Lochy/Čáslav – Objevil se v Lochách u Čáslavi na stěně presbytáře, čili kněžiště kostelíka sv. Bonifáce facies Ježíše Krista? Nebo snad svatého Bonifáce, kterému je lošský kostelík zasvěcen, jenž zemřel mučednickou smrtí roku 754 při misijní cestě do Fríska? A nebo se jedná o pouhopouhou náhodu?

Facies, tedy obličej upoutal pozornost na stěně presbytáře některé farníky a účastníky tradičního adventního koncertu Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Někteří si jevu při svátečním slovu faráře nevšimli, někteří to pokládali za náhodu, pro někoho to byl symbol. Padlo dokonce přirovnání k tzv. Turínskému plátnu, obě události totiž evokují srovnání s fotografickým negativem.

Turínské plátno je relikvie, o níž se traduje, že je látkou, do níž bylo krátce po ukřižování zahaleno tělo Ježíše Krista. Podle biblického podání nechal Ježíšovo tělo sejmout z kříže, zabalit do rubáše a uložit do hrobu bohatý člen židovské velerady a tajný Ježíšův učedník Josef z Arimatie. Na plátně je otisk mužské postavy, který připomíná fotografický negativ. Po Ježíšově smrti plátno doputovalo přes tureckou Edessu, Konstantinopol a Francii do Itálie. V současnosti se nachází v katedrále sv. Jana Křtitele v Turíně. Církev povolila vědecké zkoumání relikvie, aby se potvrdila, nebo vyvrátila jeho pravost.

Lošský kostelík je záhadami a tajemnem doslova nabitý. Dodnes skrývá mimo jiné přes tisíc let staré nerozluštěné tajemství. Tato sakrální stavba stojí na skalnatém ostrohu nad pravým břehem potoka Klejnárky. Byla postavena již ve 13. století na troskách bývalé tvrze. Některými badateli je spojována se Slavníkovci a se sv. Vojtěchem, v tom případě by se datace stavby posunula do desátého století. Podle kroniky Hájka z Libočan je hřbitov okolo kostelíka datován dokonce k době kolem let 800. Podle kronikáře Lech Česlav kázal svým synům, aby jej pochovali na památném pohřebišti v Loších.

Pod nárožím kostela se nalézá zbytek kamenné stavby, nepravidelného polygonálního tvaru. Na ní je napojen do skály uměle zahloubený suterénní prostor. A právě tato stavba s jeskyní je největší záhadou, která čeká na rozluštění. V lidové tradici je interpretována jako poustevna sv. Ivana. Ve starší odborné literatuře je dokonce popisována jako prehistorická svatyně. Nebo se snad jedná o sklep zaniklé tvrze, či pozůstatek starší předrománské sakrální stavby? A proč je polygonální? Nevíme, na tyto otázky neznáme odpověď. Jediné co víme s jistotou je skutečnost, že od tohoto podzemního útvaru je odvozován název lokality, vycházející z německého slova loch – díra či jáma.

„Lošský facies“ upoutal pozornost mnohých návštěvníků tajuplného a romantického kostelíka sv. Bonifáce v Lochách. Není vůbec důležité, jestli v obličeji poznali svatého Bonifáce, nebo dokonce samotného Ježíše Nazaretského, či jiného světce. Přestože zážitek to byl úchvatný až mystický, jednalo se o náhodu, kdy se náhodně zkombinovalo umělé světlo s náhodně oprýskanou a opadanou omítkou. A nebo ne?

Video https://www.youtube.com/watch?v=ujT_nNgre7Q&feature=emb_logo