru Šancovi myslet leccos, nicméně nelze mu upřít intelekt. Je to chytrý člověk, a proto se divím, proč se musí v notabene offline diskusích uchylovat k demagogickým prohlášením, polopravdám a namísto věcné argumentace používat citově podbarvené osobní útoky at hominem. To nemá zapotřebí. Chování a komunikaci hodnotím shodně známkou 4, tedy dostatečnou.

Právě výše zmíněná absence promyšlené dlouhodobé koncepce (či chybějící veřejná diskuse o ní, pokud nějaká existuje), ať už v oblasti cestovního ruchu, bytové zástavby, sportovního vyžití, kultury, nakládání s odpady atd. je Achylovou patou současné radnice. Ví někdo z občanů například, jak to bude se zimním stadiónem, s plánovaným nákupním centrem na pozemcích bývalé Avie, s nemocnicí, prázdnými městskými budovami, kulturou, kterou bude radnice podporovat apod.? Možná na to mají ve Vlašském dvoře odpovědi a jsou schopní říci "ano, chceme to či ono, máme na to projekt, plán a peníze a jsme připraveni to obhájit", avšak k občanům tyto informace zatím nedorazily. To samozřejmě výrazně snižuje důvěryhodnost představitelů města, neboť to zavdává podmínky pro nejrůznější spekulace o skrytých motivech a zájmech zástupců města a i když jsou tyto mnohdy nepravdivé, není se co divit. Tam, kde informace chybí, lidé si je zkrátka doplní. Důvěryhodnost tedy hodnotím s přimhouřenýma očima za tři.

Čistotu města, dopravní obslužnost a stav životního prostředí nechám bez hodnocení, neboť jsem nezaznamenal, že by se tyto oblasti s příchodem nové garnitury nějak změnily. Otázkou je samozřejmě oněch výše zmíněných odmítnutých 19 miliónů na zřízení dalšího sběrného dvora. Autobusů je poskrovnu, ale to je spíš otázka ekonomická a absence těžkého průmyslu nás chválabohu chrání před smogem tak častým v jiných městech. Vždy je co zlepšovat, ale síly je třeba napřít jinam.

Například do sportu. Současná radnice zdědila problémy s hokejem i fotbalem. Stávající neutěšená situace není přímo zaviněná lidmi ze sdružení Šance. Peněz je ve všech městech málo, a tak se šetří i v této oblasti. Chválabohu zatím všechna hlavní sportoviště fungují, můžeme chodit bruslit, plavat a v létě cákat na plovárnu. Na druhou stranu toto by bylo omračující tak v roce 1980. Dnes je naše situace spíše ostudná. Nemáme běžecké tratě, o in-line stezce si můžeme nechat jen zdát a na cyklostezky jezdíme k Labi. Starosta Šanc se sice i k těmto luxusům vyjádřil, ale pouze v rovině nejasných úvah a předběžných jednání. Nejsou peníze, problémy s pozemky, zkrátka jasný plán zde chybí. Škoda. Dávám dvě minus.

Zatímco předchozí body jsou spíše diskutabilní, u bezpečnosti města je situace opravdu špatná. Nejde zde v tuto chvíli tolik o kriminalitu. Zejména díky neziskovým organizacím se nám daří držet sociální napětí v mezích relativní únosnosti. Hovořím o dopravě. Předně si ujasněme, že bezpečnost občanů je jednou ze základních odpovědností a povinností každé radnice. Vše ostatní – kultura, image města, sezónní akce – není tak důležité, jako bezpečnost. Jaké má město v této věci možnosti. Máme městskou policii, radnice disponuje možností vydávat vyhlášky a konečně může věci řešit i se státní policií či zapojit občany. Realita je taková, že městská policie je chronicky personálně i finančně poddimenzovaná, a tak na rozdíl od jiných měst vidíme jen sporadicky naše strážníky u přechodů či jinde na ulicích.  Reakce pana starosty na tuto kritiku je omračující: "Strážníky nabádáme k aktivnějšímu přístupu... Na druhou stranu můžeme konstatovat, že na přechodech u škol nedošlo ve sledovaných ranních hodinách k žádné nehodě." Takto formulované vyjádření vyvolává dost absurdní otázku: Takže počkáme, až kamion semele školní výpravu a teprve pak tam pošleme četníka?

Navíc nás to přivádí k dalšímu problému, který sice stávající radnici prý trápí, ale s kterým vůbec nic nedělá. Kamiony, jež si přes Kutnou Horu nalezly zkratku z Prahy do východních Čech. V Kouřimské ulici praskají rodinné domky, nákladní automobily tam jezdí po setmění různými rychlostmi, avšak nikoli padesátkou a policie, která by tam mohla alespoň měřit, si zásadně vybírá směr z města, tedy do kopce na notoricky známém místě u bývalých kasáren. Kamiony navíc jezdí i nově opravenou Benešovou ulicí, kterou vesele devastují, ještě než jsme se po ní mohli alespoň párkrát projet. Připomínám drobný fakt. Plně naložený kamion způsobí na vozovce stejné opotřebení jako - a teď pozor - třicet tisíc průjezdů osobních vozů. Celá situace je jen těžko udržitelná a byla předmětem řady petic i apelů občanů. Radnice to vzala z gruntu a postavila se k celé situaci čelem. Našla neuvěřitelné množství důvodů, proč nemůže v této věci udělat vůbec, ale opravdu vůbec nic. Konec legrace. Bezpečnost ve městě – 3-

