Otevřený dopis zastupitelům Kutné Hory poslal obyvatel Malína Jaroslav Zatočil

18. září 2012, 12:03
(aktualizováno: 18. září 2012, 12:03)

Malín - Otevřený dopis zastupitelům Kutné Hory k ukončení více než 600 tileté tradice výuky v Malíně:

Vážení zastupitelé,

roku 1412, právě před 600. lety kutnohorští havíři z malicherné záminky vyplenili a vypálili Malín. Malínští tenkrát neměli oproti obrovské přesile šanci. Na 60 let zde byl násilně přerušen život i výuka dětí malínských a okolních. Po opětovném osídlení probíhala výuka dále.

V roce 1912 malínští postavili novou školní budovu. Ta se stala významnou dominantou Malína. Výuka v Malíně tak důstojně pokračovala ve své dlouhé, více něž půl tisíce let staré tradici přerušené jen tou dávnou tragedií.

Právě na 100. výročí od postavení školy a 600. výročí vypálení Malína, se RM Kutné Hory rozhodla tuto více než 600tiletou tradici výuky přerušit. Stalo se to bohužel bez jakékoliv diskuse s občany Malína v termínu a způsobem, který znemožňoval toto rozhodnutí zvrátit, či hledat jiná přijatelná řešení.

Malínští opět nedostali šanci se bránit. Malín byl roku 2012 rozhodnutím několika členů RM degradován na pouhou periferii, na místo pro přespání. Stalo se tak dvěma řádky Usnesení č. 715/12 k počtu žáků ZŠ Kutná Hora Malín. Oficiální zprávy v mediích i hlasy z městského úřadu hovoří o nezájmu malínských rodičů o školu. Zaznívá, i to že si Malíňáci vlastně zavřeli školu sami. Zkusme se však podívat na opravdové příčiny tohoto stavu.

Aby rodiče dali své děti do té které školy, musí mít garanci jistoty, že škola má budoucnost, že se s ní dlouhodobě počítá v systému vzdělávacích zařízení města. Takovou garanci mohou dáti občanům  jen politici s odborníky na pedagogiku. To se však zde nestalo, z radnice šly v tomto směru naopak signály, že školu ještě zkusí udržet jen kvůli stavbě nadjezdu atd.

Velký vliv na to, jestli rodiče vidí budoucnost a perspektivu školního zařízení má také stav školní budovy. Zde se však město dlouhodobě nechová jako řádný hospodář. Poslední významnější investice do budovy školy byla před více než dvaceti lety. Budova stále rychleji chátrá, do tříd zatéká. Pro správce a vlastníka je obtíží i vyčistit okapy. Taková "starost" opravdu nepřiláká zájem a nedá rodičům žádnou jistotu perspektivy. Naopak vyvolá obavu, jestli za rok, dva bude ještě vůbec možno budovu používat k výuce. Kdyby kterákoliv školní budova v Kutné Hoře byla spravována stejně jako ta malínská a vedení města by o její budoucnosti hovořilo velmi nejistě, rovněž by se dlouhodobě potýkala s úbytkem žáků. Přístup města a jejich představitelů dával rodičům jasný signál, aby své ratolesti umisťovali do jiné školy. Na druhé straně jim pak bylo vytýkáno, že si do jiných škol děti dávají. Stačilo pak počkat, až bude počet dětí kritický.

O školu se tedy město "staralo" tak, jako o ostatní obecní budovy v Malíně. Buď je rovnou prodá, nebo nechá téměř spadnout a pak se teprve s velkou slávou začne řešit jejich katastrofální stav. Důkazem budiž sokolovna a hasičský sklad. U školy je takový způsob hospodaření s majetkem zvláště nešťastný, likvidační.

Podívejme se o pár kilometrů dále, do Starého Kolína. Ten je jen o cca polovinu větší než Malín. Školu má, dokonce celou devítiletku. Má jí kvůli tomu, že udržení výuky je prioritou pro volené zástupce. Mají tam úctu k tradici i nezpochybnitelným hodnotám. Na její provoz dávají více než 15% ze svého rozpočtu. O budovu i chod školy se řádně starají. Rodičům své obce dokáží dobře vysvětlit výhody malé školy.

Rodiče tak mají jistotu, že je vůle dlouhodobě zajistit výuku přímo v místě, kde jejich děti vyrůstají. Jejich zastupitelé dobře vědí, co vše negativního pro obec znamená, když přijde o školu. Řekl by Vám o tom i starosta sousedního Hlízova, který již v minulosti o svou školu přišel.
Svou školu mají a dobře udržují i Nové Dvory, mající o 100 obyvatel méně než Malín.

