vv auto
Reklama

Podzemní chodby nalezl psychotronik pan Josef Novotný i v Semtěši

10. březen 2016, 16:24

Semtěš - Článek v Obecních listech v obci Vrdy o podzemních chodbách ve Zbyslavi vzbudil zájem. Panu Josefu Novotnému, proutkaři a psychotronikovi z Dolních Bučic se ozval pan Vamberský, že se domnívá, že i v Semtěši pod jeho domem se nachází chodba. Pan Novotný tedy prozkoumal jeho nemovitost a zjistil, že tam je chodba, která se dokonce na dvoře větví. Navíc se pod špýchárkem nalézá vstupní schodiště do podzemí. Chodba je v hloubce 6,5 metru. Majiteli pozemku panu Vamberskému brání ve snaze pokusit se proniknout do podzemí nejen manželka, ale i skutečnost, že by musel poddolovat základy špýchárku. A jelikož pan Vamberský se zajímá intenzivně o historii Semtěše, zazněla zde první zmínka o spojitosti chodeb a tajných bohoslužeb Českých bratří.

Členové Spolku pro zdravé Vrdy pomohli panu Novotnému zaznamenat jím naměřené údaje, aby toto zůstalo uchováno pro další generace. Hledání chodeb nebylo opravdu jednoduché. Semtěš je provrtaná jako ementál. A proč by ne. Ten nádherný, v Semtěši všudypřítomný kámen, který se dá tak úžasně štípat, se odborně nazývá čáslavská granátonosná ortorula. Je zřejmě pod celou vesnicí a tentýž kámen naleznete i ve Zbyslavi a ve starkočském lomu. Takže dolováním chodeb se zárověň nejspíš těžil i tento velice kvalitní stavební materiál, ze kterého je postavena naprostá většina starých domů v Semtěši, Zbyslavi, ale i v dalších přilehlých obcích.

Pan Novotný k hledání chodeb používá dva druhy virgulí. Na hledání umístění chodby používá dva mosazné dráty ohnuté do pravého úhlu. Dráty v rukou psychotronika prozrazují, kde chodba je. Dlouhá ocelová pružina potom odpovídá na dotazy jako třeba, jak je chodba hluboko, jak má vysoký strop, či jak je široká. A věřte mi, že to není jen tak. Pružina, která přijímá energii z hledaného místa se tak rozpaluje, že pan Novotný měl úplně vypálené spirálky pružiny do dlaní. Stejně jako on se asi spousta lidí podivuje nad tím, jak je to možné. Člověk je schopen pochopit, že každá živá bytost, rostlina či zvíře vyzařuje energii nazývanou aura. Pan Novotný hovoří o tom, že aura je inteligentní energie. A jak by taky ne? Vždyť dokáže odpovídat na otázky. Ale jak může odpovídat kamení nebo chodba? To je bez komentáře. Rozhodně hrát si s virgulemi je opravdu vyčerpávající činnost a musí se to umět. V Semtěši pan Novotný naměřil podzemní chodby ve třiceti bodech. U každého je zaznaménána hloubka a světlost chodby a GPS souřadnice. Mapa byla předána Obecnímu úřadu v Semtěši. A právě skutečnost, že těchto bodů se zaměřenými chodbami je tak veliké množství, byla by jen holá spekulace spojovat je a dohadovat se, kam přesně chodby vedly. Zřetelný směr se rýsoval od gotické věže pod roh domu č.p. 12. A velká chodba vede i téměř opačným směrem od věže směr Zbyslav. Vnutili jsme se na dvůr domu pod věží. Než vyšla paní Olexová ven, bylo jasné, že pod dvorem vede velká chodba. To potvrdila paní Olexová slovy, že ji hledat nemusíme, protože tam prostě je. Nestačí totiž zasypávat propadliny na dvoře nad chodbou. Též nám sdělila, že se říká, že vede až do Žehušic. A toto tvrzení má logiku. Neboť koncem patnáctého století patřila Semtěš k žehušickému panství pánů z Nestajova a Žerotína. V té době byla v Semtěši nejen věž gotické tvrze, ale celá tvrz, kde sídlili místní vladycké rody. Existence tvrze je doložena od roku 1355 a jejím úkolem bylo chránit obchodní stezku z Chrudimi směr Kolín. Takže tyto chodby pod tvrzí mohou být stejného data. Jedna větev vedla zřejmě z věže i do starého tvrziště na Hradišti a Husinci. O dvě století později však již tvrz nesloužila svému účelu a všechny stavby mimo věže bylo rozebrány na stavbu domků.