A máme zde kulturu. Opět začnu zcela chybějící koncepcí. To se projevuje mimo jiné v systému schvalování finančních prostředků pro subjekty, jež v našem městě chtějí kulturu pořádat. Ke konci roku vnesl místostarosta Koubský do systému takový chaos, že jím navržený systém nesplňoval základní legislativní náležitosti a musel být na nátlak zastupitelů a nezávislých odborníků vrácen k přepracování.
Co si vlastně radnice pod pojmem kultura ve městě představuje? Dovolím si malý příklad: ví někdo, proč dá město z rozpočtu 300.000,- Kč na filmový festival Fresch films, jehož značně specifická dramaturgie jej vymezuje pro úzký okruh zájemců a výše vynaložených prostředků je tedy značně neadekvátní? Bude to přínos pro zviditelnění města v širokém měřítku?  Proč je důležitější, než policajt u školy? A takto bychom mohli pokračovat.

Ale abychom jen nekritizovali: vedení radnice si u kulturní komise na sklonku roku objednalo zpracování jakési koncepce vývoje kultury ve městě. Poněkud absurdní požadavek, dokladující bezradnost v této oblasti. Takováto studie vyžaduje tým odborníků z oblasti sociologie, kulturologie, ekonomických možností, specifikace současného stavu i  výhledů vývoje regionu... To není úkol na měsíc mezi jedním a druhým jednáním komise. Při vší úctě k současným členům kulturní komise - toto je úkol nad jejich síly.  Koncepci, či přesněji vizi musí mít vedení města. Kulturní (ale i jakákoliv jiná komise) je pak tím arbitrem i oponentem s hlasem poradním. Bude-li její hlas vyslyšen, či nikoliv, je otázka jiná.

Konečně je zde problém divadla. Předem avizuji, že se jako člen ochotnického spolku vyhnu hodnocení sporu, který vyvolal nový ředitel. Budu věcný. V létě rada města, resp. p. Koubský vybral navzdory doporučení výběrové komise p. Žura coby ředitele divadla. Ten v té době zastával funkci ředitele divadla v Jablonci n. Nisou. Tento fakt byl panem Koubským komentován následovně:

NAŠE JABLONECKO 17. 8. 2011: "Panu Žurovi umožníme k r á t k ý souběh funkcí,..." Tento "krátký souběh funkcí“ však trval cely podzim a byl i předmětem konfliktu mezi kutnohorskou a jabloneckou radnici, kde bylo chováni pana Žura vnímáno, jako střet zajmu. V této vyhrocené situaci pak místostarosta Koubský řekl: "Domnívám se, že v Jablonci p. Žur skončí… Myslím, že nejde vykonávat obě funkce najednou." A dodal, že pro město Kutna Hora je souběh funkci akceptovatelný pouze do konce roku 2011. A ejhle: příslušným usnesením Rady města na konci uplynulého roku byl souběh opět prodloužen až do 30. června roku letošního. Bez bližšího odůvodnění, nebudeme-li brát v úvahu poněkud vágní konstatování, že "pan ředitel vykonává svojí činnost dobře."

A co se dělo dál? Inu NIC. A to je právě ten problém. Pan Žur totiž pro Tylovo divadlo téměř nic nedělá. Pokud byste ho tam chtěli zastihnout, velmi pravděpodobně nepochodíte, neboť tráví čas převážně mimo Kutnou Horu. Vzal na svá bedra množství dalších funkcí a závazků a na "Tylák" mu už nezbývá čas. Divadlo se prudce propadá do červených čísel, částečně proto, že pan Žur nutně potřeboval vyměnit všechny počítače, mobilní telefony a reprodukční techniku a dílem proto, že zájem o nově nastavený a tolikrát jím vychvalovaný systém předplatného se setkal s velmi chabým ohlasem. S návštěvností měl problém každý, kdo kdy v Kutné Hoře řídil divadlo, ale Žurovo manažerské působení, absence ofenzivní propagace, hledání sponzorů, navazování kontaktů s potencionálními návštěvníky v okolních obcích apod. se městu zatím vyplácí asi jako naftová kamna ve stodole. Představení jsou rušena někdy pro nemoc, jindy  pro neochotu diváků platit až dvojnásobné vstupné. V objektu se však topí, svítí a pan ředitel bere mzdu. Dle slov starosty, udělal pan Žur v divadle konečně pořádek po dnes již penzionované paní Kozákové. To však řediteli nebrání, aby o ní de-facto opíral stávající chod divadla, neboť dramaturg, kterého zaměstnal, nemá žádné vzdělání související s dramaturgií, což není zrovna nejlepší vstupní vizitkou do této specifické profese.

