„Památník tří odbojů“ vzniká v Lošanech u Kolína

30. srpen 2019, 07:30

Lošany - „Památník tří odbojů“ vzniká v Lošanech u Kolína na rodném statku generálmajora Josefa Mašína, člena proslulé protinacistické odbojové skupiny Tři králové. Při této příležitosti nakladatel Jiří Padevět a historik Petr Blažek založili spolek, který v pondělí 26. srpna vyhlásil veřejnou sbírku na jeho vybudování.

Podle Petra Blažka se začne stavět příští rok a hotovo by mohlo být do dvou až tří let. V přední části statku zůstanou pouze obvodové zdi a mezi nimi bude vysazen strom, který má symbolizovat sílu rodiny Mašínových a v obecné rovině křehkost lidských životů. V hospodářské budově vznikne hlavní návštěvní místnost s informacemi o prvním, druhém a třetím odboji. Autory návrhu jsou studenti architektury Českého vysokého učení technického, kteří úkol pojali jako svou semestrální práci. Dohromady studenti vytvořili osmnáct návrhů, z kterých generálova dcera Zdena Mašínová vybrala s dalšími členy spolku ten, který bude nyní realizován.
Josef Mašín starší byl důstojníkem prvorepublikové Československé armády a členem protinacistické odbojové organizace Tři králové. V roce 2005 byl in memoriam povýšen do hodnosti generálmajora. Bojoval v Československých legiích, byl několikrát raněn a vyznamenán. Po obsazení Československa nacistickým Německem prováděl sabotáže v rámci odbojové organizace Obrana národa.

Společně s podplukovníkem Josefem Balabánem a štábním kapitánem Václavem Morávkem vytvořil zpravodajskou skupinu Tři králové. Po svém zatčení vzbuzoval u gestapáků takovou hrůzu, že i do cely k němu chodili minimálně po dvou a k výslechu byl přiváděn ve svěrací kazajce. 30. června 1942 byl odsouzen stanným soudem k trestu smrti a na kobyliské střelnici v Praze popraven.
Generálova manželka Zdena Mašínová byla vězněna Gestapem a po válce vyznamenána Československým válečným křížem. V roce 1953 byla během vykonstruovaného soudního procesu poslána na 25 let do vězení, byl pro ní dokonce požadován trest smrti. Bachaři ji i přes její špatný zdravotní stav nechali ležet 12 měsíců bez pokrývky na betonové zemi ve vazbě ruzyňské věznice. Nenávist vůči ní byla tak velká, že věznitele neobměkčila ani skutečnost, že onemocněla rakovinou střev. 12. června 1956 zemřela. Rehabilitována byla v roce 1991. V roce 1998 byla vyznamenána prezidentem republiky Řádem Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam. Letos byla Ministerstvem obrany ČR oceněna in memoriam jako účastnice protikomunistického odboje.

Rozporuplné a emotivní reakce dodnes vzbuzují synové Ctirad a Josef. Spolu s Milanem Paumerem, Zbyňkem Janatou a Václavem Švédou operovali v letech 1951 až 1953 na území tehdejšího Československa. Podle jejich odpůrců to byla kriminální skupina, podle příznivců skupina odbojová, která šla v boji proti totalitě ve stopách svých rodičů. Přes Německou demokratickou republiku se prostříleli do Západního Berlína, poté se přesunuli do USA, kde vstoupili do armády. Proti pěti členům skupiny bylo na německém území mobilizováno celkem 20 000 příslušníků Volkspolizei a Sovětské armády. Při aktivitách skupiny bylo zabito sedm lidí a tři policisté zemřeli při pronásledování v NDR střelbou z vlastní strany.

Podle kritiků Mašínovy skupiny nebyl motivem jejich jednání odboj, ale majetkový prospěch. Mnohé oběti neměli s komunistickým režimem nic společného a pouze konali svou práci. Členové skupiny na to však nebrali ohledy a odstranili je jako svědky kriminálních činů. Podle bratrů ale bojovali proti komunistům a jejich přisluhovačům, kteří v první polovině padesátých let rozpoutali teror proti vlastnímu národu. Jednali podle kréda svého otce, tedy bojovat za svou vlast a nenechat se zotročit totalitními systémy.

Historii nelze změnit. Ale lze se z ní poučit. Činy generálmajora Josefa Mašína z prvního a druhého odboje nelze zpochybnit. O třetím odboji Ctirada a Josefa Mašínových budou jedni přesvědčeni, že v duchu rodinných tradic hájili demokracii proti totalitě. Druzí budou říkat, že vražda zůstane vraždou v každém režimu. Jedno mají ale obě skupiny společné. Přesvědčení, že doby, kdy proti sobě stáli vlastní sousedé se už nesmějí opakovat. A že se musí diskutovat. A právě k tomu může posloužit budovaný Památník tří odbojů v Lošanech!

Text a foto Vladimír Havlíček
AVE_CZ
Reklama
Zpět na článek
 „Památník tří odbojů“ vzniká v Lošanech u Kolína
Foto: /

„Památník tří odbojů“ vzniká v Lošanech u Kolína

 „Památník tří odbojů“ vzniká v Lošanech u Kolína
Foto: /

„Památník tří odbojů“ vzniká v Lošanech u Kolína

 „Památník tří odbojů“ vzniká v Lošanech u Kolína
Foto: /

„Památník tří odbojů“ vzniká v Lošanech u Kolína

 „Památník tří odbojů“ vzniká v Lošanech u Kolína
Foto: /

„Památník tří odbojů“ vzniká v Lošanech u Kolína

 „Památník tří odbojů“ vzniká v Lošanech u Kolína
Foto: /

„Památník tří odbojů“ vzniká v Lošanech u Kolína