Zbyslav - Psali jsme již o tom, že komise životního prostředí a ekologie splnila slib a vyčistila prostor kolem křížku u zbyslavského špýcharu. Při tomto úklidu se stala drobná, ale symbolická příhoda. Jedna z brigádnic totiž našla krásnou, ale poškozenou porcelánovou sošku Ježíše Krista.

Lenka Bochníčková nález komentuje: „Nalezla jsem torzo sošky a v něm několik drobnějších kousků. Asi někdo ty úlomky našel, sesbíral a vsunul do torza.“ A jaký bude osud nálezu? Na to paní Bochníčková odpovídá: „Já nejsem věřící, ale mám úctu k historii. Tak jsem si nález odnesla domů a Ježíše slepím. Další člen komise životního prostředí vylije vnitřek sošky pryskyřicí, aby se to nerozpadlo, a sošku vrátíme těm mrtvým, kterým to kdysi někdo věnoval.“

A jaká je vlastně historie tohoto místa? Křížek byl postaven na památku vojákům, Prušákům, kteří umřeli ve špýcharu, kde si pruská armáda zřídila lazaret za Prusko-Rakouské války. Do kamenného podstavce je vytesán rok 1863. Jiný zdroj uvádí rok 1866. Ale to není podstatné. Jisté je to, že v blízkosti křížku byli mrtví vojáci pohřbíváni, je to tedy pietní místo a zaslouží si úctu.

A proč je tato drobná příhoda symbolická? Vždyť soška nemá žádnou hodnotu a navíc je rozbitá! A to je právě ono. Hodnotu nemá soška, ale poznání, že ještě existují lidé, kteří dělají něco pro své okolí, pro přírodu, pro naše předky a tím vlastně pro naše potomky. A oni si to neuvědomují, oni to prostě takto dělají a dělají to proto, protože je k tomu vedli jejich rodiče a oni zase takto vychovávají své děti.

Někdy máme pocit, že současná generace je zkažená, že jsme lhostejní k okolí, k potřebám druhých, že jsme sobci, xenofobové. Nenechme si bulvárními médii, či některými politiky tento nesmysl vsugerovat. Není tomu tak. Na světě bylo a je dobro v převaze, jen ho musíme vidět. A proto je třeba informovat o pozitivních událostech, jako je drobná příhoda se soškou Ježíše Krista ve Zbyslavi.