Ale divadlo není středobodem kultury. Jsou zde další akce. Tedy spíš nejsou. Kdo si o minulých Vánocích všiml tradičních trhů? Jaksi nebyly. Náměstí je po páté hodině odpolední patrně zóna s vyhlášenou karanténou a nebýt tradičně dobrých letních akcí jako jsou například Operní týden, Mezinárodní hudební festival, Královské stříbření či  Svatováclavské slavnosti, ani bychom nevěděli, že zde nějaká kultura je. Tedy ona je. Ale mnohdy nikoli díky radnici. Spíše jí navzdory v podobě řady akcí pořádaných nadšenci avšak s nejistotou, zda jim i letos městská rada schválí již tak mizivé podpory a granty. Tedy suma sumárum kultura za čtyři a popravdě ani nevím, proč nedám za pět. Snad pořád trošku věřím, že se jedná jen o jakousi mladickou nerozvážnost a že se zejména pan Koubský, jenž si vzal kulturu na starost, pochlapí.

Podpora místním podnikatelům je refrén všech politických uskupení, které se kdy ucházely, uchází a ucházet budou o naši přízeň. Realita je však zpravidla vágnější. Nejinak je tomu Šance. Na jedné straně pěkné předvolební sliby, na straně druhé čím dál menší zapojování místních podnikatelů do městského dění. Čím to může být? Možná i tím, že vysocí městští úředníci zadávají zakázky firmám odjinud, ačkoli by je v našem městě pořídili ve stejné kvalitě, za obdobnou cenu a se servisem v místě. Současná radnice též loni opět zdvojnásobila daň z nemovitosti. Ta je tak nyní už čtyřnásobně vyšší, než v roce 2006. To se týká nejen podnikatelů, kteří zde mají své provozovny, ale každého občana, jenž zde bydlí, nebo vlastní byť jen malou chatku. Látat díry v rozpočtu vyššími daněmi je nejprimitivnější způsob, ke kterému se uchyluje především levice. V našem městě je paradox, že právě sociální demokracie proti tomuto kroku protestovala.

Konečnou ránu do vazu mnoha našim živnostníkům pak přivede již radnicí schválené vybudování obchodního centra v areálu bývalé Avie. Občané jej nechtějí, takovýto areál městům žádný ekonomický efekt nepřináší, ale přesto to bylo jedno z prvních rozhodnutí, které nová radnice učinila. Pokud již nyní jdou do městské kasy chabé příjmy od našich obchodníků, po vybudování tohoto areálu čekejme další prázdné budovy v centru města se slepými okny.  Sdružení Šance pro Kutnou Horu tedy v podpoře podnikatelů zůstala zatím jen u prázdných slov a naopak jim chce ještě dál znepříjemnit život. Tedy za pět.

Zabezpečení sociálních služeb si dovolím nehodnotit. Mám v této oblasti málo informací. Vím, jak fungují zařízení zřizovaná krajem, ale u těch městských se nebudu pouštět do spekulací. Jen mě zaujala myšlenka využití některých objektů bývalých kasáren jako startovací a sociální byty. Neznám detaily tohoto projektu ani stav v jakém se nachází, ale zdá se mi to být poněkud bezradná úvaha o využití tohoto areálu. V místě nepůsobí žádné sociální služby, blízko je jen nemocnice a celý komplex je velmi vzdálen od města. Sociální byty městu chybí, avšak nevím, proč se v této souvislosti neuvažuje například o budově bývalého Telerova cukrovaru, jenž je v blízkosti řady nízkoprahových sociálních zařízení a kde riziko drobné kriminality, jež bývá na tento typ sociální služby vždy více méně navázáno, není tak velké, jako v aglomeraci rodinných domků na Žižkově a Přítokách. Nicméně oceňuji to, že zde je alespoň nějaký projekt a očekávám, že se o něm ve městě rozvine ještě diskuse.

Zabezpečení zdravotnických služeb je spojeno s balvanem jménem nemocnice. Největší problém je v tom, že zde hrozí arbitráž a vymáhání dluhů ve výši desítek miliónů, které město nemá. Radnici se podařilo hrozící dluh významně snížit, což je bezesporu chvályhodné a bez přehánění snad i obdivuhodné. Myslím, že stojí za to ocenit fakt, že se podařilo hrozbu arbitráže z více než sta miliónu snížit na třicet. Chybí mi však jasné slovo ve smyslu "Ano, nemocnice tu bude", a nebo "Ne, nemocnici nechceme". Dokud se tak nestane, bude významná součást zdravotnictví našeho města stále jaksi provizorní. Nehodnotím.

Turistický ruch je vedle kultury druhou zásadní oblastí, v níž by se měla Kutná Hora prezentovat. Ruku na srdce, v čem jsme výjimeční? Jen v tom, co nám zde zanechali naši dědové a pradědové. Vím, jak poklesla v důsledku krize návštěvnost, ale vše není jen o penězích. Nebo přinejmenším ne o velkých penězích. Rozhodně lze pochválit nově otevřené infocentrum v Sedlci - to je však akce římskokatolické církve. Pravdou však je, že by se to nestalo bez práce místostarosty Koubského, takže zde si zaslouží jistě pochvalu. Ostatní péče o návštěvníky vázne nebo dokonce chátrá. Co na tom, že se Kutná Hora prezentuje na množství zahraničních veletrhů, když nakonec návštěvníci, kteří přijedou vlakem, bezprizorně bloudí v rozhodně nereprezentativním areálu hlavního nádraží a nezřídka zmateně tápou při východu  s otázkou "kudy k Barboře?". Na rozdíl od jiných oblastí, zde je však jasně formulovaná vize. Starosta Šanc celkem rozumě prohlásil, že pro současnou radnici je prioritou nikoli počet turistů, ale to, aby tito lidé u nás zůstali déle než den a utráceli zde své peníze. Ano. To je slovo do pranice. Pohříchu o to se snažili snad všichni, kdo v Kutné Hoře měli co s turismem do činění posledních dvacet let, a tak pokud se toto panu starostovi podaří, mnohé z výše řečeného bude odpuštěno. Hodnotím zatím nejlépe – známka dvě, ale s varováním.