Malá škola má velmi kladný vliv na výchovu dětí. Ve velkých ZŠ, kde jsou třídy po cca třiceti dětech zabere nejvíce času a energie kantora udržet kázeň. Na samotnou výuku a výchovu už zbude málo.

Dvoutřídní systém rovněž přináší obrovskou výhodu v tom, že se děti přirozeně odmala učí spolupracovat s jinými ročníky i samostatné práci. Učitel totiž musí uvážlivě rozdělit výuku tak, že jeden ročník pracuje samostatně, druhý s vyučujícím a naopak. Pedagogové na vyšších stupních škol, kam malínské děti postoupily jejich samostatnost a schopnost spolupracovat velmi oceňovali. Spolupráce mezi ročníky a výuka v malých kolektivech patří k progresivním trendům v pedagogice.

Malá škola chrání děti nižších ročníků od negativních jevů společnosti jakými je např. šikana či drogy. Ve vyšších ročnících se pak dokáží těmto jevům snáze bránit.

Centralizovaná výuka v centru města zvyšuje negativní důsledky dopravy. Cesta malého školáka do a ze školy v Malíně je svým bezpečím nesrovnatelná s auty přeplněnou cestou do Kutné Hory. Rozhodnutí RM připravilo další generace malínských školáků o spoustu času, který nyní musí strávit na autobusových zastávkách či cestě. Ubude jim tak prostor na dětské hry, či učení.

Nevím, jestli všechny takovéto aspekty vzali radní v úvahu při svém rozhodování prý dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Svůj podíl na uzavření školy má bohužel i vedení nového osadního výboru Malína. Škola zdaleka nebyla jeho prioritou, nedělali nic, co by jí pomohlo, zvedlo její prestiž a zajistilo vyhlídky do budoucna. Naopak, když mohli uškodili jí.

Malínem hýbou otázky, co bude s budovou školy? Prý se již vedení města dříve zabývalo možností udělat zde jakési zařízení sociální péče. Pokud budovu rovnou neprodají, budou se muset vynaložit velké investice na její rekonstrukci k jinému účelu. Nebylo zodpovědnější a rozumnější vynaložit tyto prostředky (v jistě menším objemu) k řádné údržbě a tím  udržení původního účelu a zachování mnohasetleté tradice? Ještě nedávno tato možnost byla.

Kdyby se postupovalo stejnou logikou, jakou RM použila pro malínskou školu, např. pro kostely, předělávali bychom je v důsledku úbytku věřících na něco, co bude masově využíváno?

V ČR se celkem nedávno rušilo množství mateřských škol, dnes se potýkáme s jejich velkým nedostatkem.

Rozhodnutí o uzavření malínské školy je zdrojem velkého rozhořčení a zklamání mnoha občanů Malína. Zvláště pak těch, kteří ve volbách uvěřili uskupení, které slibovalo otevření radnice občanům a jinou, vstřícnější politiku. Bohužel, právě toto uskupení se rozhodující měrou podílelo tomto direktivním rozhodnutí, bez možnosti odvolání.

Na Balkáně, konkrétně v Albánií před lety neuváženě rušili školy. Dnes se potýkají s negramotností a souvisejícími problémy. Vydala se snad Kutná Hora podobnou cestou?

Žádám tímto zastupitele, aby z rozpočtu města vyčlenili drobný příspěvek na pamětní desku, kde bude konstatováno ukončení více než 600tileté tradice výuky v Malíně a uvedena jména těch, kteří o tomto historicky významném kroku rozhodli. Pokud se finance na zmíněnou desku v rozpočtu nenajdou, občané Malína je zajistí veřejnou sbírkou. Další generace si zaslouží být o tomto závažném kroku informovány.

Jaroslav Zatočil, obyvatel Malína

.
Komentáře
Re: - vložil vokurkaaa - 26. září 2012, 12:14

já ale fakt nejsem gábi :-) a mé příjmení nezačíná ani na j, jinak howg domluvil jsem

Re: - vložil Anonymous - 26. září 2012, 11:06

Dozvěděla jsem se z diskusí mnohé a myslím, že přes některé uvedené vlivy je to velmi užitečná forma výměny názorů mezi lidmi, kteří se zajímají o město.

Prosím i za ostatní spoluobčany, kteří se zajímají o dění a problémy ve městě, zdali by bylo možné osobní komentáře a útoky nechat stranou. Pokud se někteří účastníci osobně znají a tímto zvláštním způsobem si něco sdělují, měli by si svoje bolesti vyřešit osobně nebo je probrat s odborníkem. My ostatní jsme nuceně v roli nechtěných pozorovatelů či čtenářů...