Další čtyři chodby vedou od kostela, kde ústí v prostoru vpravo za oltářem. Jedna chodba dokonce prochází studnou u kostela a to v malé hloubce. Od kostela se chodby rozbíhají jako žebra vějíře do kopce. Oproti chodbám pod věží jsou tyto chodby nižší a užší. Nelze se ubránit myšlence, že pochází z jiné doby. Proč? Pan Novotný nenalezl přímou chodbu od věže ke kostelu. A také protože kostel pochází z let 1860-1863. Je to druhý největší evangelický kostel u nás, ale je relativně mladý. Vznikl okamžitě po povolení protestantského – evangelického náboženství Protestantským patentem z roku 1861. Před evangelickým kostelem na tomto místě stával dřevěný toleranční kostelík, který vznikl v roce 1783, to je dva roky po vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II. Ale nelze vyloučit ani to, že před tímto dřevěným kostelíkem zde byla ještě starší stavba. Tento dřevěný toleranční kostelík - modlitebna však ještě nesměl mít věž, zvony, velká okna a vchod otočený k cestě. Tento objekt byl prý dosti rozsáhlý, neboť stoupenců evangelického náboženství bylo v Semtěši a v okolí opravdu hodně. Byl to velký pokrok, stoupenci učení Mistra Jana Husa se nemuseli již scházet potají na místech jako Vlčí skála mezi obcí Semtěš a Litošice nebo v Čertově dole za vinickým kopcem. O Čertově dole se také traduje, že vždy když vyrazili vojáci na zakázanou bohoslužbu Českých bratří, nikdy nikoho nechytli, všem se včas podařilo zmizet. Kdo ví, třeba nějaká chodba vedla i tam!? O tom, že vedla podzemní chodba z Vlčí skály až do Starkoče, hovořil i můj děda. Vznik chodeb za účelem bezpečného útěku z tajných bohoslužeb by musel být datován po roce 1620, tedy po bitvě na Bílé hoře. Proč? Protože do Bílé hory byla náboženská svoboda a každý mohl vyznávat kterékoliv u nás obvyklé náboženství.

Oslovila jsem i pamětníka pana Josefa Mareše z Husince. Tajné bohoslužby Českých bratří se prý konaly i v Jankovicích ve mlýně.

Jelikož podzemní chodby v Semtěši jsou opravdu rozsáhlé, museli jsme se s panem Josefem Novotným vypravit do Semtěše ještě jednou. Tak pokračování příště.

mapa.jpg

Za Spolek pro zdravé Vrdy místopředsedkyně Lenka Bochníčková

z3.jpg

Komentáře
AVE_CZ
Reklama
Podzemní chodby nalezl psychotronik pan Josef Novotný i v Semtěši

Podzemní chodby nalezl psychotronik pan Josef Novotný i v Semtěši

10. březen 2016

Semtěš - Článek v Obecních listech v obci Vrdy o podzemních chodbách ve Zbyslavi vzbudil zájem. Panu Josefu Novotnému, proutkaři a psychotronikovi z Dolních Bučic se ozval pan Vamberský, že se domnívá, že i v Semtěši pod jeho domem se nachází chodba. Pan Novotný tedy prozkoumal jeho nemovitost a zjistil, že tam je chodba, která se dokonce na dvoře větví. Navíc se pod špýchárkem nalézá vstupní schodiště do podzemí. Chodba je v hloubce 6,5 metru. Majiteli pozemku panu Vamberskému brání ve snaze pokusit se proniknout do podzemí nejen manželka, ale i skutečnost, že by musel poddolovat základy špýchárku. A jelikož pan Vamberský se zajímá intenzivně o historii Semtěše, zazněla zde první zmínka o spojitosti chodeb a tajných bohoslužeb Českých bratří.

Členové Spolku pro zdravé Vrdy pomohli panu Novotnému zaznamenat jím naměřené údaje, aby toto zůstalo uchováno pro další generace. Hledání chodeb nebylo opravdu jednoduché. Semtěš je provrtaná jako ementál. A proč by ne. Ten nádherný, v Semtěši všudypřítomný kámen, který se dá tak úžasně štípat, se odborně nazývá čáslavská granátonosná ortorula. Je zřejmě pod celou vesnicí a tentýž kámen naleznete i ve Zbyslavi a ve starkočském lomu. Takže dolováním chodeb se zárověň nejspíš těžil i tento velice kvalitní stavební materiál, ze kterého je postavena naprostá většina starých domů v Semtěši, Zbyslavi, ale i v dalších přilehlých obcích.

