Domaro
Reklama

Sedlecký pivovar zatím ještě nemá střechu, ale už vaří své pivo

7. listopad 2012, 10:49
(aktualizováno: 7. listopad 2012, 12:09)

Sedlec - Ukrytý za vysokou nevzhlednou plechovou stěnou vyčkával desítky let kdysi slavný schwarzenbergský pivovar v kutnohorském Sedlci na svého zachránce. Vystaven času, povětrnostním vlivům i náporu vandalů odečítal vzácný historický objekt dny svého konce. O znovuzrození kdysi slavného sedleckého pivovaru usiluje akademický malíř a restaurátor Jan Chejn, který se stal jeho majitelem před rokem a půl.

Stejně tak citlivě jako objevuje díla starých mistrů pod vrstvami přemaleb na obrazech a nástěnných malbách, postupuje i při záchraně dochovaných objektů bývalého cisterciáckého areálu pocházejících z let 1861 až 1864, které ukrývají i torzo bývalé sýpky středověkého původu.

"Nejprve bylo nutné se s objektem seznámit, především v jakém stavu je po stránce statiky a celkové kondice konstrukcí. Bylo nutné prověřit situaci v částech budov, které byly strženy a podlehly demolici začátkem 80. let minulého století při budování silnice směrem do Kutné Hory. Konkrétně se jednalo o čtvercovou budovu ležáckých a kvasných sklepů, ze které, jak se podařilo zjistit, se dochovala sklepní část a také nejcennější budovy a to nejen pivovarského areálu, ale i zámeckého areálu, tzv. gotické sýpky. Pro potřeby pivovaru byla přestavěna na sladovnu v druhé polovině 19 století. Jak se ukazuje, s největší  pravděpodobností se jednalo o velmi honosnou středověkou předhusitskou cisterciáckou stavbu," uvedl Jan Chejn s tím, že se z tohoto objektu dochovala jen torza, která však v sobě mají zachované průkazné detaily o vysoké úrovni stavby.

Podle slov kutnohorského památkáře PhDr. Aleše Pospíšila z Národního památkového ústavu je nesporné, že objekt, dříve zřejmě honosný dům připravený přivítat hosty královského dvora, později přestavěný na sýpku, musel být mimořádně výstavnou budovou. Do současné doby se dochovala jen jedna stěna. Objekt byl zbořen kvůli výstavbě silnice na přelomu 70. a 80. let, která protnula kdysi slavný cisterciácký areál. V průběhu záchranných prací se nyní pod nánosy sutin a hlíny podařilo Janu Chejnovi najít vzácné kamenné prvky. "Velmi cenná je patka trojsvazkové přípory. Je důkazem toho, že objekt, ve kterém byla původně osazena ve zdi, měl žebrové klenby," konstatoval PhDr. Aleš Pospíšil.

Zajímavostí je, že při nedávno dokončeném rozsáhlém archeologickém výzkumu bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci v areálu firmy Philip Morris, provázejícím rekonstrukci odvodnění v dochované barokní části zástavby kláštera, odkryli pracovníci kutnohorského pracoviště Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i. pod vedením Dr. Filipa Velímského opracovaný kamenný prvek, který zřejmě úzce souvisí s patkou přípory objevené v sutinách části zdemolovaných pivovarnických budov. "Vypadá to, že oba díly na sebe navazují a jsou součástí tektonického systému křížové klenby. Podle dimenzí přípor budeme schopni přibližně odhadnout, jak byl prostor velký. Díky jednotlivým archeologickým nálezům, kusů žeber, kružeb z oken a podobně, nacházíme torza bývalé slávy kláštera, z jeho nejslavnější éry na počátku 14. století. Vždyť cisterciácký klášter byl jednou z nejbohatších církevních institucí v zemi a jeho objekty patřily k nejvýstavnějším ve střední Evropě," podotkl PhDr. Aleš Pospíšil.

"Ve spolupráci s památkáři a odborníky bude navržena prezentace torza a jeho možného využití jako součásti budoucí architektury," vysvětlil Jan Chejn. V současné době pokračuje oprava krovu, střechy, aby do objektu nezatékalo, vyklízecí práce po sanaci nejvíce poškozených konstrukcí. "Jsem velice vděčný, že pivovar pro letošní rok získal od města dotaci z programu regenerace ve výši 100 tisíc korun," řekl Jan Chejn s tím, že záchranu objektu finančně podpořilo i Ministerstvo kultury. Očekávány jsou výsledky fotogrametického zaměření, které provedli spolu se studenty doc. ing. Michael Rykl z fakulty architektury ČVUT a Ing. Ph.D. Jindřich Hodač z fakulty stavební ČVUT v Praze. Další výjezd chtějí uskutečnit v rámci studijního předmětu Stavebně historický průzkum. "Výsledky měření spolu s mými zjištěními a archivními zdroji, které jsem získal ve  schwarzenbergském archivu v Třeboni poslouží k vypracování dokumentace o stavebním vývoji této památky," konstatoval Jan Chejn.