Podpora dobrého image města byla patrně nejsilnější stránkou doktora Šance v jeho minulých volebních obdobích na konci devadesátých let. Ať již bude jeho celkové hodnocení jednou jakékoli, o Kutné Hoře se za jeho minulého starostování mluvilo jako nikdy před tím, ale pohříchu ani jako nikdy potom. Je velkým zklamáním, že zatím nedokázal na tuto úspěšnou etapu navázat. Přitom pokud je v něčem silný, tak právě ve schopnosti vytvářet kontakty a schopnosti zaujmout druhé. Od ostatních členů sdružení nelze takový vliv čekat a tak je prozatímní Šancova mátožnost poněkud zarážející. Na druhou stranu image nelze budovat přes noc, ani za rok. Kutná Hora se prezentuje a výsledky těchto snah přijdou snad později. Proto si dovolím toto hodnocení nechat na později.

Jak tedy shrnout první rok práce členů sdružení Šance pro Kutnou Horu, kteří zasedli do konšelských lavic? Inu moc dobře to nevyznívá. Sdružení přebíralo radnici ve stavu všeobecné otrávenosti z minulých volebních období. To vzbuzovalo u mnoha lidí velká, mnohdy nereálná očekávání. Určité vystřízlivění muselo přijít. Takovýto propad důvěry, jaký dnes ve městě panuje, a jenž je znát z nejrůznějších diskusí občanů, je však přesto smutný. Samozřejmě, že největší díl kritiky dostává starosta, byť na řízení města není sám a řada kontroverzních kroků je dílem místostarostů či jiných členů městské rady. Slovní hříčka, která však dala radničnímu sdružení jméno, právě na doktora Šance odkazuje.

Pokud si dnes lidé kladou otázku, kam, že se to poděl ten starý Šanc, připomeňme, že ani před patnácti lety nebyl sám vojákem v poli. Tehdy měl však kolem sebe jiné lidi. Někteří z těch, kteří se zasloužili o pro Kutnou Horu skvělý závěr milénia, již mezi námi nejsou.  A popravdě raději nechci vědět, co by dnes na vývoj v našem městě říkali. Na druhou stranu, jmenný seznam členů sdružení je stále k nahlédnutí na jejich webových stránkách. Jsou to stále titíž lidé, kteří šli se svými ideály do voleb, a já nepochybuji, že oni nejvíce jsou ke svým viditelným členům kritičtí a že se vynasnaží, aby alespoň některá očekávání kutnohořanů byla naplněna.  Aby Šance pro Kutnou Horu nakonec nezískala přídomek "promarněná".

Daniel Štrobl
psycholog, Kutná Hora

.
Komentáře
Vzkaz pro fan club Šalátka - vložil Josef Slouha - 23. únor 2012, 03:30

Nesmíte tolik chlastat :

Re: - vložil Anonymous - 10. únor 2012, 10:38

Je to tak,horší než za bolšána,co si rada umane(spíš jeden,max.3 pánové) to ovečky, jménem zastupitelstvo odkývají,katastrofa,lidi bez názoru,bez odvahy něco udělat jinak.Žádná diskuze,oponování,sklopit uši a hlasovat,a běda,kdyby měl někdo jiný názor.Pouze bývalý pan starosta a paní Moravčíková se ozvou,ale ti dva,bohužel,stádo ovcí nepřetlačí.

Re: - vložil Anonymous - 10. únor 2012, 10:19

Banda jménem Šance si nic jiného nezaslouží.

Vinne sklepy Kutna Hora
Reklama
Názor: Reakce na "vysvědčení" v Kutnohorských listech - Promarněná Šance?

Názor: Reakce na "vysvědčení" v Kutnohorských listech - Promarněná Šance?

5. únor 2012
(aktualizováno: 5. únor 2012, 21:43)

Kutná Hora - Tak jako většině Kutnohořanů se i mně dostalo na počátku ledna do poštovní schránky "Vysvědčení" sdružení Šance pro Kutnou Horu. Inu sedl jsem si a začal známkovat. Po chvíli jsem si však uvědomil, že samotné zaškrtání je jaksi málo. I ve škole platí, že známka by měla být dítěti vysvětlena, aby bylo zřejmé, proč je ten či onen výkon hodnocen tak a ne jinak. A protože jsem Šanci nešetřil, zdá se mi správné své závěry zdůvodnit. Vezměme to popořadě.