Pro vokurku - vložil Anonymous - 26. září 2012, 09:15

Vokurko, vokurko, nebo žeby Gábi?
Je mi celkem jedno co si myslíte a co tady milně podsouváte ve vašich náznacích veřejnosti.
Mě zajímá obsah příspěvku a ten je hodně zajímavý. Věřte mi, že se netrápím tím, kdo ho psal. Vy sama to nevíte, pouze tendenčně, jako vždy, se zmíníte o Jardovi a Pepovi. Zaskočte do redakce p.Svobody, on vám pomůže ujasnit, kdo to k vám promlouvá a váš domácí rada Vacátko to poté vypátrá. Zkušenosti s tímto jednáním už prý máte....... to je krásný důkaz toho, jak moc se zmínkama o vás // pouze // bavíte :-) .

Je mi vás docela líto, začínáte ztrácet i tu poslední kapku soudnosti.

AVE_CZ
Reklama
Otevřený dopis zastupitelům Kutné Hory poslal obyvatel Malína Jaroslav Zatočil

Otevřený dopis zastupitelům Kutné Hory poslal obyvatel Malína Jaroslav Zatočil

18. září 2012
(aktualizováno: 18. září 2012, 12:03)

Malín - Otevřený dopis zastupitelům Kutné Hory k ukončení více než 600 tileté tradice výuky v Malíně:

Vážení zastupitelé,

roku 1412, právě před 600. lety kutnohorští havíři z malicherné záminky vyplenili a vypálili Malín. Malínští tenkrát neměli oproti obrovské přesile šanci. Na 60 let zde byl násilně přerušen život i výuka dětí malínských a okolních. Po opětovném osídlení probíhala výuka dále.

V roce 1912 malínští postavili novou školní budovu. Ta se stala významnou dominantou Malína. Výuka v Malíně tak důstojně pokračovala ve své dlouhé, více něž půl tisíce let staré tradici přerušené jen tou dávnou tragedií.

Právě na 100. výročí od postavení školy a 600. výročí vypálení Malína, se RM Kutné Hory rozhodla tuto více než 600tiletou tradici výuky přerušit. Stalo se to bohužel bez jakékoliv diskuse s občany Malína v termínu a způsobem, který znemožňoval toto rozhodnutí zvrátit, či hledat jiná přijatelná řešení.

Malínští opět nedostali šanci se bránit. Malín byl roku 2012 rozhodnutím několika členů RM degradován na pouhou periferii, na místo pro přespání. Stalo se tak dvěma řádky Usnesení č. 715/12 k počtu žáků ZŠ Kutná Hora Malín. Oficiální zprávy v mediích i hlasy z městského úřadu hovoří o nezájmu malínských rodičů o školu. Zaznívá, i to že si Malíňáci vlastně zavřeli školu sami. Zkusme se však podívat na opravdové příčiny tohoto stavu.

Aby rodiče dali své děti do té které školy, musí mít garanci jistoty, že škola má budoucnost, že se s ní dlouhodobě počítá v systému vzdělávacích zařízení města. Takovou garanci mohou dáti občanům  jen politici s odborníky na pedagogiku. To se však zde nestalo, z radnice šly v tomto směru naopak signály, že školu ještě zkusí udržet jen kvůli stavbě nadjezdu atd.

Velký vliv na to, jestli rodiče vidí budoucnost a perspektivu školního zařízení má také stav školní budovy. Zde se však město dlouhodobě nechová jako řádný hospodář. Poslední významnější investice do budovy školy byla před více než dvaceti lety. Budova stále rychleji chátrá, do tříd zatéká. Pro správce a vlastníka je obtíží i vyčistit okapy. Taková "starost" opravdu nepřiláká zájem a nedá rodičům žádnou jistotu perspektivy. Naopak vyvolá obavu, jestli za rok, dva bude ještě vůbec možno budovu používat k výuce. Kdyby kterákoliv školní budova v Kutné Hoře byla spravována stejně jako ta malínská a vedení města by o její budoucnosti hovořilo velmi nejistě, rovněž by se dlouhodobě potýkala s úbytkem žáků. Přístup města a jejich představitelů dával rodičům jasný signál, aby své ratolesti umisťovali do jiné školy. Na druhé straně jim pak bylo vytýkáno, že si do jiných škol děti dávají. Stačilo pak počkat, až bude počet dětí kritický.

O školu se tedy město "staralo" tak, jako o ostatní obecní budovy v Malíně. Buď je rovnou prodá, nebo nechá téměř spadnout a pak se teprve s velkou slávou začne řešit jejich katastrofální stav. Důkazem budiž sokolovna a hasičský sklad. U školy je takový způsob hospodaření s majetkem zvláště nešťastný, likvidační.