Projektová dokumentace bude řešit celkovou rekonstrukci vzácného objektu s cílem vybudovat funkční minipivovar  s multifunkčním sálem pro společenské akce a samozřejmě hostincem. Zatímco pivovar v Lorci chátrá, díky obnově sedleckého pivovaru se tak tradice výroby piva do Kutné Hory zřejmě vrátí. "I když pivovar ještě nemá střechu, už má své pivo. Vaří se zatím v jiném pivovaru u Příbrami. Byl to vstřícný krok vlastníků spřáteleného pivovaru, kteří chtěli sedleckému pivovaru pomoci dostat se do povědomí," dodal Jan Chejn. Sedlecké pivo se tak stalo mezi sběrateli vyhledávaným a je možné si ho zakoupit v cukrárnách v Zámecké ulici v Kutné Hoře a Infocentru v Sedlci u pivovaru.

Podle historických pramenů zaznamenaných Vladislavem Dudákem v publikaci Kutnohorský poutník aneb Kutnou Horou ze všech stran Schwarzenbergský pivovar založil kníže Schwanzenberg po roce 1820, kdy koupil zrušené cisterciácké panství. Do jeho objektu byly pojaty i starší budovy hospodářského klášterního dvora, zčásti pocházející ještě z gotického období, které však byly v 80. letech 20. století zbořeny při rozšíření silničního průtahu Sedlcem. Pivovar patřil na počátku 20. století  k nejmodernějším v zemi a ročně vystavil kolem 9000 hl piva (více než pivovar na Lorci). V době největší produkce to mělo být dokonce 29000 hl ročně a s Lorcem soupeřil, kdo více a lépe. Roku 1943 však byl sedlecký pivovar společně s pivovarem v Malešově a v Ovčárech zrušen. Později v jeho objektech působil státní statek.

Monika Pravdová, Obzory Kutnohorska
Komentáře
Re: - vložil Anonymous - 12. listopad 2012, 17:33

http://www.svoboda.info/zpravy/kutna-hora/vznikne-v-budovach-byvaleho-kutnohorskeho-pivovaru-klub-alternativni-kultury.html

Nikoliv měli, ale mohli jsme tu mít jeden z deseti nejstarších pivovarů v Čechách. Bohužel však předešlé radnice uzavřeli smlouvu s nadnárodním koncernem Heineken, který stejně jako v Kutné Hoře postupoval v několika dalších městech. Pivovar vyraboval, čímž docílili ukončení výroby a její neobnovitelnosti. Je nesmírně smutné, že v době před ukončením výroby začal pivovar získávat zpět nejen zákazníky ale i renomé v odborné veřejnosti (ocenění kvality, originality apod.).

Poté už následovaly jen poslední okamžiky zkázy…

http://www.svoboda.info/zpravy/kutna-hora/lorecky-pivovar-v-kutne-hore-se-stal-tercem-zlodeju-skoda-je-temer-devet-set-tisic-korun.html?searched=pivovar+lorec&advsearch=oneword&highlight=ajaxSearch_highlight+ajaxSearch_highlight1+ajaxSearch_highlight2

trvající dodnes…

Také jsme se od jednoho z hlavních aktérů této zkázy pana Šalátka dozvěděli, že nám v Kutné Hoře budou vařit pivo tajemní švédové :-)... Byli tak tajemní a doopravdy švédští, že je nikdo nikdy neviděl... (naokraj Švédsko je pro nás středoevropany země se známou a bohatou pivní tradicí, každý zná Německé, Holandské, Belgické, Rakouské pivo, Šalátek zná i Švédské...)

http://www.svoboda.info/zpravy/kutna-hora/kutnohorsky-pivovar-by-mohl-do-konce-roku-obnovit-vyrobu.html?searched=pivovar+lorec&advsearch=oneword&highlight=ajaxSearch_highlight+ajaxSearch_highlight1+ajaxSearch_highlight2

A nakonec přišel letos se svými omalovánkami za 150 tis slovutný architekt-popularizátor pan Vávra. A do areálu který zasluhuje naopak vyčištění na svoji historickou podstatu by umístil také činžáky! Jeden takový pěkně pomalovaný 4-patrový má i na obrázku…

To už vedle pana starosty a pana Vávry seděl místní guru Holík s panem Němcem a spřádali smělé plány, že Gabčíkovo je proti tomu dětská přehrada z písku…

