Stavex
Reklama

Chvojen u Benešová možná ukrývá část jantarové komnaty

20. únor 2023, 07:19

Chvojen/Benešov – Už jste navštívili Chvojen u Benešova, bývalé keltské hradiště s výhledem na zámek Konopiště? Tak to rozhodně neodkládejte! Je to místo, kde v kostele sv. Filipa a Jakuba uvidíte vzácné fresky a kde se údajně nachází podzemní chodba pro dva jezdce na koni. Na nedalekém Konopišti byl během II. světové války umístěn hlavní štáb jednotek SS a podle některých indicií se v těchto místech může nacházet část slavné jantarové komnaty.

Keltové měli cit pro místa vyzařující kladnou energii. Právě proto si na tomto energeticky pozitivním místě zbudovali hradiště. V druhé polovině 12. století patřilo místo již Slovanům, kteří si postavili na vršku kopce sídliště. Tehdy bylo ponořené v hlubokých jehličnatých lesích, proto název Chvojen.

V roce 1217 byl jako součást raně středověkého opevněného dvorce s příkopy a valy postaven pozdně románský tribunový kostel sv. Filipa a Jakuba. Současnou novogotickou podobu získal po úpravách započatých v roce 1904 majitelem konopišťského panství Františkem Ferdinandem d'Este. Při těchto opravách byly na stěnách objeveny pozoruhodné fresky. Na jedné z nich jsou svatí Jakub a Filip, jimž je kostel zasvěcený, dále vidíme korunovaci Panny Marie s trůnícím Ježíškem na klíně. Další freska zobrazuje Očistec s obří Leviathanovou tlamou polykající hříšníky v pekle. Tato freska je pravděpodobně největším zobrazením stvůry Leviathana na světě. Není proto divu, že tento druhý nejstarší kostel na Benešovsku je oblíbený u satanistů. Další, pro kostely netypická freska, zachycuje Ptolemaiovou představu vesmíru, jehož středem je Země.

Předpokládá se, že v kostele čekají na svá odhalení ještě další sgrafita. Ve zdivu jsou zabudovány renesanční epitafy. V minulosti sloužil kostel také jako pevnost, kam se schovávali obyvatelé z okolí před útočníky. Dokazují to až čtyři metry silné zdi. U kostela se rozkládá hřbitov, na němž je pohřbeno také sedm popravených sedláků selské rebelie na konopišťském panství z roku 1775.

Keltové si nevybírali místa pro svá hradiště náhodně. Vybíral je druid, tedy člověk s duchovními schopnostmi. Proto mají taková místa jedinečnou atmosféru, kterou lze využít k duchovní obnově a posílení energie. Křesťanská historie energii na takovýchto místech násobí. Věděl to i František Ferdinandem d'Este, a proto si toto místo oblíbil. Je vhodné k odpočinku, meditaci a rozjímání. K odproštění se od každodenních starostí a načerpání nových sil.

Video: https://www.youtube.com/watch?v=3XH72iLEhn4

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Galerie
Předchozí Následující
AVE_CZ
Reklama
Chvojen u Benešová možná ukrývá část jantarové komnaty

Chvojen u Benešová možná ukrývá část jantarové komnaty

20. únor 2023

Chvojen/Benešov – Už jste navštívili Chvojen u Benešova, bývalé keltské hradiště s výhledem na zámek Konopiště? Tak to rozhodně neodkládejte! Je to místo, kde v kostele sv. Filipa a Jakuba uvidíte vzácné fresky a kde se údajně nachází podzemní chodba pro dva jezdce na koni. Na nedalekém Konopišti byl během II. světové války umístěn hlavní štáb jednotek SS a podle některých indicií se v těchto místech může nacházet část slavné jantarové komnaty.

Keltové měli cit pro místa vyzařující kladnou energii. Právě proto si na tomto energeticky pozitivním místě zbudovali hradiště. V druhé polovině 12. století patřilo místo již Slovanům, kteří si postavili na vršku kopce sídliště. Tehdy bylo ponořené v hlubokých jehličnatých lesích, proto název Chvojen.

V roce 1217 byl jako součást raně středověkého opevněného dvorce s příkopy a valy postaven pozdně románský tribunový kostel sv. Filipa a Jakuba. Současnou novogotickou podobu získal po úpravách započatých v roce 1904 majitelem konopišťského panství Františkem Ferdinandem d'Este. Při těchto opravách byly na stěnách objeveny pozoruhodné fresky. Na jedné z nich jsou svatí Jakub a Filip, jimž je kostel zasvěcený, dále vidíme korunovaci Panny Marie s trůnícím Ježíškem na klíně. Další freska zobrazuje Očistec s obří Leviathanovou tlamou polykající hříšníky v pekle. Tato freska je pravděpodobně největším zobrazením stvůry Leviathana na světě. Není proto divu, že tento druhý nejstarší kostel na Benešovsku je oblíbený u satanistů. Další, pro kostely netypická freska, zachycuje Ptolemaiovou představu vesmíru, jehož středem je Země.

Předpokládá se, že v kostele čekají na svá odhalení ještě další sgrafita. Ve zdivu jsou zabudovány renesanční epitafy. V minulosti sloužil kostel také jako pevnost, kam se schovávali obyvatelé z okolí před útočníky. Dokazují to až čtyři metry silné zdi. U kostela se rozkládá hřbitov, na němž je pohřbeno také sedm popravených sedláků selské rebelie na konopišťském panství z roku 1775.

Keltové si nevybírali místa pro svá hradiště náhodně. Vybíral je druid, tedy člověk s duchovními schopnostmi. Proto mají taková místa jedinečnou atmosféru, kterou lze využít k duchovní obnově a posílení energie. Křesťanská historie energii na takovýchto místech násobí. Věděl to i František Ferdinandem d'Este, a proto si toto místo oblíbil. Je vhodné k odpočinku, meditaci a rozjímání. K odproštění se od každodenních starostí a načerpání nových sil.

Video: https://www.youtube.com/watch?v=3XH72iLEhn4

Zlata banka
Reklama
Text, foto a video Vladimír Havlíček

Prohlédnout galerii