Kutná Hora - Zastupitelé sdružení „Šance pro město“ schválili hned po volbách odmítnutí dotace z evropských fondů na rekonstrukci komunikací a zřízení parkoviště v Městských sadech. Důvodem byla údajně velká spoluúčast města na financování tohoto projektu. Nyní rekonstrukce komunikací v Městských sadech bude placena jenom z městského rozpočtu. Celou akci a její financování budeme sledovat.
Nyní se jedná a dalším odmítnutí dotace a to z operačního programu životní prostředí. V prosinci rada města přijala usnesení ke zrušení přijetí dotace na projekt zřízení dalšího sběrného dvora (CZ.1.02/4.1.00/10.08814). Tato záležitost bude předložena na zasedání zastupitelstva dne 31.1.2012. Opravdu neznám důvody, které vedly radu města k tomuto rozhodnutí. Starosta ani radní s tím veřejnost neseznámili.
Všichni jistě víme, že je nutné řešit problém nakládání s komunálními odpady. V České republice se klade velký důraz na likvidaci odpadů šetrnou formou. Každý, kdo se v této oblasti pohybuje, ví, že velká část komunálního odpadu končí na skládkách, v našem případě na skládce v Čáslavi. Víme, že nakládání s odpady je a bude především obchod, který občané zaplatí. Jde jen o to, kolik. Budoucnost je právě v zřizování sběrných dvorů, kde se komunální odpad bude třídit a znovu využívat jako druhotná surovina.
Předchozí radnice usilovala v souladu s „Plánem odpadového hospodářství ČR a Středočeského kraje“ o zřízení dalších sběrných dvorů v Kutné Hoře, neboť 1 sběrný dvůr má být zřízen na 5 až 8 tisíc obyvatel. Sběrné dvory mají zejména sloužit pro shromažďování objemných odpadů, odpadů ze zeleně, výrobků s povinností zpětného odběru a nebezpečných složek komunálních odpadů.
Kromě nesporného ekologického přínosu pro město, jsou sběrné dvory hlavně přínosem pro minimalizaci černých skládek, zajištění odběru všech odpadů od občanů města po celý rok a zejména jsou ekonomickým přínosem vzniklým úsporou za mobilní svozy a důkladnějším využitím druhotných surovin. Zejména při profesionálním provozu sběrných dvorů, by mělo dojít i k úspoře za svoz komunálních odpadů. V návaznosti na rozšíření svozu separovaného odpadu ve městě, by mělo dojít k nárůstu příjmů za prodej druhotných surovin.
V Kutné Hoře je pro obyvatele města a přidružených částí otevřen nyní jen jeden sběrný dvůr v městské části Hlouška a to je málo. Je nutné upozornit na to, že město získalo na zřízení dalšího sběrného dvora (jeho zřízení bylo podmínkou darovací smlouvy) bezúplatně pozemek na Kaňku v prostoru bývalého závodu uranových dolů od státního podniku DIAMO. Uvědomme si, že tato lokalita je rozsáhlá a projde v budoucnu revitalizací. Pokud vím, předchozí vedení radnice uvažovalo o tom, že by městská společnost Technické služby Kutná Hora spol. s r.o., která sídlí v současné době na nevhodném místě v centru města, byla přemístěna do této lokality a mohla tak převzít sběrný dvůr do své správy. Tento záměr považuji za správný, neboť na Kaňku město může získat do vlastnictví i další nemovitosti a areál tak lze rozšířit.
Co vede radu k odmítnutí dotace? Dotace z OPŽP činí více než 19 milionů korun (90 %), spoluúčast města je pouze 10% z celkových výdajů na projekt, což je necelé 2 miliony korun!!! Udržitelnost projektu je pouhých 5 let, po jejichž uplynutí je možné projekt zhodnotit a případně přijmout další opatření pro provoz sběrného dvora. Je však třeba připomenout přínosy projektu, jehož příprava trvala spoustu let:
a) Rozvoj moderního místního a regionálního odpadového hospodářství a úspora nákladů za mobilní svozy
b) Omezení zdravotních rizik spojených s nekontrolovaným nakládáním s komunálním a průmyslovým odpadem
c) Stabilizace spotřeby surovin a uzavření cyklů materiální výroby a spotřeby materiálu
d) Zamezení tvorby černých skládek
e) Naplnění cílů plánů odpadového hospodářství ČR a SČK
Co říci na závěr?