Zdá se že po panu Šípkovi (Kouřimská brána) je Kutná Hora nadále nějakým zvráceným experimentálním pracovištěm nepraktikujících známých architektů, popularizátorů, designerů, apod…

http://www.svoboda.info/zpravy/kutna-hora/architekt-david-vavra-predstavil-svoji-vizi-rekonstrukce-kutnohorskeho-pivovaru.html?searched=pivovar+lorec&advsearch=oneword&highlight=ajaxSearch_highlight+ajaxSearch_highlight1+ajaxSearch_highlight2


Re: – vložil Kačer – 23. února 2012, 8:56
Takový záměr je na Kutnou Horu utopií. Jednoduše zbourat všechny přístavby z dob socializmu a ponechat budovu zámku. Takto očištěný areál nabídnout k prodeji a není co řešit.

Přesně vystihl podstatu přispěvatel Kačer. Ale to by nebylo možné spřádat chytlavé fantasmagorie, napasovat to na nějaký šílený dotační titul atd. Pivo v Lorci je bohužel tísnivá minulost a areál by měl vypadat a sloužit něčemu jinému… V Sedlci zatím nežvanili a pracovali.

Sedlecký záměr je mimořádný a zdá se, že stojí na rozdíl od loreckých řečí i na pevných nohách. Ať při všech, co okolo záměrů stojí, je štěstí. Budou ho v Kutné Hoře potřebovat!

Jo tohle je pěkné, také fandím - vložil Anonymous - 8. listopad 2012, 10:56

...ale stejně se mi dere pořád na mysl ještě i jedna otázka. Neměli jsme tu už náhodou donedávna ještě i jiný pivovar?
A když tady v Sedlci to půjde, že tam to jít ještě před pár lety či skoro teprve měsíci nemohlo? - v pivovaře v mnohasetletou tradicí...
Ale dnes tam - v Lorci prý připravují nějaký klub alternativní kultury, takže asi prostě jdeme s dobou.

pivovar - vložil ladič - 7. listopad 2012, 17:57

já rovněž držím majiteli palce. když se jedná o pivo a pivovar v Sedlci jsem pro ! pivo je to výborné,i když za lahvovou třetinku je 25kč dost. věřím až se bude vařit tady bude lepší a levnější.

AVE_CZ
Reklama
Domaro
Reklama
Sedlecký pivovar zatím ještě nemá střechu, ale už vaří své pivo

Sedlecký pivovar zatím ještě nemá střechu, ale už vaří své pivo

7. listopad 2012
(aktualizováno: 7. listopad 2012, 12:09)

Sedlec - Ukrytý za vysokou nevzhlednou plechovou stěnou vyčkával desítky let kdysi slavný schwarzenbergský pivovar v kutnohorském Sedlci na svého zachránce. Vystaven času, povětrnostním vlivům i náporu vandalů odečítal vzácný historický objekt dny svého konce. O znovuzrození kdysi slavného sedleckého pivovaru usiluje akademický malíř a restaurátor Jan Chejn, který se stal jeho majitelem před rokem a půl.

Stejně tak citlivě jako objevuje díla starých mistrů pod vrstvami přemaleb na obrazech a nástěnných malbách, postupuje i při záchraně dochovaných objektů bývalého cisterciáckého areálu pocházejících z let 1861 až 1864, které ukrývají i torzo bývalé sýpky středověkého původu.

"Nejprve bylo nutné se s objektem seznámit, především v jakém stavu je po stránce statiky a celkové kondice konstrukcí. Bylo nutné prověřit situaci v částech budov, které byly strženy a podlehly demolici začátkem 80. let minulého století při budování silnice směrem do Kutné Hory. Konkrétně se jednalo o čtvercovou budovu ležáckých a kvasných sklepů, ze které, jak se podařilo zjistit, se dochovala sklepní část a také nejcennější budovy a to nejen pivovarského areálu, ale i zámeckého areálu, tzv. gotické sýpky. Pro potřeby pivovaru byla přestavěna na sladovnu v druhé polovině 19 století. Jak se ukazuje, s největší  pravděpodobností se jednalo o velmi honosnou středověkou předhusitskou cisterciáckou stavbu," uvedl Jan Chejn s tím, že se z tohoto objektu dochovala jen torza, která však v sobě mají zachované průkazné detaily o vysoké úrovni stavby.

