Kutná Hora - Zastupitelé sdružení „Šance pro město“ schválili hned po volbách odmítnutí dotace z evropských fondů na rekonstrukci komunikací a zřízení parkoviště v Městských sadech. Důvodem byla údajně velká spoluúčast města na financování tohoto projektu. Nyní rekonstrukce komunikací v Městských sadech bude placena jenom z městského rozpočtu. Celou akci a její financování budeme sledovat.

Nyní se jedná a dalším odmítnutí dotace a to z operačního programu životní prostředí. V prosinci rada města přijala  usnesení  ke zrušení přijetí dotace na projekt zřízení dalšího sběrného dvora (CZ.1.02/4.1.00/10.08814). Tato záležitost bude předložena na zasedání zastupitelstva dne 31.1.2012. Opravdu neznám důvody, které vedly radu města k tomuto rozhodnutí. Starosta ani radní s tím veřejnost neseznámili.

Všichni jistě víme, že je nutné řešit problém nakládání s komunálními odpady. V České republice se klade velký důraz na likvidaci odpadů šetrnou formou. Každý, kdo se v této oblasti pohybuje, ví, že velká část komunálního odpadu končí na skládkách, v našem případě na skládce v Čáslavi. Víme, že nakládání s odpady je a bude především obchod, který občané zaplatí. Jde jen o to, kolik. Budoucnost je právě v zřizování sběrných dvorů, kde se komunální odpad bude třídit a znovu využívat jako druhotná surovina.

Předchozí radnice usilovala v souladu s „Plánem odpadového hospodářství ČR a Středočeského kraje“ o zřízení dalších sběrných dvorů v Kutné Hoře, neboť 1 sběrný dvůr má být zřízen na 5 až 8 tisíc obyvatel. Sběrné dvory mají zejména sloužit pro shromažďování objemných odpadů, odpadů ze zeleně, výrobků s povinností zpětného odběru a nebezpečných složek komunálních odpadů.

Kromě nesporného ekologického přínosu pro město, jsou sběrné dvory hlavně přínosem pro minimalizaci černých skládek, zajištění odběru všech odpadů od občanů města po celý rok a zejména jsou ekonomickým přínosem vzniklým úsporou za mobilní svozy a důkladnějším využitím druhotných surovin. Zejména při profesionálním provozu sběrných dvorů, by mělo dojít i k úspoře za svoz komunálních odpadů. V návaznosti na rozšíření svozu separovaného odpadu ve městě, by mělo dojít k nárůstu příjmů za prodej druhotných surovin.

V Kutné Hoře je pro obyvatele města a přidružených částí otevřen nyní jen jeden sběrný dvůr v městské části Hlouška a to je málo. Je nutné upozornit na to, že město získalo na zřízení dalšího sběrného dvora (jeho zřízení bylo podmínkou darovací smlouvy) bezúplatně pozemek na Kaňku v prostoru bývalého závodu uranových dolů od státního podniku DIAMO. Uvědomme si, že tato lokalita je rozsáhlá a projde v budoucnu revitalizací. Pokud vím, předchozí vedení radnice uvažovalo o tom, že by městská společnost Technické služby Kutná Hora spol. s r.o., která sídlí v současné době na nevhodném místě v centru města, byla přemístěna do této lokality a mohla tak převzít sběrný dvůr do své správy. Tento záměr považuji za správný, neboť na Kaňku město může získat do vlastnictví i další nemovitosti a areál tak lze rozšířit.

Co vede radu k odmítnutí dotace? Dotace z OPŽP činí více než 19 milionů korun (90 %), spoluúčast města je pouze 10% z celkových výdajů na projekt, což je necelé 2 miliony korun!!! Udržitelnost projektu je pouhých 5 let, po jejichž uplynutí je možné projekt zhodnotit a případně přijmout další opatření pro provoz sběrného dvora. Je však třeba připomenout přínosy projektu, jehož příprava trvala spoustu let:

a) Rozvoj moderního místního a regionálního odpadového hospodářství a úspora nákladů za mobilní svozy
b) Omezení zdravotních rizik spojených s nekontrolovaným nakládáním s komunálním a průmyslovým odpadem
c) Stabilizace spotřeby surovin a uzavření cyklů materiální výroby a spotřeby materiálu
d) Zamezení tvorby černých skládek
e) Naplnění cílů plánů odpadového hospodářství ČR a SČK

Co říci na závěr?

Náklady na svoz velkoobjemných a nebezpečných odpadů a jejich případné využití nebo odstranění v posledních letech významně narostly, a to vlivem nárůstu odpadů od občanů, tak i od podnikatelů působících ve městě Kutná Hora. Vybudování dalšího sběrného dvora a předávání odpadů od občanů přinese významnou úsporu do rozpočtu města.

Proč nepřijmout dotaci skutečně nechápu. Vzpomeňme na Čáslav, která byla v 90. letech minulého století prozíravější než Kutná Hora. V Čáslavi byla založena skládka a město a potažmo její občané na skládkování vydělávali už tím, že za skládkování radnice nemusela platit, neboť se nachází na katastru města Čáslav. Mysleme do budoucna, likvidace odpadů bude vždy drahá a skládkování bude ještě dražší.  Odpad je nutné třídit a využívat jako druhotnou surovinu. V současné době jde o to, aby na likvidaci odpadů profitovalo i naše město, které pak bude mít možnost regulovat výši poplatků za odpady od občanů.

Související článek:

Kutnohorští místostarostové reagují: „Město má své priority“