Náklady na svoz velkoobjemných a nebezpečných odpadů a jejich případné využití nebo odstranění v posledních letech významně narostly, a to vlivem nárůstu odpadů od občanů, tak i od podnikatelů působících ve městě Kutná Hora. Vybudování dalšího sběrného dvora a předávání odpadů od občanů přinese významnou úsporu do rozpočtu města.
Proč nepřijmout dotaci skutečně nechápu. Vzpomeňme na Čáslav, která byla v 90. letech minulého století prozíravější než Kutná Hora. V Čáslavi byla založena skládka a město a potažmo její občané na skládkování vydělávali už tím, že za skládkování radnice nemusela platit, neboť se nachází na katastru města Čáslav. Mysleme do budoucna, likvidace odpadů bude vždy drahá a skládkování bude ještě dražší. Odpad je nutné třídit a využívat jako druhotnou surovinu. V současné době jde o to, aby na likvidaci odpadů profitovalo i naše město, které pak bude mít možnost regulovat výši poplatků za odpady od občanů.
Související článek:
Kutnohorští místostarostové reagují: „Město má své priority“
Brno, druhé největší město České republiky, se v posledních lete…
Kutnohorsko - Fotbalové celky z Kutnohorska o víkendu sehrají da…
Žehušice - FK Čáslav také letos pořádá dva turnusy příměstských …
Žďárec u Seče - Sbor dobrovolných hasičů Žďárec u Seče ve spolup…
Kutná Hora/Poličany - Metalcom Kutná Hora, a.s. přijme skladníka…
Kutná Hora - Zastupitelé sdružení „Šance pro město“ schválili hned po volbách odmítnutí dotace z evropských fondů na rekonstrukci komunikací a zřízení parkoviště v Městských sadech. Důvodem byla údajně velká spoluúčast města na financování tohoto projektu. Nyní rekonstrukce komunikací v Městských sadech bude placena jenom z městského rozpočtu. Celou akci a její financování budeme sledovat.
Nyní se jedná a dalším odmítnutí dotace a to z operačního programu životní prostředí. V prosinci rada města přijala usnesení ke zrušení přijetí dotace na projekt zřízení dalšího sběrného dvora (CZ.1.02/4.1.00/10.08814). Tato záležitost bude předložena na zasedání zastupitelstva dne 31.1.2012. Opravdu neznám důvody, které vedly radu města k tomuto rozhodnutí. Starosta ani radní s tím veřejnost neseznámili.
Všichni jistě víme, že je nutné řešit problém nakládání s komunálními odpady. V České republice se klade velký důraz na likvidaci odpadů šetrnou formou. Každý, kdo se v této oblasti pohybuje, ví, že velká část komunálního odpadu končí na skládkách, v našem případě na skládce v Čáslavi. Víme, že nakládání s odpady je a bude především obchod, který občané zaplatí. Jde jen o to, kolik. Budoucnost je právě v zřizování sběrných dvorů, kde se komunální odpad bude třídit a znovu využívat jako druhotná surovina.
Předchozí radnice usilovala v souladu s „Plánem odpadového hospodářství ČR a Středočeského kraje“ o zřízení dalších sběrných dvorů v Kutné Hoře, neboť 1 sběrný dvůr má být zřízen na 5 až 8 tisíc obyvatel. Sběrné dvory mají zejména sloužit pro shromažďování objemných odpadů, odpadů ze zeleně, výrobků s povinností zpětného odběru a nebezpečných složek komunálních odpadů.