Podívejme se o pár kilometrů dále, do Starého Kolína. Ten je jen o cca polovinu větší než Malín. Školu má, dokonce celou devítiletku. Má jí kvůli tomu, že udržení výuky je prioritou pro volené zástupce. Mají tam úctu k tradici i nezpochybnitelným hodnotám. Na její provoz dávají více než 15% ze svého rozpočtu. O budovu i chod školy se řádně starají. Rodičům své obce dokáží dobře vysvětlit výhody malé školy.

Rodiče tak mají jistotu, že je vůle dlouhodobě zajistit výuku přímo v místě, kde jejich děti vyrůstají. Jejich zastupitelé dobře vědí, co vše negativního pro obec znamená, když přijde o školu. Řekl by Vám o tom i starosta sousedního Hlízova, který již v minulosti o svou školu přišel.
Svou školu mají a dobře udržují i Nové Dvory, mající o 100 obyvatel méně než Malín.

Malá škola má velmi kladný vliv na výchovu dětí. Ve velkých ZŠ, kde jsou třídy po cca třiceti dětech zabere nejvíce času a energie kantora udržet kázeň. Na samotnou výuku a výchovu už zbude málo.

Dvoutřídní systém rovněž přináší obrovskou výhodu v tom, že se děti přirozeně odmala učí spolupracovat s jinými ročníky i samostatné práci. Učitel totiž musí uvážlivě rozdělit výuku tak, že jeden ročník pracuje samostatně, druhý s vyučujícím a naopak. Pedagogové na vyšších stupních škol, kam malínské děti postoupily jejich samostatnost a schopnost spolupracovat velmi oceňovali. Spolupráce mezi ročníky a výuka v malých kolektivech patří k progresivním trendům v pedagogice.

Malá škola chrání děti nižších ročníků od negativních jevů společnosti jakými je např. šikana či drogy. Ve vyšších ročnících se pak dokáží těmto jevům snáze bránit.

Centralizovaná výuka v centru města zvyšuje negativní důsledky dopravy. Cesta malého školáka do a ze školy v Malíně je svým bezpečím nesrovnatelná s auty přeplněnou cestou do Kutné Hory. Rozhodnutí RM připravilo další generace malínských školáků o spoustu času, který nyní musí strávit na autobusových zastávkách či cestě. Ubude jim tak prostor na dětské hry, či učení.

Nevím, jestli všechny takovéto aspekty vzali radní v úvahu při svém rozhodování prý dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Svůj podíl na uzavření školy má bohužel i vedení nového osadního výboru Malína. Škola zdaleka nebyla jeho prioritou, nedělali nic, co by jí pomohlo, zvedlo její prestiž a zajistilo vyhlídky do budoucna. Naopak, když mohli uškodili jí.

Malínem hýbou otázky, co bude s budovou školy? Prý se již vedení města dříve zabývalo možností udělat zde jakési zařízení sociální péče. Pokud budovu rovnou neprodají, budou se muset vynaložit velké investice na její rekonstrukci k jinému účelu. Nebylo zodpovědnější a rozumnější vynaložit tyto prostředky (v jistě menším objemu) k řádné údržbě a tím  udržení původního účelu a zachování mnohasetleté tradice? Ještě nedávno tato možnost byla.

Kdyby se postupovalo stejnou logikou, jakou RM použila pro malínskou školu, např. pro kostely, předělávali bychom je v důsledku úbytku věřících na něco, co bude masově využíváno?

V ČR se celkem nedávno rušilo množství mateřských škol, dnes se potýkáme s jejich velkým nedostatkem.

Rozhodnutí o uzavření malínské školy je zdrojem velkého rozhořčení a zklamání mnoha občanů Malína. Zvláště pak těch, kteří ve volbách uvěřili uskupení, které slibovalo otevření radnice občanům a jinou, vstřícnější politiku. Bohužel, právě toto uskupení se rozhodující měrou podílelo tomto direktivním rozhodnutí, bez možnosti odvolání.

Na Balkáně, konkrétně v Albánií před lety neuváženě rušili školy. Dnes se potýkají s negramotností a souvisejícími problémy. Vydala se snad Kutná Hora podobnou cestou?

Žádám tímto zastupitele, aby z rozpočtu města vyčlenili drobný příspěvek na pamětní desku, kde bude konstatováno ukončení více než 600tileté tradice výuky v Malíně a uvedena jména těch, kteří o tomto historicky významném kroku rozhodli. Pokud se finance na zmíněnou desku v rozpočtu nenajdou, občané Malína je zajistí veřejnou sbírkou. Další generace si zaslouží být o tomto závažném kroku informovány.

Jaroslav Zatočil, obyvatel Malína

Zlata banka
Reklama
.