Zdechovice - Už jste slyšeli o skalním útvaru Gabrový výchoz? Vězte, že ho najdete v Železných horách, půl druhého kilometru jižně od obce Zdechovice, na rozhraní Pardubického a Středočeského kraje. Dokazuje geologickou rozmanitost Železných hor, která se dokáže změnit během několika málo stovek metrů.

Tento skalní útvar se nachází jen asi 300 metrů od známějších Obřích postelí, což jsou žulové balvany, které svými tvary připomínají polštáře a peřiny. Podle geologického průzkumu jsou staré více než pět stovek milionů let a jsou to pozůstatky ledovcové morény. Mají úplně jiné složení než nedaleké gabro.

Ale vraťme se z geologického hlediska k neméně zajímavému Gabrovému výchozu. Jak vznikl tento pro laika podivný název? Gabro je totiž název pro hlubinnou vyvřelinu, je to vlastně hlubinný ekvivalent čediče. Jedná se o zásaditou hrubozrnnou horninu z rodiny magmatických hornin. Výchoz, neboli odkryv, je geologický termín označující místo, ve kterém je podložní vrstva částečně nebo úplně odkryta a vystupuje na zemský povrch. V krajině jsou nejnápadnější skalní výchozy, kdy vystupuje na povrch skalní podloží zpod mladších uloženin.

Ceduli, která informuje o Gabrovém výchozu najdete lehce, stojí totiž u lesní cesty. Po vlastním výchozu se však turisté marně rozhlížejí. Mezi cedulí a výchozem byly totiž vysazeny borovice, které dnes tuto skálu zakrývají. Ty se musejí obejít a pak je vidět nejen vlastní výchoz, ale celý pahorek, který vystupuje výrazně nad okolní terén a působí až magicky.

Ve Zdechovicích, „zastíněných“ nedalekými komíny chvaletické tepelné elektrárny, najdeme řadu zajímavostí. Především zámek, v kterém byli v nedaleké minulosti ubytováni horníci, poté příslušníci PTP, kterým se říkalo černí baroni, a od roku 1969 zde působila sovětská armáda. Dále zaujme barokní kostel sv. Petra a Pavla, mariánský sloup z počátku 18. století, Zdechovická brána, socha sv. Jana Nepomuckého, socha Panny Marie na vysokém sloupu, romantická hájovna Katovna, barokní fara, alegorické sousoší Čtvero ročních dob od Matyáše Bernarda Brauna či Boží muka v části Pazderna, známá z románu Jany Klimečkové Chlebani.

Video: https://www.youtube.com/watch?v=A36LeiLtuQA