Chotusice - Kamajka u Chotusic nedaleko Čáslavi je ostrov v teplém mělkém moři, kde najdete hromadu mušlí, ulit a třeba také zub žraloka! Ale pozor na dinosaura, setkání s ním nemusí dopadnout vůbec dobře!
Zdá se vám, že tady něco nesedí? A přesto je to pravda! Ale museli bychom se vrátit v čase. Popsaná skutečnost platí pro období svrchní křídy, tedy před 65 až 100 miliony lety. A také informace o těch dinosaurech je pravdivá. Jen byste si museli pospíšit, na konci období svrchní křídy totiž vymřeli. Tím skončily druhohory a začala éra třetihorního paleocénu.
A právě z období svrchní křídy je na tomto místě bývalého lomu možné najít mnoho zkamenělin mořských živočichů - mlžů, plžů, ale i korýšů a mořských hub. Velkou raritou jsou nálezy dírkonožců. Bylo zde popsáno více než sto druhů, některé např. Kamajcythereis kamajcensis je druh endemický, to znamená, že byl nalezen pouze na tomto místě. To vše umožnila skutečnost, že ostrov Kamajka, tvořený rulami kutnohorského krystalinika, se ponořil do okolního moře. V prohloubeninách se následně ukládaly příbojové uloženiny svrchní křídy, tedy vápnité slepence a organodetritické vápence s písčitou příměsí. A právě v těchto uloženinách zkameněli mořští živočichové.
Za popsání tohoto bohatého naleziště zkamenělin vděčíme především profesoru Antonínu Fričovi, řediteli Národního muzea v Praze. V roce 1933 byla tato téměř hektarová lokalita vyhlášena státní přírodní rezervací.
Za zmínku stojí, že se v těchto místech usadili naši předci, ale to už bylo vlastně „nedávno“. Tedy z pohledu geologie a paleontologie. Pět tisíc let př. n. l., tedy v mladší době kamenné, zde bylo pravěké sídliště. Po lidech z doby bronzové, tedy z druhého tisíciletí př. n. l., byly vykopány bronzové předměty, nejznámější je tzv. sekerka z Kamajky. Z prvního tisíciletí př. n. l., tedy z doby železné, pocházejí žárové hroby. Kostrové hroby Keltů jsou z laténského období, tedy z počátku našeho letopočtu. Do čtvrtého století našeho letopočtu sem zasahuje dokonce i kultura římská. Artefakty po Římanech můžeme vidět v čáslavském muzeu. Slované, kteří sem dorazili v době stěhování národů, tady zanechali pohřebiště kostrových hrobů s keramikou.
Vrch Kamajka je svědkem historie naší planety. V důsledku geologických zvratů je zde vše tak nějak „zkoncentrováno, nahuštěno“. V moři se tady momentálně nevykoupeme a žádný dinosaurus nás jistě nerozšlápne. Zato se můžeme zamyslet nad relativností času, pomíjivosti života a především si odpočinout a načerpat síly v krásné přírodní rezervaci Kamajka!
Video: https://www.youtube.com/watch?v=lf5fcUzQFHY
Brno, druhé největší město České republiky, se v posledních lete…
Kutnohorsko - Fotbalové celky z Kutnohorska o víkendu sehrají da…
Žehušice - FK Čáslav také letos pořádá dva turnusy příměstských …
Žďárec u Seče - Sbor dobrovolných hasičů Žďárec u Seče ve spolup…
Kutná Hora/Poličany - Metalcom Kutná Hora, a.s. přijme skladníka…
Chotusice - Kamajka u Chotusic nedaleko Čáslavi je ostrov v teplém mělkém moři, kde najdete hromadu mušlí, ulit a třeba také zub žraloka! Ale pozor na dinosaura, setkání s ním nemusí dopadnout vůbec dobře!
Zdá se vám, že tady něco nesedí? A přesto je to pravda! Ale museli bychom se vrátit v čase. Popsaná skutečnost platí pro období svrchní křídy, tedy před 65 až 100 miliony lety. A také informace o těch dinosaurech je pravdivá. Jen byste si museli pospíšit, na konci období svrchní křídy totiž vymřeli. Tím skončily druhohory a začala éra třetihorního paleocénu.
A právě z období svrchní křídy je na tomto místě bývalého lomu možné najít mnoho zkamenělin mořských živočichů - mlžů, plžů, ale i korýšů a mořských hub. Velkou raritou jsou nálezy dírkonožců. Bylo zde popsáno více než sto druhů, některé např. Kamajcythereis kamajcensis je druh endemický, to znamená, že byl nalezen pouze na tomto místě. To vše umožnila skutečnost, že ostrov Kamajka, tvořený rulami kutnohorského krystalinika, se ponořil do okolního moře. V prohloubeninách se následně ukládaly příbojové uloženiny svrchní křídy, tedy vápnité slepence a organodetritické vápence s písčitou příměsí. A právě v těchto uloženinách zkameněli mořští živočichové.
Za popsání tohoto bohatého naleziště zkamenělin vděčíme především profesoru Antonínu Fričovi, řediteli Národního muzea v Praze. V roce 1933 byla tato téměř hektarová lokalita vyhlášena státní přírodní rezervací.
Za zmínku stojí, že se v těchto místech usadili naši předci, ale to už bylo vlastně „nedávno“. Tedy z pohledu geologie a paleontologie. Pět tisíc let př. n. l., tedy v mladší době kamenné, zde bylo pravěké sídliště. Po lidech z doby bronzové, tedy z druhého tisíciletí př. n. l., byly vykopány bronzové předměty, nejznámější je tzv. sekerka z Kamajky. Z prvního tisíciletí př. n. l., tedy z doby železné, pocházejí žárové hroby. Kostrové hroby Keltů jsou z laténského období, tedy z počátku našeho letopočtu. Do čtvrtého století našeho letopočtu sem zasahuje dokonce i kultura římská. Artefakty po Římanech můžeme vidět v čáslavském muzeu. Slované, kteří sem dorazili v době stěhování národů, tady zanechali pohřebiště kostrových hrobů s keramikou.
Vrch Kamajka je svědkem historie naší planety. V důsledku geologických zvratů je zde vše tak nějak „zkoncentrováno, nahuštěno“. V moři se tady momentálně nevykoupeme a žádný dinosaurus nás jistě nerozšlápne. Zato se můžeme zamyslet nad relativností času, pomíjivosti života a především si odpočinout a načerpat síly v krásné přírodní rezervaci Kamajka!