Kromě nesporného ekologického přínosu pro město, jsou sběrné dvory hlavně přínosem pro minimalizaci černých skládek, zajištění odběru všech odpadů od občanů města po celý rok a zejména jsou ekonomickým přínosem vzniklým úsporou za mobilní svozy a důkladnějším využitím druhotných surovin. Zejména při profesionálním provozu sběrných dvorů, by mělo dojít i k úspoře za svoz komunálních odpadů. V návaznosti na rozšíření svozu separovaného odpadu ve městě, by mělo dojít k nárůstu příjmů za prodej druhotných surovin.
V Kutné Hoře je pro obyvatele města a přidružených částí otevřen nyní jen jeden sběrný dvůr v městské části Hlouška a to je málo. Je nutné upozornit na to, že město získalo na zřízení dalšího sběrného dvora (jeho zřízení bylo podmínkou darovací smlouvy) bezúplatně pozemek na Kaňku v prostoru bývalého závodu uranových dolů od státního podniku DIAMO. Uvědomme si, že tato lokalita je rozsáhlá a projde v budoucnu revitalizací. Pokud vím, předchozí vedení radnice uvažovalo o tom, že by městská společnost Technické služby Kutná Hora spol. s r.o., která sídlí v současné době na nevhodném místě v centru města, byla přemístěna do této lokality a mohla tak převzít sběrný dvůr do své správy. Tento záměr považuji za správný, neboť na Kaňku město může získat do vlastnictví i další nemovitosti a areál tak lze rozšířit.
Co vede radu k odmítnutí dotace? Dotace z OPŽP činí více než 19 milionů korun (90 %), spoluúčast města je pouze 10% z celkových výdajů na projekt, což je necelé 2 miliony korun!!! Udržitelnost projektu je pouhých 5 let, po jejichž uplynutí je možné projekt zhodnotit a případně přijmout další opatření pro provoz sběrného dvora. Je však třeba připomenout přínosy projektu, jehož příprava trvala spoustu let:
a) Rozvoj moderního místního a regionálního odpadového hospodářství a úspora nákladů za mobilní svozy
b) Omezení zdravotních rizik spojených s nekontrolovaným nakládáním s komunálním a průmyslovým odpadem
c) Stabilizace spotřeby surovin a uzavření cyklů materiální výroby a spotřeby materiálu
d) Zamezení tvorby černých skládek
e) Naplnění cílů plánů odpadového hospodářství ČR a SČK
Co říci na závěr?
Náklady na svoz velkoobjemných a nebezpečných odpadů a jejich případné využití nebo odstranění v posledních letech významně narostly, a to vlivem nárůstu odpadů od občanů, tak i od podnikatelů působících ve městě Kutná Hora. Vybudování dalšího sběrného dvora a předávání odpadů od občanů přinese významnou úsporu do rozpočtu města.
Proč nepřijmout dotaci skutečně nechápu. Vzpomeňme na Čáslav, která byla v 90. letech minulého století prozíravější než Kutná Hora. V Čáslavi byla založena skládka a město a potažmo její občané na skládkování vydělávali už tím, že za skládkování radnice nemusela platit, neboť se nachází na katastru města Čáslav. Mysleme do budoucna, likvidace odpadů bude vždy drahá a skládkování bude ještě dražší. Odpad je nutné třídit a využívat jako druhotnou surovinu. V současné době jde o to, aby na likvidaci odpadů profitovalo i naše město, které pak bude mít možnost regulovat výši poplatků za odpady od občanů.
Související článek:
Kutnohorští místostarostové reagují: „Město má své priority“
Nějak nechápu větu "... V Čáslavi byla založena skládka a město a potažmo její občané na skládkování vydělávali už tím, že za skládkování radnice nemusela platit ...". A kdo to skládkování tedy platil?
Důvody nepřijetí dotace mě moc nezajímají, protože si myslím, že její nepřijetí je správné. Naopak nechápu proč bychom ji měl přijímat.
Docela by mě zajímalo, co bohužel dopadlo pro město. Specifikujte to prosím a já Vám jistě odpovím.
Z této obsáhlé diskuse lze vyvodit pouze jeden závěr: pan Šalátek by se - a to ve svém vlastním zájmu - měl vyvarovat používání cizích slov (např. invence a idealista), jejichž význam mu není zcela jasný).