Prvními předměty jsou chování a komunikace s veřejností. Spojuji tyto dvě oblasti proto, že běžný občan může chování jakýchkoli veřejných subjektů posuzovat zejména prostřednictvím jejich komunikace. Předem avizuji, že nemá cenu chodit na stránky sdružení Šance. Kromě "vysvědčení" jsou nejnovější příspěvky z roku 2010. Jakoby vyhranými volbami nám už toto sdružení nechtělo nic říci. Anebo to nechává na těch, kteří zastávají nějakou funkci v zastupitelstvu či radě města. Zde už je situace lepší, ale jen jaksi napůl. Pokud se zamyslíme nad tím, co chceme od svých volených zástupců slyšet, tak jsou to především odpovědi na dvě otázky – co se bude dělat a proč.

Co město chce dělat, to lze dohledat, avšak proč, to je mnohdy těžké rozklíčovat. Starosta Šanc a místostarosta Koubský se například netají tím, že důležité jmenované vedoucí či exekutivní funkce ve městě chtějí svěřovat lidem, kteří nejsou spjati s Kutnou Horou. To se týká například obsazení hodnotitelů v grantovém, systému, ředitele Tylova divadla a dalších lidí spojených s rozhodováním o našem městě. Nic proti tomu, ale proč? To jsou Kutnohořané tak tupí, že na zodpovědná místa nestačí? Nevíme. Víme však, že doktor Šanc vnímá Kutnou Horu pouze jako "městečko". Snad toto je odpověď na naši otázku.

Takovýchto nevysvětlených proč je více. Nebýt přímého nátlaku nikdo z radních by se například neobtěžoval vysvětlit občanům, proč byla odmítnuta dotace 19 milónů z operačního programu životní prostředí na projekt zřízení dalšího sběrného dvora. Možná bylo odmítnutí od začátku racionální. Pak ale nechápu, proč se pánové neobtěžovali tento krok vysvětlit předem a reagovali, až když k tomu byli přímo vyzváni v médiích. V tom je veliká komunikační slabina a obyvatelé města pociťují toto vakuum jako nesystémovost a chaotičnost.

Ještě slabší je to v přímé komunikaci s občany. Do diskusí vstupuje prakticky výhradně starosta, což jej sice šlechtí, avšak je zde jedno "ale". Můžeme si o doktoru Šancovi myslet leccos, nicméně nelze mu upřít intelekt. Je to chytrý člověk, a proto se divím, proč se musí v notabene offline diskusích uchylovat k demagogickým prohlášením, polopravdám a namísto věcné argumentace používat citově podbarvené osobní útoky at hominem. To nemá zapotřebí. Chování a komunikaci hodnotím shodně známkou 4, tedy dostatečnou.

Právě výše zmíněná absence promyšlené dlouhodobé koncepce (či chybějící veřejná diskuse o ní, pokud nějaká existuje), ať už v oblasti cestovního ruchu, bytové zástavby, sportovního vyžití, kultury, nakládání s odpady atd. je Achylovou patou současné radnice. Ví někdo z občanů například, jak to bude se zimním stadiónem, s plánovaným nákupním centrem na pozemcích bývalé Avie, s nemocnicí, prázdnými městskými budovami, kulturou, kterou bude radnice podporovat apod.? Možná na to mají ve Vlašském dvoře odpovědi a jsou schopní říci "ano, chceme to či ono, máme na to projekt, plán a peníze a jsme připraveni to obhájit", avšak k občanům tyto informace zatím nedorazily. To samozřejmě výrazně snižuje důvěryhodnost představitelů města, neboť to zavdává podmínky pro nejrůznější spekulace o skrytých motivech a zájmech zástupců města a i když jsou tyto mnohdy nepravdivé, není se co divit. Tam, kde informace chybí, lidé si je zkrátka doplní. Důvěryhodnost tedy hodnotím s přimhouřenýma očima za tři.

Čistotu města, dopravní obslužnost a stav životního prostředí nechám bez hodnocení, neboť jsem nezaznamenal, že by se tyto oblasti s příchodem nové garnitury nějak změnily. Otázkou je samozřejmě oněch výše zmíněných odmítnutých 19 miliónů na zřízení dalšího sběrného dvora. Autobusů je poskrovnu, ale to je spíš otázka ekonomická a absence těžkého průmyslu nás chválabohu chrání před smogem tak častým v jiných městech. Vždy je co zlepšovat, ale síly je třeba napřít jinam.

Například do sportu. Současná radnice zdědila problémy s hokejem i fotbalem. Stávající neutěšená situace není přímo zaviněná lidmi ze sdružení Šance. Peněz je ve všech městech málo, a tak se šetří i v této oblasti. Chválabohu zatím všechna hlavní sportoviště fungují, můžeme chodit bruslit, plavat a v létě cákat na plovárnu. Na druhou stranu toto by bylo omračující tak v roce 1980. Dnes je naše situace spíše ostudná. Nemáme běžecké tratě, o in-line stezce si můžeme nechat jen zdát a na cyklostezky jezdíme k Labi. Starosta Šanc se sice i k těmto luxusům vyjádřil, ale pouze v rovině nejasných úvah a předběžných jednání. Nejsou peníze, problémy s pozemky, zkrátka jasný plán zde chybí. Škoda. Dávám dvě minus.