Pan Novotný k hledání chodeb používá dva druhy virgulí. Na hledání umístění chodby používá dva mosazné dráty ohnuté do pravého úhlu. Dráty v rukou psychotronika prozrazují, kde chodba je. Dlouhá ocelová pružina potom odpovídá na dotazy jako třeba, jak je chodba hluboko, jak má vysoký strop, či jak je široká. A věřte mi, že to není jen tak. Pružina, která přijímá energii z hledaného místa se tak rozpaluje, že pan Novotný měl úplně vypálené spirálky pružiny do dlaní. Stejně jako on se asi spousta lidí podivuje nad tím, jak je to možné. Člověk je schopen pochopit, že každá živá bytost, rostlina či zvíře vyzařuje energii nazývanou aura. Pan Novotný hovoří o tom, že aura je inteligentní energie. A jak by taky ne? Vždyť dokáže odpovídat na otázky. Ale jak může odpovídat kamení nebo chodba? To je bez komentáře. Rozhodně hrát si s virgulemi je opravdu vyčerpávající činnost a musí se to umět. V Semtěši pan Novotný naměřil podzemní chodby ve třiceti bodech. U každého je zaznaménána hloubka a světlost chodby a GPS souřadnice. Mapa byla předána Obecnímu úřadu v Semtěši. A právě skutečnost, že těchto bodů se zaměřenými chodbami je tak veliké množství, byla by jen holá spekulace spojovat je a dohadovat se, kam přesně chodby vedly. Zřetelný směr se rýsoval od gotické věže pod roh domu č.p. 12. A velká chodba vede i téměř opačným směrem od věže směr Zbyslav. Vnutili jsme se na dvůr domu pod věží. Než vyšla paní Olexová ven, bylo jasné, že pod dvorem vede velká chodba. To potvrdila paní Olexová slovy, že ji hledat nemusíme, protože tam prostě je. Nestačí totiž zasypávat propadliny na dvoře nad chodbou. Též nám sdělila, že se říká, že vede až do Žehušic. A toto tvrzení má logiku. Neboť koncem patnáctého století patřila Semtěš k žehušickému panství pánů z Nestajova a Žerotína. V té době byla v Semtěši nejen věž gotické tvrze, ale celá tvrz, kde sídlili místní vladycké rody. Existence tvrze je doložena od roku 1355 a jejím úkolem bylo chránit obchodní stezku z Chrudimi směr Kolín. Takže tyto chodby pod tvrzí mohou být stejného data. Jedna větev vedla zřejmě z věže i do starého tvrziště na Hradišti a Husinci. O dvě století později však již tvrz nesloužila svému účelu a všechny stavby mimo věže bylo rozebrány na stavbu domků.

Další čtyři chodby vedou od kostela, kde ústí v prostoru vpravo za oltářem. Jedna chodba dokonce prochází studnou u kostela a to v malé hloubce. Od kostela se chodby rozbíhají jako žebra vějíře do kopce. Oproti chodbám pod věží jsou tyto chodby nižší a užší. Nelze se ubránit myšlence, že pochází z jiné doby. Proč? Pan Novotný nenalezl přímou chodbu od věže ke kostelu. A také protože kostel pochází z let 1860-1863. Je to druhý největší evangelický kostel u nás, ale je relativně mladý. Vznikl okamžitě po povolení protestantského – evangelického náboženství Protestantským patentem z roku 1861. Před evangelickým kostelem na tomto místě stával dřevěný toleranční kostelík, který vznikl v roce 1783, to je dva roky po vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II. Ale nelze vyloučit ani to, že před tímto dřevěným kostelíkem zde byla ještě starší stavba. Tento dřevěný toleranční kostelík - modlitebna však ještě nesměl mít věž, zvony, velká okna a vchod otočený k cestě. Tento objekt byl prý dosti rozsáhlý, neboť stoupenců evangelického náboženství bylo v Semtěši a v okolí opravdu hodně. Byl to velký pokrok, stoupenci učení Mistra Jana Husa se nemuseli již scházet potají na místech jako Vlčí skála mezi obcí Semtěš a Litošice nebo v Čertově dole za vinickým kopcem. O Čertově dole se také traduje, že vždy když vyrazili vojáci na zakázanou bohoslužbu Českých bratří, nikdy nikoho nechytli, všem se včas podařilo zmizet. Kdo ví, třeba nějaká chodba vedla i tam!? O tom, že vedla podzemní chodba z Vlčí skály až do Starkoče, hovořil i můj děda. Vznik chodeb za účelem bezpečného útěku z tajných bohoslužeb by musel být datován po roce 1620, tedy po bitvě na Bílé hoře. Proč? Protože do Bílé hory byla náboženská svoboda a každý mohl vyznávat kterékoliv u nás obvyklé náboženství.

Oslovila jsem i pamětníka pana Josefa Mareše z Husince. Tajné bohoslužby Českých bratří se prý konaly i v Jankovicích ve mlýně.

Jelikož podzemní chodby v Semtěši jsou opravdu rozsáhlé, museli jsme se s panem Josefem Novotným vypravit do Semtěše ještě jednou. Tak pokračování příště.

mapa.jpg

Za Spolek pro zdravé Vrdy místopředsedkyně Lenka Bochníčková

z3.jpg