Podle slov kutnohorského památkáře PhDr. Aleše Pospíšila z Národního památkového ústavu je nesporné, že objekt, dříve zřejmě honosný dům připravený přivítat hosty královského dvora, později přestavěný na sýpku, musel být mimořádně výstavnou budovou. Do současné doby se dochovala jen jedna stěna. Objekt byl zbořen kvůli výstavbě silnice na přelomu 70. a 80. let, která protnula kdysi slavný cisterciácký areál. V průběhu záchranných prací se nyní pod nánosy sutin a hlíny podařilo Janu Chejnovi najít vzácné kamenné prvky. "Velmi cenná je patka trojsvazkové přípory. Je důkazem toho, že objekt, ve kterém byla původně osazena ve zdi, měl žebrové klenby," konstatoval PhDr. Aleš Pospíšil.

Zajímavostí je, že při nedávno dokončeném rozsáhlém archeologickém výzkumu bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci v areálu firmy Philip Morris, provázejícím rekonstrukci odvodnění v dochované barokní části zástavby kláštera, odkryli pracovníci kutnohorského pracoviště Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i. pod vedením Dr. Filipa Velímského opracovaný kamenný prvek, který zřejmě úzce souvisí s patkou přípory objevené v sutinách části zdemolovaných pivovarnických budov. "Vypadá to, že oba díly na sebe navazují a jsou součástí tektonického systému křížové klenby. Podle dimenzí přípor budeme schopni přibližně odhadnout, jak byl prostor velký. Díky jednotlivým archeologickým nálezům, kusů žeber, kružeb z oken a podobně, nacházíme torza bývalé slávy kláštera, z jeho nejslavnější éry na počátku 14. století. Vždyť cisterciácký klášter byl jednou z nejbohatších církevních institucí v zemi a jeho objekty patřily k nejvýstavnějším ve střední Evropě," podotkl PhDr. Aleš Pospíšil.

"Ve spolupráci s památkáři a odborníky bude navržena prezentace torza a jeho možného využití jako součásti budoucí architektury," vysvětlil Jan Chejn. V současné době pokračuje oprava krovu, střechy, aby do objektu nezatékalo, vyklízecí práce po sanaci nejvíce poškozených konstrukcí. "Jsem velice vděčný, že pivovar pro letošní rok získal od města dotaci z programu regenerace ve výši 100 tisíc korun," řekl Jan Chejn s tím, že záchranu objektu finančně podpořilo i Ministerstvo kultury. Očekávány jsou výsledky fotogrametického zaměření, které provedli spolu se studenty doc. ing. Michael Rykl z fakulty architektury ČVUT a Ing. Ph.D. Jindřich Hodač z fakulty stavební ČVUT v Praze. Další výjezd chtějí uskutečnit v rámci studijního předmětu Stavebně historický průzkum. "Výsledky měření spolu s mými zjištěními a archivními zdroji, které jsem získal ve  schwarzenbergském archivu v Třeboni poslouží k vypracování dokumentace o stavebním vývoji této památky," konstatoval Jan Chejn.

Projektová dokumentace bude řešit celkovou rekonstrukci vzácného objektu s cílem vybudovat funkční minipivovar  s multifunkčním sálem pro společenské akce a samozřejmě hostincem. Zatímco pivovar v Lorci chátrá, díky obnově sedleckého pivovaru se tak tradice výroby piva do Kutné Hory zřejmě vrátí. "I když pivovar ještě nemá střechu, už má své pivo. Vaří se zatím v jiném pivovaru u Příbrami. Byl to vstřícný krok vlastníků spřáteleného pivovaru, kteří chtěli sedleckému pivovaru pomoci dostat se do povědomí," dodal Jan Chejn. Sedlecké pivo se tak stalo mezi sběrateli vyhledávaným a je možné si ho zakoupit v cukrárnách v Zámecké ulici v Kutné Hoře a Infocentru v Sedlci u pivovaru.

Podle historických pramenů zaznamenaných Vladislavem Dudákem v publikaci Kutnohorský poutník aneb Kutnou Horou ze všech stran Schwarzenbergský pivovar založil kníže Schwanzenberg po roce 1820, kdy koupil zrušené cisterciácké panství. Do jeho objektu byly pojaty i starší budovy hospodářského klášterního dvora, zčásti pocházející ještě z gotického období, které však byly v 80. letech 20. století zbořeny při rozšíření silničního průtahu Sedlcem. Pivovar patřil na počátku 20. století  k nejmodernějším v zemi a ročně vystavil kolem 9000 hl piva (více než pivovar na Lorci). V době největší produkce to mělo být dokonce 29000 hl ročně a s Lorcem soupeřil, kdo více a lépe. Roku 1943 však byl sedlecký pivovar společně s pivovarem v Malešově a v Ovčárech zrušen. Později v jeho objektech působil státní statek.

Zlata banka
Reklama
Monika Pravdová, Obzory Kutnohorska
Prohlédnout galerii