Grunta - Víte, že kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě skrývá kryptogram, tedy skrytý nápis? Jedná se o úryvek z bible, konkrétně z Matoušova evangelia a pozorný návštěvník ho najde na fresce s námětem klanění tří králů, kdy mudrci přicházejí s dary a klanějí se narozenému Ježíši. Je paradox, že „Šifru mistra Leonarda“ zná snad každý, ale o tzv. „Grunteckém kryptogramu“ neví téměř nikdo. Napravme to!

Ale začněme od začátku. Přestože gruntecká pseudorománská bazilika je „co by kamenem dohodil“ od kraje Kutné Hory, nachází se v kolínském okrese. Bazilika stojí na místě původního kostela, zasvěceného Navštívení Panny Marie, jehož historie sahá až do 13. století. Kostel ale zchátral, do současnosti se z něj dochoval pouze zvon zhotovený kutnohorským zvonařem Ondřejem Ptáčkem na konci 15. století a náhrobní kameny pánů Libenických z Vrchovišť.

Od poloviny 19. století usilovali místní o založení nového kostela. S jeho stavbou se začalo z podnětu faráře Jana Záruby v roce 1905 na stejném místě, kde stál jeho předchůdce. Mezi iniciátory stavby byl královéhradecký biskup Josef Doubrava, který ovlivnil zejména podobu vnitřní výzdoby kostela. Výstavbu z větší části financoval majitel panství Býchory, významným světským patronem kostela byl houslový virtuos Jan Kubelík. Kostel postavil kolínský stavitel Jan Sklenář podle projektu Rudolfa a Jaroslava Vomáčkových z Prahy, na stavebním provedení se podíleli řemeslníci z blízkého okolí.

Umělecky nejcennější z celého kostela je jeho vnitřní výmalba, která nemá na českém venkově obdoby. Jedná se o secesní celoplošné fresky, jejichž autory jsou manželé Marie a František Urbanovi, přímí žáci Alfonse Muchy. Interiér vymalovali za neuvěřitelné čtyři měsíce! Místní ještě dlouho vzpomínali, jak malíři vykupovali v obci vaječné žloutky, které přimíchávali do barvy. Bazilika, dominující grunteckému okolí, byla dostavěna v roce 1908, k bohoslužebnému provozu byla předána v roce 1914.
Další zajímavostí je hřbitovní zeď s neogotickým cimbuřím a neorománskou márnicí v jeho jižní části. V kostele byl uložen ostatkový kříž se vzácnou relikvií - zlomkem lebky sv. Prokopa. Po roce 1990 byly bohužel tyto cennosti nevyčíslitelné hodnoty zcizeny. Kuriózní je skutečnost, že jako kamenický učeň zde pracoval pozdější prezident Antonín Zápotocký.

Ale vraťme se ke kryptogramu na fresce v presbytáři neboli chóru, česky kněžišti. Právě tam akademičtí malíři Marie a František Urbanovi vytvořili nejhezčí fresky, ovlivněné dílem Alfonse Muchy. Úryvek z bible se nachází na fresce s námětem klanění tří králů. Podívejte se pod biblický výjev, při kterém mudrci přicházejí s dary a klanějí se malému Ježíši. Musíme se soustředit, abychom viděli první písmeno, kterým je „A“ a ostatní nám vystoupí samo. Více neprozradíme. Záměrem autorů kryptogramu bylo, aby ho každý návštěvník baziliky rozluštil sám.

Videa
https://www.youtube.com/watch?v=GznX157D-lQ
https://www.youtube.com/watch?v=mYGltluub5Q
https://www.youtube.com/watch?v=atry3BPJPoc