Zatímco předchozí body jsou spíše diskutabilní, u bezpečnosti města je situace opravdu špatná. Nejde zde v tuto chvíli tolik o kriminalitu. Zejména díky neziskovým organizacím se nám daří držet sociální napětí v mezích relativní únosnosti. Hovořím o dopravě. Předně si ujasněme, že bezpečnost občanů je jednou ze základních odpovědností a povinností každé radnice. Vše ostatní – kultura, image města, sezónní akce – není tak důležité, jako bezpečnost. Jaké má město v této věci možnosti. Máme městskou policii, radnice disponuje možností vydávat vyhlášky a konečně může věci řešit i se státní policií či zapojit občany. Realita je taková, že městská policie je chronicky personálně i finančně poddimenzovaná, a tak na rozdíl od jiných měst vidíme jen sporadicky naše strážníky u přechodů či jinde na ulicích.  Reakce pana starosty na tuto kritiku je omračující: "Strážníky nabádáme k aktivnějšímu přístupu... Na druhou stranu můžeme konstatovat, že na přechodech u škol nedošlo ve sledovaných ranních hodinách k žádné nehodě." Takto formulované vyjádření vyvolává dost absurdní otázku: Takže počkáme, až kamion semele školní výpravu a teprve pak tam pošleme četníka?

Navíc nás to přivádí k dalšímu problému, který sice stávající radnici prý trápí, ale s kterým vůbec nic nedělá. Kamiony, jež si přes Kutnou Horu nalezly zkratku z Prahy do východních Čech. V Kouřimské ulici praskají rodinné domky, nákladní automobily tam jezdí po setmění různými rychlostmi, avšak nikoli padesátkou a policie, která by tam mohla alespoň měřit, si zásadně vybírá směr z města, tedy do kopce na notoricky známém místě u bývalých kasáren. Kamiony navíc jezdí i nově opravenou Benešovou ulicí, kterou vesele devastují, ještě než jsme se po ní mohli alespoň párkrát projet. Připomínám drobný fakt. Plně naložený kamion způsobí na vozovce stejné opotřebení jako - a teď pozor - třicet tisíc průjezdů osobních vozů. Celá situace je jen těžko udržitelná a byla předmětem řady petic i apelů občanů. Radnice to vzala z gruntu a postavila se k celé situaci čelem. Našla neuvěřitelné množství důvodů, proč nemůže v této věci udělat vůbec, ale opravdu vůbec nic. Konec legrace. Bezpečnost ve městě – 3-

A máme zde kulturu. Opět začnu zcela chybějící koncepcí. To se projevuje mimo jiné v systému schvalování finančních prostředků pro subjekty, jež v našem městě chtějí kulturu pořádat. Ke konci roku vnesl místostarosta Koubský do systému takový chaos, že jím navržený systém nesplňoval základní legislativní náležitosti a musel být na nátlak zastupitelů a nezávislých odborníků vrácen k přepracování.
Co si vlastně radnice pod pojmem kultura ve městě představuje? Dovolím si malý příklad: ví někdo, proč dá město z rozpočtu 300.000,- Kč na filmový festival Fresch films, jehož značně specifická dramaturgie jej vymezuje pro úzký okruh zájemců a výše vynaložených prostředků je tedy značně neadekvátní? Bude to přínos pro zviditelnění města v širokém měřítku?  Proč je důležitější, než policajt u školy? A takto bychom mohli pokračovat.

Ale abychom jen nekritizovali: vedení radnice si u kulturní komise na sklonku roku objednalo zpracování jakési koncepce vývoje kultury ve městě. Poněkud absurdní požadavek, dokladující bezradnost v této oblasti. Takováto studie vyžaduje tým odborníků z oblasti sociologie, kulturologie, ekonomických možností, specifikace současného stavu i  výhledů vývoje regionu... To není úkol na měsíc mezi jedním a druhým jednáním komise. Při vší úctě k současným členům kulturní komise - toto je úkol nad jejich síly.  Koncepci, či přesněji vizi musí mít vedení města. Kulturní (ale i jakákoliv jiná komise) je pak tím arbitrem i oponentem s hlasem poradním. Bude-li její hlas vyslyšen, či nikoliv, je otázka jiná.

Konečně je zde problém divadla. Předem avizuji, že se jako člen ochotnického spolku vyhnu hodnocení sporu, který vyvolal nový ředitel. Budu věcný. V létě rada města, resp. p. Koubský vybral navzdory doporučení výběrové komise p. Žura coby ředitele divadla. Ten v té době zastával funkci ředitele divadla v Jablonci n. Nisou. Tento fakt byl panem Koubským komentován následovně:

NAŠE JABLONECKO 17. 8. 2011: "Panu Žurovi umožníme k r á t k ý souběh funkcí,..." Tento "krátký souběh funkcí“ však trval cely podzim a byl i předmětem konfliktu mezi kutnohorskou a jabloneckou radnici, kde bylo chováni pana Žura vnímáno, jako střet zajmu. V této vyhrocené situaci pak místostarosta Koubský řekl: "Domnívám se, že v Jablonci p. Žur skončí… Myslím, že nejde vykonávat obě funkce najednou." A dodal, že pro město Kutna Hora je souběh funkci akceptovatelný pouze do konce roku 2011. A ejhle: příslušným usnesením Rady města na konci uplynulého roku byl souběh opět prodloužen až do 30. června roku letošního. Bez bližšího odůvodnění, nebudeme-li brát v úvahu poněkud vágní konstatování, že "pan ředitel vykonává svojí činnost dobře."

A co se dělo dál? Inu NIC. A to je právě ten problém. Pan Žur totiž pro Tylovo divadlo téměř nic nedělá. Pokud byste ho tam chtěli zastihnout, velmi pravděpodobně nepochodíte, neboť tráví čas převážně mimo Kutnou Horu. Vzal na svá bedra množství dalších funkcí a závazků a na "Tylák" mu už nezbývá čas. Divadlo se prudce propadá do červených čísel, částečně proto, že pan Žur nutně potřeboval vyměnit všechny počítače, mobilní telefony a reprodukční techniku a dílem proto, že zájem o nově nastavený a tolikrát jím vychvalovaný systém předplatného se setkal s velmi chabým ohlasem. S návštěvností měl problém každý, kdo kdy v Kutné Hoře řídil divadlo, ale Žurovo manažerské působení, absence ofenzivní propagace, hledání sponzorů, navazování kontaktů s potencionálními návštěvníky v okolních obcích apod. se městu zatím vyplácí asi jako naftová kamna ve stodole. Představení jsou rušena někdy pro nemoc, jindy  pro neochotu diváků platit až dvojnásobné vstupné. V objektu se však topí, svítí a pan ředitel bere mzdu. Dle slov starosty, udělal pan Žur v divadle konečně pořádek po dnes již penzionované paní Kozákové. To však řediteli nebrání, aby o ní de-facto opíral stávající chod divadla, neboť dramaturg, kterého zaměstnal, nemá žádné vzdělání související s dramaturgií, což není zrovna nejlepší vstupní vizitkou do této specifické profese.

Ale divadlo není středobodem kultury. Jsou zde další akce. Tedy spíš nejsou. Kdo si o minulých Vánocích všiml tradičních trhů? Jaksi nebyly. Náměstí je po páté hodině odpolední patrně zóna s vyhlášenou karanténou a nebýt tradičně dobrých letních akcí jako jsou například Operní týden, Mezinárodní hudební festival, Královské stříbření či  Svatováclavské slavnosti, ani bychom nevěděli, že zde nějaká kultura je. Tedy ona je. Ale mnohdy nikoli díky radnici. Spíše jí navzdory v podobě řady akcí pořádaných nadšenci avšak s nejistotou, zda jim i letos městská rada schválí již tak mizivé podpory a granty. Tedy suma sumárum kultura za čtyři a popravdě ani nevím, proč nedám za pět. Snad pořád trošku věřím, že se jedná jen o jakousi mladickou nerozvážnost a že se zejména pan Koubský, jenž si vzal kulturu na starost, pochlapí.

Podpora místním podnikatelům je refrén všech politických uskupení, které se kdy ucházely, uchází a ucházet budou o naši přízeň. Realita je však zpravidla vágnější. Nejinak je tomu Šance. Na jedné straně pěkné předvolební sliby, na straně druhé čím dál menší zapojování místních podnikatelů do městského dění. Čím to může být? Možná i tím, že vysocí městští úředníci zadávají zakázky firmám odjinud, ačkoli by je v našem městě pořídili ve stejné kvalitě, za obdobnou cenu a se servisem v místě. Současná radnice též loni opět zdvojnásobila daň z nemovitosti. Ta je tak nyní už čtyřnásobně vyšší, než v roce 2006. To se týká nejen podnikatelů, kteří zde mají své provozovny, ale každého občana, jenž zde bydlí, nebo vlastní byť jen malou chatku. Látat díry v rozpočtu vyššími daněmi je nejprimitivnější způsob, ke kterému se uchyluje především levice. V našem městě je paradox, že právě sociální demokracie proti tomuto kroku protestovala.

Konečnou ránu do vazu mnoha našim živnostníkům pak přivede již radnicí schválené vybudování obchodního centra v areálu bývalé Avie. Občané jej nechtějí, takovýto areál městům žádný ekonomický efekt nepřináší, ale přesto to bylo jedno z prvních rozhodnutí, které nová radnice učinila. Pokud již nyní jdou do městské kasy chabé příjmy od našich obchodníků, po vybudování tohoto areálu čekejme další prázdné budovy v centru města se slepými okny.  Sdružení Šance pro Kutnou Horu tedy v podpoře podnikatelů zůstala zatím jen u prázdných slov a naopak jim chce ještě dál znepříjemnit život. Tedy za pět.

Zabezpečení sociálních služeb si dovolím nehodnotit. Mám v této oblasti málo informací. Vím, jak fungují zařízení zřizovaná krajem, ale u těch městských se nebudu pouštět do spekulací. Jen mě zaujala myšlenka využití některých objektů bývalých kasáren jako startovací a sociální byty. Neznám detaily tohoto projektu ani stav v jakém se nachází, ale zdá se mi to být poněkud bezradná úvaha o využití tohoto areálu. V místě nepůsobí žádné sociální služby, blízko je jen nemocnice a celý komplex je velmi vzdálen od města. Sociální byty městu chybí, avšak nevím, proč se v této souvislosti neuvažuje například o budově bývalého Telerova cukrovaru, jenž je v blízkosti řady nízkoprahových sociálních zařízení a kde riziko drobné kriminality, jež bývá na tento typ sociální služby vždy více méně navázáno, není tak velké, jako v aglomeraci rodinných domků na Žižkově a Přítokách. Nicméně oceňuji to, že zde je alespoň nějaký projekt a očekávám, že se o něm ve městě rozvine ještě diskuse.

Zabezpečení zdravotnických služeb je spojeno s balvanem jménem nemocnice. Největší problém je v tom, že zde hrozí arbitráž a vymáhání dluhů ve výši desítek miliónů, které město nemá. Radnici se podařilo hrozící dluh významně snížit, což je bezesporu chvályhodné a bez přehánění snad i obdivuhodné. Myslím, že stojí za to ocenit fakt, že se podařilo hrozbu arbitráže z více než sta miliónu snížit na třicet. Chybí mi však jasné slovo ve smyslu "Ano, nemocnice tu bude", a nebo "Ne, nemocnici nechceme". Dokud se tak nestane, bude významná součást zdravotnictví našeho města stále jaksi provizorní. Nehodnotím.

Turistický ruch je vedle kultury druhou zásadní oblastí, v níž by se měla Kutná Hora prezentovat. Ruku na srdce, v čem jsme výjimeční? Jen v tom, co nám zde zanechali naši dědové a pradědové. Vím, jak poklesla v důsledku krize návštěvnost, ale vše není jen o penězích. Nebo přinejmenším ne o velkých penězích. Rozhodně lze pochválit nově otevřené infocentrum v Sedlci - to je však akce římskokatolické církve. Pravdou však je, že by se to nestalo bez práce místostarosty Koubského, takže zde si zaslouží jistě pochvalu. Ostatní péče o návštěvníky vázne nebo dokonce chátrá. Co na tom, že se Kutná Hora prezentuje na množství zahraničních veletrhů, když nakonec návštěvníci, kteří přijedou vlakem, bezprizorně bloudí v rozhodně nereprezentativním areálu hlavního nádraží a nezřídka zmateně tápou při východu  s otázkou "kudy k Barboře?". Na rozdíl od jiných oblastí, zde je však jasně formulovaná vize. Starosta Šanc celkem rozumě prohlásil, že pro současnou radnici je prioritou nikoli počet turistů, ale to, aby tito lidé u nás zůstali déle než den a utráceli zde své peníze. Ano. To je slovo do pranice. Pohříchu o to se snažili snad všichni, kdo v Kutné Hoře měli co s turismem do činění posledních dvacet let, a tak pokud se toto panu starostovi podaří, mnohé z výše řečeného bude odpuštěno. Hodnotím zatím nejlépe – známka dvě, ale s varováním.

Podpora dobrého image města byla patrně nejsilnější stránkou doktora Šance v jeho minulých volebních obdobích na konci devadesátých let. Ať již bude jeho celkové hodnocení jednou jakékoli, o Kutné Hoře se za jeho minulého starostování mluvilo jako nikdy před tím, ale pohříchu ani jako nikdy potom. Je velkým zklamáním, že zatím nedokázal na tuto úspěšnou etapu navázat. Přitom pokud je v něčem silný, tak právě ve schopnosti vytvářet kontakty a schopnosti zaujmout druhé. Od ostatních členů sdružení nelze takový vliv čekat a tak je prozatímní Šancova mátožnost poněkud zarážející. Na druhou stranu image nelze budovat přes noc, ani za rok. Kutná Hora se prezentuje a výsledky těchto snah přijdou snad později. Proto si dovolím toto hodnocení nechat na později.

Jak tedy shrnout první rok práce členů sdružení Šance pro Kutnou Horu, kteří zasedli do konšelských lavic? Inu moc dobře to nevyznívá. Sdružení přebíralo radnici ve stavu všeobecné otrávenosti z minulých volebních období. To vzbuzovalo u mnoha lidí velká, mnohdy nereálná očekávání. Určité vystřízlivění muselo přijít. Takovýto propad důvěry, jaký dnes ve městě panuje, a jenž je znát z nejrůznějších diskusí občanů, je však přesto smutný. Samozřejmě, že největší díl kritiky dostává starosta, byť na řízení města není sám a řada kontroverzních kroků je dílem místostarostů či jiných členů městské rady. Slovní hříčka, která však dala radničnímu sdružení jméno, právě na doktora Šance odkazuje.

Pokud si dnes lidé kladou otázku, kam, že se to poděl ten starý Šanc, připomeňme, že ani před patnácti lety nebyl sám vojákem v poli. Tehdy měl však kolem sebe jiné lidi. Někteří z těch, kteří se zasloužili o pro Kutnou Horu skvělý závěr milénia, již mezi námi nejsou.  A popravdě raději nechci vědět, co by dnes na vývoj v našem městě říkali. Na druhou stranu, jmenný seznam členů sdružení je stále k nahlédnutí na jejich webových stránkách. Jsou to stále titíž lidé, kteří šli se svými ideály do voleb, a já nepochybuji, že oni nejvíce jsou ke svým viditelným členům kritičtí a že se vynasnaží, aby alespoň některá očekávání kutnohořanů byla naplněna.  Aby Šance pro Kutnou Horu nakonec nezískala přídomek "promarněná".

Daniel Štrobl
psycholog, Kutná Hora

.